Mrzí mě, že zabitých nebylo víc, končila vražedkyně Hepnarová výpověď

Seriál   9:07aktualizováno  9:07
Život třiadvacetileté ženy skončil na popravišti. Před čtyřiceti lety, 12. března 1975, byla oběšena Olga Hepnarová. Server iDNES.cz měl možnost nahlédnout do vyšetřovacího spisu, kde jsou fotografie z místa, výpovědi ženy, její rodiny, svědků, ale i pitevní protokoly obětí či rozsudek smrti. Nikde však ani zmínka o její lítosti.

Po stopách vrahů s Jirkou Pánkem

Sledovat další díly na iDNES.tv

Do 10. července 1973 Olgu Hepnarovou téměř nikdo neznal. Pak se za volantem nákladní Pragy RN rozjela na zastávku tramvaje na pražské třídě Obránců míru, jak se tehdy ulice Milady Horákové jmenovala. Z pětadvaceti lidí jich trefila dvacet. Tři zemřeli na místě, pět v nemocnici, dalších šest bylo zraněno těžce a šest lehce. (o vražedné jízdě Olgy Hepnarové čtěte zde)

Taxikář, který jel kousek za ní, popsal policii, že auto najednou odbočilo na chodník, tam řidič vůz srovnal a jel po chodníku přímo dolů přes lidi. Po střetu pak normálně zastavil. „To se snad ani nedá vyjádřit, ta spoušť a nářek lidí,“ uvedl ve výpovědi.

Bloger roku 2014

Znalcům Hepnarová řekla, že toho ze svého činu moc neviděla. Nechtěla se dívat, ale oči nezavřela. „Bylo pro mě nepříjemné to udělat,“ odpovídala na dotaz, proč se nechtěla dívat.

Policistům ale řekla, že po činu cítila uspokojení. „A tak nějak pojednou jsem pocítila určité uvolnění a spokojenost, že se mi podařil akt msty všem lidem, a to moc dobře,“ stojí v její výpovědi.

Měla jste v životě někdy někoho ráda? Neměla.

Jako motiv uvádí Olga Hepnarová pomstu společnosti. „Společnost lidská mě vyloučila ze svého středu a chovala se ke mně nelidsky... což se dá srovnat pouze s rasismem a antisemitismem,“ stojí v její výpovědi. Jinde uvádí, že se „lidská společnost účastnila na jejím ničení.“

Fotogalerie

Z výpovědí je patrný její pocit ublíženosti. Stěžuje si na rodiče, sestru, spolužáky, prakticky na všechny, se kterými přišla do styku. Občas zmiňuje fyzické násilí, kdy ji zbil otec, babička, spolužačky, kluci. Hned v úvodu výpovědi však uvádí, že „tělesně byla napadána výjimečně, verbálně soustavně.“

Zajímavý je dotaz znalce, který se jí ptá, kdo by v ideálním případě měl na té zastávce stát. „Rodiče, sestra, školní kolektivy včetně učitelů, lékaři psychiatři z Karlova a Opařan, kteří mě odložili jako lehký případ, pak psychiatři z celé Prahy 3,“ vypočítává Hepnarová.

Jindy se znalec ptá, zda ji napadlo zabít rodiče. „Ano, ale nezastřelila jsem je, protože bych nestihla zabít také jiné lidi. Nepostihla bych všechny a to by bylo nespravedlivé,“ tvrdí.

Když mluví Hepnarová o zastřelení rodičů, je třeba připomenout, že chodila do Svazarmu střílet. Jednou z variant pomsty totiž bylo i odstřelování lidí. Zvažovala také podkopání kolejí a vykolejení vlaku, umístění třaskaviny v uzavřené místnosti a také plánovala, že by sjela s plným autobusem do rokle, ale nepodařilo se jí získat místo řidičky autobusu.

Dračice, která lajdačila

První ze svých přezdívek - Dračice - zmiňuje Olga Hepnarová už při vzpomínkách na školu. Vysvětluje ji tím, že se často prala. Škola byla místem, kde jí ubližovaly ostatní děti. „Chodila jsem tam nerada a se strachem,“ stojí ve výpovědi.

