Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ztracená předměstí budeme muset znovu dobýt, míní francouzský právník

  20:30aktualizováno  20:30
Ve Francii na podzim téměř přesně po dvou letech skončí výjimečný stav, který vyhlásil tehdejší prezident François Hollande po tragických teroristických útocích v Paříži. Prakticky však bude pokračovat v podobě nového zákona, říká v rozhovoru pro iDNES.cz profesor francouzského ústavního práva Olivier Beaud. Výjimečný stav podle něj mnoho výsledků nepřinesl.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v červenci oznámil, že na podzim skončí výjimečný stav, který ve Francii trvá už téměř dva roky - od pařížských útoků v listopadu 2015. Máte strach?
Ne, nemám strach. Výjimečný stav by měl skončit 1. listopadu a pravděpodobně jej hned nahradí nový protiteroristický zákon. Parlament by ho měl schválit na konci října, ale zatím nevíme, co přesně se z opatření v rámci výjimečného stavu dostane i do nového zákona. Pokud to bude více věcí, velká změna asi nenastane.

Takže prakticky bude výjimečný stav pokračovat, jen nebude vyhlášen?
Přesně tak. Svým způsobem bude pokračovat, i když ne úplně identicky. Výjimečný stav dává víc pravomocí úřadům na úkor soudů, čímž vzniká nerovnováha a úřady získávají „carte blanche“, jak říkáme ve Francii. Bianco šek. Některá opatření už za normálního stavu nebude možné uplatnit, ale musíme si počkat, jestli parlament nový zákon schválí. 

I bez něj však máme mnoho protiteroristických zákonů. Historie terorismu je u nás bohužel velmi dlouhá, k prvnímu útoku došlo už v roce 1986. Od atentátu na Charlie Hebdo a na Bataclan se sice zvedla nová strašná vlna teroru, ale v podstatě jsme na něj zvyklí.

Fotogalerie

Na to, jestli nemáte strach, jsem se ptala proto, že když předchozí prezident François Hollande oznámil brzký konec výjimečného stavu, zaútočili teroristé v Nice.
Ano, několik hodin poté. Někteří lidé předtím říkali, že výjimečný stav zabrání teroristickým útokům. A to, co se stalo v Nice, jen ukázalo, že to tak není. Jako právník vím, že zákony jsou pouhé texty. Vydáním zákona ještě nejste ve větším bezpečí, záleží, jak se prosadí v praxi. 

Nemám přímo strach, jsem na tom jako ostatní Francouzi - vím, že je tu teď jisté riziko útoku a že jednou možná zasáhne i mě, mou ženu nebo mé děti. Současná situace bude trvat ještě hodně dlouho, takže s tím musíme žít, i když to není příjemné. Ale nejsme jediní, vzpomeňme na Brity a jejich zkušenosti s teroristy z IRA, kteří provedli příšerné útoky.

Ve svém článku Anything goes upozorňujete, že prezident Hollande výjimečný stav vyhlásil až po listopadových útocích v Paříži, přestože už předtím teroristé zaútočili na redakci Charlie Hebdo. Udělal to tedy podle vás pozdě?
Ne, je příliš snadné říct, že by bývalo bylo moudřejší udělat něco jinak, když už je po všem. Navíc si naprosto přesně pamatuji, že po atentátu na Charlie Hebdo po výjimečném stavu nikdo nevolal. Mezi těmi dvěma útoky je obrovský rozdíl, Bataclan byl pečlivěji plánovaný a způsobil více obětí. Bylo pochopitelné, že se pak výjimečný stav vyhlásil. V lednu to ještě nebylo tak jasné. Můžu Hollandea kritizovat za spoustu věcí, ale myslím si, že v tomto případě udělal to, co bylo nezbytné. Lidé byli vyděšení a rozuměli, že musí přijít nějaká akce. A měli pravdu, pár dní po útocích proběhl zátah na předměstí Saint-Denis.

Olivier Beaud

Profesor Olivier Beaud je odborníkem na francouzské ústavní právo. (15. září...

