Většinou na odsouzené za menší delikty zbudou méně kvalifikované práce. Ilustrační foto.

Většinou na odsouzené za menší delikty zbudou méně kvalifikované práce. Ilustrační foto. | foto: Michal Hron, iDNES.cz

Odsouzení jdou často radši do vězení než do práce

  • 68
Drobným českým zločincům se nechce pracovat. Jen polovina lidí odsouzených k obecně prospěšným pracím si trest odpyká v soudem určené formě. Velká část dá přednost alternativnímu pobytu ve vězení. Je pro ně totiž snazší "sedět v chládku" a o nic se nestarat.

Loni daly soudy trest obecně prospěšných prací 11 787 lidem. Podle zkušeností z předešlých let je však absolvuje v průměru 54 procent z nich.  

Pracovníci Probační a mediační služby (PMS) mají pro tento stav svůj výklad. Pracovat pro společnost mají z rozhodnutí soudu například lidé, kteří toho nejsou schopni. Soudy totiž velice často tento trest uloží soudním příkazem a obviněného vůbec nevidí. 

"Odsouzeným pak ve splnění trestu brání například špatný zdravotní stav, chybí jim motivace nebo se jedná o vícekrát trestané osoby, pro které je pohodlnější si trest odsedět," říká Jan Odvárka, koordinátor středisek PMS v Severočeském kraji.

Co byste si vybrali jako trest za drobný zločin?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 29. srpna 2007. Anketa je uzavřena.

OBECNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE
OBECNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE 10030

VĚZENÍ
VĚZENÍ 488

"Velké potíže působí to, že odsuzováni bývají často lidé bez pracovních návyků," doplňuje Michal Kijonka z PMS v Ostravě. 

Prý by pomohlo, kdyby s obviněnými mohli ve větším měřítku pracovat dříve, než soud rozhodne o uložení tohoto trestu.

"Zjistili bychom například, zda má vůbec zájem si trest odpracovat nebo jaký je jeho zdravotní stav. Obviněný by získal reálnější představu o tomto trestu a režimu jeho výkonu," popisuje Odvárka.

Ministerstvo spravedlnosti slibuje, že problémy s tímto druhem trestu monitoruje a chystá změnu. "Cílem této úpravy je odstranit určité nedostatky, na které Probační a mediační služba upozorňuje," přiznává mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová.

Trestanci zkoušejí i úplatky
Obecně prospěšným pracím se lidé snaží vyhnout různým způsobem - výmluvami, nemocemi, ale také uplácením. S tím se pracovníci probační služby setkávají nejčastěji u podnikatelů. Zaměstnavatelům se pokusí nabídnout úplatek za to, že jim potvrdí stanovený počet hodin jako odpracovaný.

Kdy vám soud nařídí pracovat

Trest obecně prospěšných prací využívá trestní zákon od 1. ledna 1996. Soud může uložit padesát až čtyři sta hodin obecně prospěšných prací. Udělat to může pouze u trestů, kde zákon stanoví trest odnětí svobody na maximálně pět let. Práce vykonává odsouzený v době svého volna, bezplatně a nejpozději do jednoho roku od nařízení výkonu trestu soudem.

"Mnoho klientů je také velmi obtížné dohledat, protože se nezdržují v místě bydliště, popřípadě se zahájení výkonu trestu úmyslně vyhýbají," popisuje další z problémů Michal Špejra pražské Probační a mediační služby.

Nejčastěji se pracuje pro města a obce
Většinou na odsouzené za menší delikty zbudou méně kvalifikované práce.

"Jedná se o pomocné a úklidové práce na stavbách, při údržbě zeleně, třídění odpadů v technických službách. Dočasní zaměstnavatelé ale také využívají odborných znalostí klientů, například pokud má svářečské zkoušky, je vyučeným malířem, zedníkem, obkladačem," popisuje Eva Hošková, statistička a analytička PMS.

Ve výjimečných případech odsouzení vykonávají i vysoce odborné práce. "Pracují také jako osobní asistenti tělesně postižených, doprovázejí klienty do chráněných dílen, na úřady, pomáhají při realizaci veřejných sbírek, jeden z odsouzených vytvořil místní organizaci i prezentaci na webových stránkách," vypočítává Hošková. "Pamatuji si na případ, kdy lékař v rámci obecně prospěšných prací například pořádal odborné přednášky," doplnil Jan Odvárka.

Zkušenosti s odsouzenými mají starostové různé
Přestože Probační a mediační služba nemá problém s místy pro odsouzené k práci, občas narazí na neochotu zaměstnavatelů. Někteří mají špatné zkušenosti.

"Neustále se vymlouvají, že nemají čas. Člověk je musí nutit do práce," stěžuje si starosta Klenčí pod Čerchovem na Domažlicku Karel Smutný.

Podobné zkušenosti má i radnice v Přerově, která si stěžuje na špatnou pracovní morálku, ztráty nářadí či výhrůžky. Naopak bez problémů pracují v Němčovicích, malé obci na Rokycansku. "Nemůžu si na ně stěžovat," říká starosta Karel Ferschmann.

Občas se naopak stane, že je zaměstnavatel s odsouzeným spokojen natolik, že ho přijme do trvalého pracovního poměru.

"Zaměstnavatelé mají zájem především o prvopachatele nebo pachatele méně závažných trestných činů, nemají zájem o uživatele návykových látek. Narážíme také například na nedostatek míst, které umožňují práci o víkendech nebo v odpoledních hodinách. To je důležité proto, že odsouzení mají ještě své vlastní zaměstnání," vysvětlil Michal Špejra.
 
Kvůli makrele žádal o přeřazení na jinou práci
V Ostravě se setkali i s jednou kuriózní situací, kdy sám odsouzený požádal o změnu zaměstnavatele.

"V jednom občanském sdružení, které naše klienty přijímá, bývá zvykem pohostit je na společném setkání. Nejčastěji bývá tímto pohoštěním přímo na místě grilovaná makrela. Na středisko v Ostravě se dostavil odsouzený s tím, že si chce stěžovat a zároveň požádat o změnu místa výkonu trestu. Důvodem bylo to, že makrely nesnáší a jíst je odmítá," vypravuje Michal Kijonka.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video