Od šesté třídy se výrazně zhoršil její prospěch. „Díky negativnímu chování spolužáků, učitelů, ulice,“ stojí ve výpovědi na policii. Znalcům řekla i jinou verzi. „Od první do sedmé třídy jsem byla nejchytřejší, pak jsem lajdačila,“ tvrdila. Podle závěru znalců měla „lehce až zjevně nadprůměrnou inteligenci.“

Kvůli problémům ve škole byla přeřazena do paralelní třídy. V sedmé třídě se pokusila o sebevraždu. Snědla dvě tuby prášků a skončila v bezvědomí v nemocnici. Následně skončila v Opařanech, kde dokončila základní školu. Podle jedné z výpovědí o „umístění do polepšovny“ sama žádala. Podle jiných ji tam „strčili“ rodiče.

„Celkově to v Opařenech bylo lepší než doma. Poprvé se mi podařilo uchytit mezi dětmi,“ stojí v přepisu její výpovědi. Ona a její přítel polepšovnu ale uvádějí i jako místo, kde Olgu „sadistické dívky“ přivázaly k topení a rozbily jí obličej. Její sestra pak ve své výpovědi zmínila, že si z Opařan přivezla zlozvyky - kouření, nadávání.

Rodiče se ke mě chovali jako k nalezenému dítěti

Svou sestru Hepnarová popsala jako uzavřenou. K rodičům se podle ní chovala slušně, k podstatným rozporům nedocházelo. Olze zřejmě sestra vadila z celé rodiny nejméně. Jen ji štvalo, když ji napomínala, aby chodila rovně.  

Olga Hepnarová

12. března 1975 byla v pražské pankrácké věznici popravena Olga Hepnarová, která 10. července 1973 najela s nákladním automobilem mezi lidi čekající na zastávce tramvaje v Praze 7. Osm lidí její čin nepřežilo.

V dubnu 1974 Městský soud v Praze Hepnarovou, narozenou 30. června 1951, uznal vinnou z osminásobné vraždy a odsoudil ji k trestu smrti. Soudní znalci u ní sice shledali rysy poruchy osobnosti, konstatovali však, že netrpí žádnou duševní chorobou a je tedy plně odpovědná za svůj čin.

Motivem jednání Hepnarové byla nenávist ke společnosti, přičemž samu sebe charakterizovala jako otloukánka. Jako třináctiletá se pokusila o sebevraždu a rok strávila v psychiatrické léčebně. Vyučila se uměleckou knihařkou, v době svého činu se však živila jako řidička.

Hepnarová byla poslední ženou popravenou v Československu (trest smrti byl zrušen v roce 1990)

Podobně jako sestra  vypovídala i matka Anna. Mluvila o vrozené uzavřenosti a nemluvnosti. Odmítla, že by jí doma ubližovali nebo omezovali. Kvůli problémům ve škole ji vzala za psychiatričkou. Závěr byl, že se u ní nejedná o psychopatii, ale o nevyrovnanost. Jako jediný problém matka zmiňuje, že Olga nechtěla chodit do tanečních.

Zajímavá je její vzpomínka na poslední setkání. Olga si k matce přišla pro lidskou lebku, kterou získala od nějakého medika a matka lékařka ji osadila zuby. Čtyři dny před vraždou matce její chování připadalo normální. 

Matka žádala pro dceru milost od prezidenta Ludvíka Svobody. Toho tehdy kvůli nemoci zastupoval předseda vlády Lubomír Štrougal. Vzal si čas na rozmyšlenou a po 97 dnech nakonec žádost 3. března 1975 zamítl.

Otec Antonín v krátké výpovědi uvedl, že dcera byla umíněná a tvrdohlavá. Od  osmé třídy měla „nechuť k docházce“. Otce Olga Hepnarová nenáviděla. Dokonce kvůli němu zapálila rodinnou chatu. „Chtěla jsem se pomstít otci,“ uvedla. Když se jí znalci ptali, zda jí nevadilo, že uvnitř mohla uhořet sestra a další lidé, řekla: „Ať se zachrání, jak umí, bylo mi to fuk.“ 

Ostatní, spolupracovníci či chataři z Olešky na ni vzpomínají jako na „spící pannu“ nebo jako na „duchem nepřítomnou.“ V práci pak zmiňovali nespolehlivost, vypisovali drobné nehody, které jako řidička z povolání měla. Chataři popisovali pro ně nepochopitelné chování, například to, že neschovala vynesené peřiny před deštěm nebo že občas neplatila v autobuse nebo obchodě.