Osmapadesátiletý Olivier Beaud je právník a profesor ústavního práva, kterým se stal roku 1998 na univerzitě v Lille. Nyní přednáší na univerzitě Panthéon-Assas v pařížské Latinské čtvrti. Předsedá Institutu Michela Villeyho pro kulturu a filozofii práva.

O svém oboru napsal řadu děl, ve francouzských médiích, jako je Le Monde nebo Libération, mu také vyšlo několik komentářů o výjimečném stavu, ústavě či reformě univerzit ve Francii.

Pomohl výjimečný stav v boji proti terorismu?
Pomohl v tom smyslu, že se lidé cítí bezpečněji. Jedním z nejvýraznějších opatření, které výjimečný stav umožňuje, je domácí vězení pro lidi, kteří jsou podezřelí z vazeb na teroristické skupiny. Těch je v celé Francii asi sto. Policie také provedla na čtyři tisíce domovních prohlídek, a to i v noci, což je za normálního stavu mimo její pravomoci. Ale nejsem si jistý, že to přineslo nějaké zásadní výsledky. Je jich naprosté minimum.

Takže ho policie zneužila k represím, které nic nepřinesly?
Za výjimečného stavu má policie najednou přemíru pravomocí, které vždy a všude - ve všech zemích na světě - zneužije. Vždycky to tak je. Vrazí do dveří, prohledá dům nevinným lidem, nic nenajde a pak řekne, že měla špatnou adresu a že se spletla. Jistě byl výjimečný stav v některých případech užitečný, ale jsem skeptický.

Jak by podle vás měla Francie bojovat proti teroristům?
Nejlepší cestou je podle mě zaměřit se na práci tajných služeb, protože v tom jsme slabí. Potenciální teroristy nenajdeme, když všechny domovní prohlídky přicházejí pozdě. Máme tajné služby, policii a další bezpečnostní složky, a přesto nejsme schopní identifikovat lidi, kteří se chystají zaútočit. Musíme přidat špehy na předměstí, která jsou opuštěná a bez kontroly. Stát prohrál bitvu a na některých předměstích už ani není schopný vládnout. Jsou to ztracená území, která musíme znovu dobýt. To však bude trvat nějaký čas a nebude to hned.

Ale dnes už jsme - alespoň doufám - přece jen čím dál lepší a umíme lépe koordinovat práci policie a tajných služeb a příhodněji vysílat policisty do terénu. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy udělal hroznou chybu, když z ulic stáhl policisty-pochůzkáře, kteří byli neustále ve svém okrsku a lidé je znali. Vzdali jsme se tím mnoha oblastí, kde si lidé nyní mohou dělat, co chtějí. Nevíme, co dělají ani kdo jsou. Máme v tom velké zpoždění a až teď ho doháníme.

Z vnějšku to ve Francii na výjimečný stav moc nevypadá. Jen v poslední době jsme u vás viděli mnoho demonstrací i oslav.
Demonstrace se i teď mohou konat, pokud je úřady povolí. Výjimečný stav nebere lidem všechny svobody, měl by udeřit především na lidi, kteří jsou nějakým způsobem podezřelí. Jinak se do života Francouzů výrazněji nepromítl. Jedinou výjimkou byla pařížská klimatická konference před dvěma lety (více o ní zde), během které byly demonstrace zakázány právě s odkazem na výjimečný stav. Stát neměl dostatek policistů, takže v tomto případě lidé přišli o svobodu shromažďování.

Co si Francouzi myslí o výjimečném stavu?
Někteří lidé už ani neví, že pořád nějaký výjimečný stav platí. A ti ostatní ho v podstatě ignorují. Nevadí jim, že žijí v permanentním výjimečném stavu, přestože by měl být pouze dočasný. Nemá trvat roky. Jako právníka mě opravdu překvapuje, jak snadno ho přijímají, jak snadno se vzdají své svobody. Myslí si, že je může pomoct ochránit, ale já si tím tak jistý nejsem.

