V případě nejmladšího dítěte, které na základě pochybných důvodů umístil do předpěstounské péče, dokonce sám bránil rodičům, aby se se svým potomkem setkali.
"Práce okresního úřadu ve Znojmě je v tomto případě příkladem špatné správy a špatného výkonu opatrovníka, který měl rodinu na starosti," míní Šabatová.
Důvodů pro svá tvrzení má zástupkyně ochránce veřejných práv hned několik. Podle jejího šetření totiž spočívala veškerá práce okresního úřadu se sociálně slabou rodinou v tom, že jeho úředníci rodičům stále vyhrožovali odnětím dětí. Když svoje výhružky úředníci vyplnili a iniciovali umístění dětí do ústavní péče - což bylo v okamžiku, kdy přišla rodina nezaviněně o střechu nad hlavou a oba rodiče zůstali bez zaměstnání - přestali se o osud manželů Škárkových a případnou nápravu rodinných poměrů zajímat. Pracovníci okresního úřadu tak ani nemohli ve prospěch Škárkových ovlivnit pozdější rozhodnutí okresního soudu ve Znojmě, který ústavní péči pro všechny čtyři děti o několik měsíců později potvrdil.
Rozhodli bez vědomí rodičů
Přestože si rodiče postupně našli práci a bydlení ve Šlapanicích u Brna, rozhodli znojemští úředníci bez jejich vědomí, že nejmladší dceru, několikaměsíční Marii, umístí do náhradní rodiny.
"Svoje rozhodnutí zcela neoprávněně úředníci odůvodnili nezájmem rodičů o Marii, i když je písemně doloženo, že ji Škárkovi během necelého roku a půl navštívili osmačtyřicetkrát. Úředníci navíc přiznali fakt, že Škárkovi a jejich poměry před umístěním Marie do takzvané předpěstounské péče vůbec neprověřovali. Tvrdili přitom, že se jim Škárkovi ztratili," uvedla pracovnice úřadu ombudsmana Zdeňka Vejvalková.
Škárkovi sami uvádějí, že se několikrát na pracovníky Okresního úřadu ve Znojmě obrátili s žádostí o pomoc. "Museli vědět nejen o tom, že jsme navštěvovali v ústavu nejmladší dceru Marušku, ale také o tom, že jezdíme za třemi staršími dětmi do dětského domova v Uherském Ostrohu. Se třemi staršími dětmi nám přitom nedělali problémy. Dovolili jim, aby nás navštívili. U Marušky nám to vlastně znemožnili," uvedla matka Zlata Škárková.
Okresní úřad mlčí
Okresní úřad ve Znojmě, který svoji vinu podle úřadu ombudsmana odmítá, se k celému případu odmítl vyjádřit. "Nemůžeme podat žádné informace, zákon nám ukládá povinnost mlčenlivosti," uvedla v písemném prohlášení vedoucí referátu sociálních věcí znojemského okresního úřadu Marie Široká.
Pochybný znalec
Ombudsmanovo zjištění zatím neznamená, že se děti automaticky vrátí zpět k rodině. Šetření však podle Šabatové odhalilo také podjatost znaleckého posudku psychologa Alexandra Krinkeho, na základě kterého znojemský okresní soud o ústavní péči u všech čtyř dětí rozhodl. Doporučila proto rodičům, aby si nechali vypracovat posudek nový.
Posudek Alexandra Krinkeho bude zkoumat ministerstvo spravedlnosti. Objevují se v něm nepřiměřené a neodborné výroky na adresu obou rodičů. Petra Škárku Krinke například označil za člověka snižujícího kvalitu genofondu společnosti a zabřemeňujícího společnost péčí o své potomstvo.
"Taková formulace je naprosto nepřípustná a nesmyslná," uvedl úředník Ladislav Gawlik z ministerstva spravedlnosti, který má soudní znalce na starosti. "Tímto případem se budeme rozhodně zabývat," dodal Gawlik.