Ohledně zálib se Olga i ostatní shodují, že ráda četla. Hepnarová mluví hlavně o poezii. Zmiňuje Ortena, Kafku, Rilkeho, Nezvala, Sartra, Camuse a další. Tvrdí, že nikdy nečetla pohádky, odmalička to byly dobrodružné knížky, verneovky i jiné. Ráda prý četla i matčiny lékařské knížky.

Kniha o vražednici

Více se dočtete v knize Olga Hepnarová - Zabíjela, protože neuměla žít, která je nyní na Knihy.idnes.cz se slevou 52%  

Druhou velkou zálibou bylo řízení. Nejprve jezdila wartburgem, který jí koupila matka. Ten později prodala a peníze vrátila. Uvedla, že nechtěla být rodině nic dlužná. Později si pořídila trabanta. Před svým činem ho svrhla ze stráně, poté, co s ním přijela do Olešky, aby se rozloučila s chatou. Trabanta milovala a nechtěla, aby v něm jezdil někdo jiný.

Jménem republiky...

Soud s Olgou Hepnarovou trval pět dní. Krátké rešerše ve spise popisují, že vypovídala ve shodě s tím, co dříve říkala na policii. Následovali znalci a čtvrtý den vynesení rozsudku, který ji poslal na šibenici.

Za celou dobu neprojevila lítost. „Svůj čin bych už neopakovala, protože jsem pomstěna. Kdybych ovšem žila dalších dvaadvacet roků a lidé by se ke mně chovali stejným způsobem, tak bych něco podobného provedla znovu,“ uvedla.

Rozsudek podle rešerše přijala. Poděkovala a uvedla, že se nebude odvolávat. O tom, co si o soudu myslela, svědčí jeden z výroků její výpovědi: „Neměla bych stát před svými soudci. Mělo by to být opačně.“  



Po stopách vrahů

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Průšvih Bulovka. Elitní ortoped objednával implantáty za miliony u syna

Ortoped Pavel Dungl

Kontroloři, které ministr Adam Vojtěch poslal do Nemocnice Na Bulovce, objevili, že špitál bez soutěže objednal léky za...

Kvůli Zemanovým vulgaritám jsem chtěl vysílání ukončit, řekl moderátor ČRo

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v pondělním živém vysílání Českého rozhlasu označil solární barony za ekonomické zm*dy. A opět...



Český voják zemřel při útoku v afghánském Herátu, dva byli zraněni

Základna Bagrám v Afghánistánu

Při pondělním útoku na vozidlo na základně Šindánd v afghánské provincii Herát byl zabit jeden z českých vojáků. Další...

Mladík zavraždil na Krymu dvě desítky studentů, zřejmě ze zhrzené lásky

Ve škole na Krymu se střílelo. Policie čin vyšetřuje jako masovou vraždu. (17....

Ozbrojený mladík, který se údajně mstil za neopětovanou lásku, zabil ve škole v Kerči na anektovaném Krymu 19 lidí. Po...

Babiš: Příští rok mohu jít do penze, politika mi nic dobrého nepřinesla

Premiér v demisi Andrej Babiš při návštěvě Hradeckého kraje. (9. dubna 2018)

Český premiér si před studenty v rakouském Innsbrucku postěžoval, že mu politika nic dobrého nepřinesla. „Byla to...



Další z rubriky

Nejstarší z mladých lupičů zabijáků dupal oběti na hlavu, dostal 10,5 roku

Za loupež, při které loni v Dobřanech na Plzeňsku zemřel cizinec, hrozí Patriku...

Dvacetiletého Patrika Danka poslal plzeňský krajský soud na deset a půl roku do věznice s ostrahou. Podle obžaloby je...

Muž ztratil hodinky za čtvrt milionu, pátrají po nich policisté

Hodinky Mont Blanc, které ztratil šestatřicetiletý muž z Brněnska.

O hodinky za čtvrt milionu korun přišel při večírku šestatřicetiletý muž v Brně. Když se ráno probudil, zjistil, že je...

Řidiči závodili v ulicích Hradce, jeden vjel do plotu, druhý do potoka

Vozy BMW a Seat Leon se předháněly na předměstí Hradce Králové, oba řidiči...

Dost neslavně skončila večerní honička dvou šoférů v Hradci Králové. Řidiči se navzájem pronásledovali, až se téměř...



Najdete na iDNES.cz