Agentura Reuters informovala, že se Francouzi cítí bezpečněji, když v ulicích vidí vojenské hlídky. Cítíte to také tak?
Moc ne, protože jen přitahují teroristy. Jen letos se stalo několik útoků na ozbrojené složky, takže je to naprosto neefektivní. Nejenže to žádnému útoku nezabránilo, ale to ještě „způsobilo“ další. Je to kontraproduktivní a každý člověk se selským rozumem to musí vidět. Nařízení povolující vojákům dohlížet v ulicích vznikla už po prvním teroristickém útoku v pařížském metru v roce 1986. Ale předpokládám, že operace Sentinelle, o kterou se ty hlídky rozšířily, asi s ukončením výjimečného stavu skončí.

Změnil se přístup Francouzů vůči přistěhovalcům či muslimům po všech těch útocích v posledních letech?
Lidé, kteří byli už předtím proti imigrantům, jsou proti nim ještě víc. V některých částech populace vypukla jistá islamofobie a po pařížských útocích pár mešit poničili vandalové, ale na rozdíl od takové Británie nikdo muslimy fyzicky nenapadl. Dokazuje to, že u nás se lidé nenechali ovládnout nenávistí. 

Ale je nutné říct, že útoky nespáchali přistěhovalci. Většina z útočníků se už narodila ve Francii. Je to naše zodpovědnost. Není to problém migrace, ale integrace chudých lidí do naší společnosti. Na předměstích je spousta mladých lidí, kteří neumí najít práci. I přesto, že mají univerzitní titul. A pokud ho nemají, jsou úplně bez šance. Je obrovská výzva snažit se to zlepšit. Situace je velmi špatná.

Jsou Francouzi rasisté? Přijde člověk o šanci získat práci jen proto, že má arabské příjmení?
Samozřejmě. Nevím, jak rozšířený rasismus je, ale část populace ho má určitě v sobě. Nelze se tomu vyhnout, když vidíte, kdo spáchal všechny ty teroristické útoky. Je to špatně, ale je to tak. Lidé to skrývají, protože být otevřeně rasistou francouzská společnost nevidí zrovna ráda.

Někteří lidé říkají, že Francie už není tou starou dobrou Francií jako dřív. Souhlasíte s tím?
Ne, protože si nemyslím, že by Francie někdy byla tou „starou dobrou Francií“. Nikdy to nebyl ráj, možná jen pro turisty. Jako každá země jsme vždy měli své problémy. I dřív tu byla chudoba a těžký život, i před patnácti lety. Teď je tu obrovský problém s nezaměstnaností - příliš mnoho lidí je bez práce a hlavně příliš mladých lidí.

Francouzi protestovali proti reformě. Popudila je Macronova slova o lenoších

Chtějí tito lidé pracovat?
Většina z nich asi ano.

Takže si nemyslíte, že jsou to lenoši, jak si nekonkrétně rýpnul prezident Macron?
Ne, ne. Když vládnete, nemůžete urážet své občany. Nemyslím si, že jsou Francouzi lenoši. Někteří možná ano, jako v každé zemi. 

Co si myslíte o Emmanuelu Macronovi? Je podle vás arogantní, jak říkají jeho kritici?
Může být arogantní, koneckonců je mladý, bohatý a přitažlivý. Má všechno, co chtěl. Ale možná je spíš nezkušený. Doufám, že uspěje, protože pokud ne, za pár let si budeme muset vybrat mezi Marine Le Penovou a Jean-Lucem Mélenchonem. Macron vyhrál volby, protože lidé tyto dva nechtěli. Nechtěli extrémy a pokud Macron neuspěje, bude ten problém znovu velmi akutní.

Co říkáte na demonstrace proti jeho novele pracovního zákona, které se odehrály minulý týden? Byly to první větší protesty od začátku jeho vlády.
To už je taková tradice levicových odborů, nejde o podstatu té novely. Odbory budou vždy proti liberalizaci pracovního práva. Nesouhlasím se všemi jeho reformami, ale soudit ho budu až podle reformy univerzitního školství, na kterou čekám.

