Dolní část Václavského náměstí v Praze je od dopoledních hodin zasvěcena 21. srpnu 1968 i 1969. Dobové fotografie nebo tank připomínají nejen začátek okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a rok nato demonstrace proti ní, ale zejména oběti, které si tyto události vyžádaly.
Fotogalerie |
Podle nových historických údajů při nich v roce 1968 zemřelo v Československu 137 lidí, řekl předseda iniciativy Bez komunistů.cz Petr Marek. Při demonstracích o rok později zahynulo pět mladých lidí, které zabili příslušníci veřejné bezpečnosti a lidových milic. Jména většiny padlých zazněla po poledni z pódia. Pieta bude zakončena ve 21:00 zapálením svící u Památníku obětem komunismu na Újezdě.
Jako symbol komunismu stojí na Václavském náměstí rudá klec, na které jsou na transparentu vypsána jména obětí okupace v srpnu 1968. Lidé se tu také mohou seznámit s projektem Po stopách totalitní minulosti. Iniciativa Bez komunistů.cz ho připravila především pro děti, které vodí po místech bezprostředně spojenými s komunistickým režimem.
Lidé v Brně si dnes odpoledne připomněli události roku 1969 i naučnou stezkou mezi místy, kde při protestech proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy před 50 lety zemřeli dva lidé. K vidění byla i menší výstava, která tehdejší dění mapovala. Jedním z hlavních témat celé akce byla lhostejnost a jak proti ní bojovat, řekl ČTK Ondřej Zeman ze spolku Společně Brno, který akci spoluorganizoval.
Pietní akt u Českého rozhlasu
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 patří k nejvýznamnějším a nejsmutnějším výročím našich novodobých dějin. Na dnešní pietní akci za oběti okupace před budovou Českého rozhlasu v Praze to řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).
U příležitosti 51. výročí srpnových událostí roku 1968 vystoupili také například šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel ČRo René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Kromě projevů se uskutečnil také pietní akt s kladením věnců, na závěr zazněla státní hymna.
Podle Kubery se po zakotvení Česka ve strukturách Severoatlantické aliance zdálo, že bezpečnost Evropy je provždy vyřešena. Ukazuje se však, že tomu tak není.
„Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih čelí přívalu uprchlíků a západ oslabování jednoty evropských států,“ řekl. Mnozí politici podle něj vyznávají silová řešení, demokracie a respekt pro ně nejsou nejdůležitějšími hodnotami.
Vondráček vyzdvihl úlohu Československého rozhlasu v roce 1968, byl podle něj jedním z důležitých pilířů demokratického vývoje v tehdejším Československu. Předseda Sněmovny uvedl, že rozhlas vysílal necenzurované informace nejen pro československé občany, informoval o pražském jaru nebo srpnové invazi vojsk, při níž vyzýval ke klidu a tichému odporu vůči okupantům. Podle Vondráčka bylo důležité, že v hlavách lidí stále existovala touha dosáhnout skutečné svobody. „Skutečné demokracie, ne jen demokratizace,“ řekl.
„Po 23 letech od květnového osvobození Prahy Praha i celé Československo prošlo další těžkou zkouškou. Opět byly v ulicích tanky, opět tekla krev. Tehdejší osvoboditelé byli nyní okupanti. Tehdy vítáni, nyní proklínání,“ řekl pražský primátor Hřib. Události popsal jako invazi a okupaci se vším všudy, následované emigrační vlnou. Období normalizace nazval jedním z nejtemnějších období novodobé české státnosti.
Pietě přihlíželi také například předseda KDU-ČSL Marek Výborný, poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) nebo senátor a kandidát na prezidenta v loňské volbě Jiří Drahoš.
Na rozdíl od loňského roku na pietě nevystoupil předseda vlády Andrej Babiš (ANO), který na témže místě hovořil za hlasitého pískotu. Projevy nesouhlasu tehdy provázely i Vondráčkův proslov, tentokrát po jeho vystoupení následoval potlesk. Na srpnové události dnes zareagoval na twitteru.
Události 21. srpna 1968 nebyly žádná nešťastná hra osudu. Byla to invaze cizí mocnosti. Konkrétní zločin konkrétních lidí na pozvání konkrétních zrádců. Způsobila úprk velké části našich nejlepších lidí do ciziny, ztratili jsme celou část jedné talentované generace.
Český rozhlas při příležitosti výročí 51 let od okupace ČSR vojsky Varšavské smlouvy zároveň v budově v Římské ulici 13 zpřístupnil virtuální instalaci s názvem Návrat 68. Zážitek ve virtuální realitě je postavený na reálné dobové fotografii a pracuje s emocemi, jež prožívali lidé během okupace samotné. Uživatel se dostává do situace mladého muže, který vlastním tělem brání vjezdu tanků do svého rodného města, a na druhé straně do pozice tankisty, který najíždí na neozbrojené mladé lidi.
Na Slovensku si vpád vojsk připomněli také
Prezidentka Slovenské republiky Čaputová si výročí událostí ze 21. srpna 1968 připomenula ráno v centru slovenské metropole ještě před odletem na oficiální návštěvu Německa.
„Život ve svobodném a demokratickém státě není samozřejmostí, ale vzácnou hodnotou, která byla vykoupena nemalými oběťmi,“ uvedla Čaputová.
V Berlíně se k okupaci vyjádřila na společné tiskové konferenci s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. „Slovensko si dnes připomíná smutné výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do naší země. Agrese, která byla vyvolaná voláním po svobodě a demokracii, a byla hrubě potlačená tanky a více než 20 lety vojenské okupace. I proto jsme dnes nesmírně citliví na to, když je svobodná vůle lidí rozhodnout se o své budoucnosti a o tom, kam budou patřit, potlačená vojenskou agresí,“ zdůraznila.
Další připomínkové akce
Pochod Milionu chvilek půjde v podvečer z Václavského přes Staroměstské na Hradčanské náměstí. Chce mimo jiné připomenout 50 let staré události, kdy se na první výročí okupace Československa konaly občanské protesty. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky. Zákrok si vyžádal pět mrtvých a mnoho zraněných.
Další akce se konají v desítkách měst ČR. Například v Lomnici nad Popelkou účastníci obdrží bílé látky rozměrů 60 krát 100 centimetrů se jmény 137 obětí ze srpna 1968 a dalších pěti ze srpna 1969. S látkami nesenými před sebou se procesí vydá k Tyršovu parku. Piety chystají také třeba Liberec, Brno, Znojmo nebo Plzeň.
