Kolegium Nejvyššího soudu chce svým výpočtem udělat pořádek v tom, jak české soudy neoprávněnou vazbu odškodňují. Pro soudce je to doporučení, nikoliv nařízení.
"Vyšli jsme z toho, že soudy v České republice nejsou - ani za současné právní úpravy - ve výši odškodnění vázány žádnými pravidly ani pevnými částkami a že je toliko na uvážení soudu, aby v každém jednotlivém případě individuálně stanovil adekvátní výši odškodnění takto vzniklé nemajetkové újmy," říká mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.
Soudci se při stanovování mantinelů inspirovali u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Při výpočtu odškodného přihlíží k závažnosti zločinu, délce vazby i k tomu, jak pobyt v cele narušil soukromí člověka, který se za mříže dostal omylem.
Při výpočtu částky Nejvyšší soud vycházel z úrovně odškodnění jednotlivých evropských států i ze životní úrovně v České republice. "Adekvátním odškodněním je částka v rozmezí 500 až 1 500 korun za jeden den trvání vazby. K tomuto rozmezí je však nutno přistupovat pouze jako k orientačnímu," doplnil mluvčí Knötig.
Stále tak záleží na konkrétním soudci, jak vysoké odškodnění lidem přizná, Nejvyšší soud ale vydaným dokumentem stanovuje jakési mantinely, ve kterých se má "vazební bolestné" pohybovat.
Nejvyšší soud také upozorňuje, že výše odškodného za den by se měla hýbat podle toho, jak dlouho neoprávněná vazba trvala.
"Neoprávněná vazba může totiž působit jinak bezprostředně po jejím uvalení, kdy u zadrženého dochází k prvotnímu šoku ze zatčení. Jedná se zpravidla o nejintenzivněji pociťované období, kdy jsou náhle narušeny téměř veškeré složky každodenního života. Jiné je to pak při jejím delším plynutí. Trvání vazby jen po několik dnů může působit stejně intenzivně jako vazba trvající několik týdnů," upozorňuje Knötig.
Soudci by také měli zohlednit, zda do vazební cely putoval recidivista, nebo naopak člověk, který měl dosud čistý trestní rejstřík. Tomu druhému totiž pobyt za mřížemi může život nabourat mnohem víc, byť by vazba trvala jen pár dní.
Při výpočtu odškodného mají soudy zohlednit celou řadu faktorů - například dopady do rodinného, profesního života nebo do osobní cti.
Kolegium dále stanovilo, že to, že poškozený požádá stát o omluvu, neznamená, že zároveň s tím ztratí nárok na finanční kompenzaci. Nic tak nebrání omluvě ve formě psané i finanční kompenzace.