Proč?
Ve Francii jsou dva typy vysokých škol - univerzity a grandes écoles, jako je třeba Sciences Po. Univerzity jsou velmi chudé a studenti nedělají přijímací zkoušky, takže se na ně dostane úplně každý. Kvůli tomu máme příliš mnoho studentů a příliš mnoho těch, kteří nejsou připravení na takové studium. A my profesoři tím trpíme, protože je všechny musíme učit i přesto, že mnoho z nich na to nemá. Kvalita klesá, jsme přehlcení, nemáme peníze a už roky čekáme na reformu.

KOMENTÁŘ: Teď, anebo nikdy. Francouzská ekonomika bez reforem upadne

Macron se snaží prosadit své návrhy nejen ve Francii, ale i v celé Evropské unii. Je to dobře?
Macron je skutečný Evropan a snaží se, aby byla Evropa silnější než Spojené státy nebo Rusko. Myslím, že vůči Evropě cítí opravdovou povinnost a závazek. Nevím, jestli uspěje, protože musí spolupracovat s paní Merkelovou. 

Dřív jsme byli politickým motorem Evropy s vizí, kam bychom měli směřovat, a Německo bylo zase jejím ekonomickým motorem. Jenže teď je Francie naprosto ztracená kvůli své ekonomické situaci a v Evropě už nemá takovou váhu. Pokud Macron nezlepší ekonomickou situaci Francie, dopadne jako Hollande a nebude mít vůbec žádnou moc.

Čím to je, že je ekonomika Francie tak špatná? Tak velká země...
Jsme velká země, ale nikdy jsme neměli kvalitní průmysl. Jsme zemí ideí a úředníků. Lidé nevidí rádi až příliš svobodné podnikání, pořád jsou proti kapitalismu a nemají moc rádi komerci. V bitvě ekonomik vždy přicházíme příliš pozdě. Nejsme v tom dobří, ale to není nic nového (smích).



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Neznámý útočník střílel z vozu na projíždějící auto, žena nepřežila

V jihlavské Slavíčkově ulici se střílelo na projíždějící automobil. Útok...

Na okraji Jihlavy se v pátek odpoledne střílelo. Po ženě v autě z protijedoucího vozu několikrát vystřelil zatím...

Podezřelým ze střelby z auta je exmanžel oběti, u silnice se našlo tělo

Kriminalisté v sobotu ve Štokách na Havlíčkobrodsku prohledávali dům bývalého...

Páteční střelbu z auta na okraji Jihlavy, při níž zemřela starší žena v jiném autě, mohl mít na svědomí bývalý manžel...



Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...

Nenecháme si vnucovat, kdo u nás bude pracovat nebo žít, řekl Babiš v Bruselu

Premiér Andrej Babiš vystoupil v Bruselu na tiskové konferenci na okraj summitu...

Premiér Andrej Babiš odmítá, aby se Česko pokoušelo přijetím několika uprchlíků přesvědčit Evropskou komisi ke stažení...

VIDEO: Čínský lezec po mrakodrapech zemřel, spadl z 62patrové budovy

Známý čínský lezec Wu Jung-ning

Číňan Wu Jung-ning, který se proslavil lezením po výškových budovách bez jakéhokoli jištění, zemřel po pádu...



Další z rubriky

TÝDEN OBRAZEM: Zapálené rohožky, Putin v letadle a husy sněžné

Týden obrazem

Putin se koukl do Sýrie, ve Španělsku vzplály na oslavu pochodně. A v Bogotě zastavil speciální vlak osvětlený...

V pákistánském kostele útočil terorista, zemřelo nejméně osm lidí

Křesťanský kostel v pákistánské Kvétě se stal terčem atentátníka.

Nejméně osm mrtvých a 45 zraněných si v neděli vyžádal teroristický útok ozbrojenců na kostel v pákistánském městě...

Třiadevadesátiletá žena se na Floridě odmítla vystěhovat, policie ji zatkla

(Ilustrační snímek)

Třiadevadesátiletá žena žijící v pronajatém bytě na Floridě, dostala příkaz k vystěhování. Neplatila totiž nájem....



Najdete na iDNES.cz