Už samotný původ nové varianty viru SARS-CoV-2 je tajemný. Podle přednosty Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jana Trnky předchůdce viru může být ještě starší než první varianta alfa. Trnka zmiňuje odhady, které říkají, že omikron může být potomek varianty covidu, která vznikla již v polovině roku 2020 a kdesi se schovával. To by vysvětlovalo, proč se natolik liší ve své genetické struktuře od jiných variant koronaviru.
„Podle odhadů může být omikron čtyř- až pětkrát nakažlivější než delta,“ říká docent Trnka. Pokud se toto potvrdí, dá se podle něj s jistotou tvrdit, že za velmi krátkou dobu omikron vytlačí z populace stávající varianty.
To může být negativní, ale i pozitivní informace. Záleží na tom, jak se bude omikron chovat. Objevují se zprávy, že nemusí způsobovat těžký průběh v takové míře jako delta. „Nejsou k tomu ale data a nevěřil bych tomu,“ upozorňuje Trnka.
Vakcína je TEN „game changer“
Stejně tak nemáme data k tomu, nakolik bude omikron odolný vůči dnešním vakcínám. Podle Trnky to však budeme vědět „relativně rychle, v řádu týdnů.“ Nevylučuje, že účinnost vakcín se sníží, přesto očkování považuje za smysluplnou ochranu a „nejlepší věc, kterou pro sebe lidi můžou udělat.“
Pokud se prokáže nepravděpodobná možnost, že vakcíny nebudou na omikron fungovat vůbec, upravenou vakcínu lze vyrobit v řádu hodin. Zádrhel je však v upravení výrobních kapacit, certifikaci a následné distribuci, což se v součtu může protáhnout až na několik měsíců. Jisté však je, že bychom nečekali tak dlouho jako na první vakcíny proti koronaviru.
V poslední době se také mluví o několika léčivých přípravcích, které jsou ve fázi klinických testů. Jedním je antivirotikum molnupinavir od společnosti Merck, který v zásadě funguje tak, že zmate kopírovací enzym koronaviru a zabrání mu dále se množit v těle nakaženého.
Na podobném principu pracuje také přípravek paxlovid od Pfizeru. Podle docenta Trnky je však účinnost prvního přípravku nevalná (okolo 30 procent) a u druhého je příliš brzo na to vyvozovat úspěšnost léčby. Trnka nepovažuje tyto léky za řešení pandemie a pro něj je „game changer“ nadále očkování.
Milostivé jaro?
Podle Trnky, který působí také v Centru pro modelování přírodních a společenských procesů (BISOP), jsou aktuální matematické modely primárně stavěny na předchozí vlny a schází data pro tu současnou.
Navzdory tomu se však predikce různých vědeckých skupin shodují, že zlom nastane v polovině prosince. Trnka upozorňuje, že nakažených bude ubývat velmi pomalu a úlevy se dočkáme pravděpodobně zase na jaře. Jak do toho navíc zasáhne nejen omikron, ale také vánoční svátky, je ve hvězdách.
