Už v dubnu loňského roku Zvláštní tribunál pro Sierru Leone shledal padlého liberijského diktátora vinným z napomáhání na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti spáchaných za občanské války v sousední Sieře Leone v 90. letech. Proti verdiktu se však odvolal a proces se přes rok táhl nanovo.
Nyní mu padesátiletý trest odvolací soud potvrdil. S plnou platností tak byl exprezident jako vůbec první hlava státu odsouzena mezinárodním soudem k odnětí svobody.
Ačkoliv Zvláštní tribunál pro Sierru Leone sídlí v sierraleonské metropoli Freetownu, bývalou hlavu soudili z bezpečnostních důvodů v Haagu.
Obžaloba pětašedesátiletému Charlesi Taylorovi i podruhé prokázala, že v letech 1991 až 2002 vojensky podporoval a řídil sierraleonské povstalce z Jednotné revoluční fronty (RUF) výměnou za diamanty. Rebelům dodával zbraně a munici a organizoval jejich další postup směnou za cenné drahokamy. Z nich pak financoval Liberijskou národní vlasteneckou frontu, jíž velel, v paralelní občanské válce v Libérii.
Po skončení války v Libérii se Taylorem vedená fronta transformovala v politickou stranu a on z ní následně po vítězných volbách vzešel jako prezident. Taylor, jemuž se nechvalně přezdívalo "Řezník z Monrovie" podle místa, kde se narodil, stál v čele Libérie od roku 1997 po šest let.
V roce 2003 se však v Libérie naplno rozpoutal další konflikt, který diktátora smetl, a on byl nucen prchnout do exilu v Nigérii. Po třech letech jej ovšem na severu země nakonec po několika úhybných manévrech dopadl Interpol a nechal jej deportovat zpět do vlasti. Odtud byl exprezident z bezpečnostních důvodů přesunut následně do Haagu, kde byl držen až do současnoti.
O Taylorem podporovaných jednotkách RUF i o něm samotném koluje celá řada zkazek, z nichž zamrazí. Někdejší exdiktátorův důstojník již dříve před tribunálem v Haagu vypověděl, že Taylor nařizoval ozbrojencům, aby snědli maso svých nepřátel.
Válka v Sieře Leone z let 1991-2002 si vyžádala 120 tisíc mrtvých. Ta v sousední Libérie podle odhadů stála život 150 tisíc lidí.
