Když loni v říjnu s partnerem vystoupili v Nepálu na sedmitisícovku Gyaji Khang, navíc severozápadní stěnou, kterou do té doby nikdo nevylezl, měla s sebou i protinádorové léky. Byla po operaci prsu, v němž jí zjistili rakovinu.
„Asi měsíc po úspěšném návratu z jiné sedmitisícovky v Indii, v listopadu roku 2015, jsem si nahmatala v pravém prsu bolestivou bulku. Vyšetření v prosinci potvrdilo nádor. Přestože pracuju skoro v oboru, naivně jsem si představovala, že po takovém nálezu všechno běží ráz naráz,“ začíná vyprávět jedenapadesátiletá badatelka z brněnského Biofyzikálního ústavu.
„Jenže v Masarykově onkologickém ústavu byli po Novém roce přetíženi, takže mi dali termín operace až skoro za tři týdny, koncem ledna roku 2016. To čekání pro mě znamenalo snad největší utrpení,“ popisuje docentka Nováková, která působí na oddělení molekulární biofyziky a farmakologie, kde se zabývá právě studiem mechanismu působení protinádorových léků.
Rakovina ji nemilosrdně vrátila z výšek na zem. Ještě po operaci ve skrytu duše doufala, že nebude muset rušit plánovanou podzimní cestu do Nepálu na osmitisícovku Annapurnu. Nechtěla si připustit vážnost situace.
„Z hor jsem byla zvyklá mít vše ve vlastních rukou, tady to bylo jinak. Nádor mi vyřízli, ale ukázalo se, že jde o agresivní typ a já musela ještě na chemoterapii. Také na ozařování. Zároveň mě pohlcovala badatelská práce, dokončovala jsem v té době habilitační řízení,“ pokračuje Olga Nováková.
Zatímco jiné ženy v podobné situaci polykaly antidepresiva nebo chodily k psychologovi, jí pomáhal pohyb. Lezla na umělé stěně, s partnerem běžkovali, přiměřeně, jen do únavy, jak praví onkologická příručka.
Hory jako uzdravující doping
S lezením začala jako klasický nováček na cvičných skalách na Vysočině. Ukázalo se, že je talent. Postupně se odpoutala od skal a propadla vysokým horám. Ve výpravě na sedmitisícovku v Kyrgyzstánu v roce 2001 poznala Pavla Matouška a od té doby se vydávají do hor spolu.
V roce 2004 zdolala s kolegyní Zuzanou Hofmannovou svou první osmitisícovku Šiša Pangma v Himálaji. Na vrcholu stanuly jako první dvě Češky, samozřejmě bez použití kyslíku. Za 17 let se zúčastnila 15 expedic.
Zhruba ve stejné době jako ji postihly zdravotní komplikace i Pavla Matouška. Oba věděli, že hory zafungují jako pozitivní doping. A potvrdilo se. Loni 7. října stanuli na vrcholu Gyaji Khangu ve výšce 7 074 metrů.
Olga Nováková si vždy užívá výhledy z himálajských vrcholů, ale vadí jí tam komerční výpravy. „Fronty klientů, co navíc používají kyslík, z mého pohledu nepřispívají k majestátu hor,“ tvrdí.
Když má pojmenovat nejtěžší chvíli v životě, vybaví si strach o partnera v roce 2006. Na horách je lépe chodit ve dvou. Pokud si dvojice rozumí, zdvojnásobuje šanci dosáhnout vrcholu a v pořádku se vrátit.
Tehdy Pavel Matoušek vystoupal na osmitisícový vrchol Manaslu v Nepálu sám a ona na něj čekala ve stanu pod vrcholem. „Zuřila vichřice a on se dlouho nevracel. Přišel až ráno, byla strašná noc,“ říká horolezkyně, která se letos chystá na další sedmitisícovku.
