Ombudsman považuje za neetické, že stát chce po žadatelích o azyl poplatky. Česko ročně eviduje přibližně dva tisíce těchto lidí.
O problému už v lednu jednali představitelé ministerstev vnitra a zdravotnictví. Vnitro s požadavkem zprostit žadatele o azyl povinnosti hradit poplatky za ošetření a péči neuspělo. Ministerstvo zdravotnictví chce, aby se našel jiný způsob, jak žadatelům o azyl v republice pomoci s hrazením poplatkům.
Cizincům, kteří v Česku hledají ochranu před tíživou politickou situací v jejich vlasti, pomáhají zatím s hrazením poplatků nevládní organizace.
Poplatky jsou ve většině případů hrazeny z projektů financovaných z Evropského uprchlického fondu. Je ale otázkou, kdy se tok těchto peněz zastaví a žadatelé o azyl se ocitnou v neřešitelné situaci.
Poplatky, například třicet korun za návštěvu lékaře, musí pacienti platit podle zákona o veřejném zdravotním pojištění od letošního 1. ledna. Zdravotnická zařízení jsou povinna vybírat poplatky pod pokutou 50 tisíc korun.
Cizinec smí v republice legálně pracovat až po uplynutí jednoho roku od zahájení řízení o udělení azylu. Je tak odkázán na kapesné vyplácené státem ve výši 16 korun na osobu a den.
Pokud žadatelé nezůstávají v pobytovém zařízení a žijí v soukromí, mohou dostávat příspěvek ve výši 1,3 až 1,6 násobku životního minima, ale jen po dobu tří měsíců. Tyto peníze jsou určeny zejména na výživu, ne na hrazení poplatků.
Z toho podle Motejla plyne, že žadatelé o azyl na péči nemají peníze. "Mnozí z nich mají děti, které potřebují častější péči," vysvětlil veřejný ochránce práv. Zvýšení kapesného těmto cizincům by podle něj nebylo koncepčním řešením.
Na tyto problémy upozorní Motejl v nadcházejících dnech ministra zdravotnictví Tomáše Julínka.
