S požadavkem milionů v minulosti uspěla například dnešní ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO), stát jí vyplatil 2,7 milionu. Ilustrační foto

S požadavkem milionů v minulosti uspěla například dnešní ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO), stát jí vyplatil 2,7 milionu. Ilustrační foto | foto: Anna Vavríková, MAFRA

MF DNES: Obětem justičních přehmatů stát vyplatil 76 milionů za rok

  • 67
Soudy, žalobci a policie v posledních letech stále častěji šlápnou vedle. A stát to stojí čím dál více peněz. V posledních čtyřech letech se téměř zdvojnásobil počet případů, kdy stát odškodnil někoho, kdo byl nezákonně stíhán, odsouzen, nebo seděl ve vazbě.

Ještě v roce 2010 bylo necelých šest stovek poškozených a stát jim vyplatil 46 milionů korun. Loni dostalo 1 016 lidí spolu s omluvou dohromady 75,7 milionu, zjistila MF DNES.  „Nárůst náhrad si nedovedu vysvětlit jinak, než že se stále více zahajují trestní stíhání, která se ukazují nakonec jako neopodstatněná,“ říká advokát Tomáš Gřivna. 

Ten mimo jiné zastupuje exposlance ODS Ivana Fuksu, který spolu s kolegy Petrem Tluchořem a Markem Šnajdrem aktuálně žádá od státu odškodnění za měsíční pobyt ve vazbě v kauze „trafik“ za hlasování. Soud jejich stíhání zastavil a každý z nich teď chce čtyři miliony. Ministerstvo o jejich žádosti rozhodne v příštích dnech. Pokud jim nevyhoví, exposlanci se budou o náhradu soudit.

V minulosti však už s požadavkem milionů uspěla například dnešní ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO), která strávila ve vazbě více než měsíc, když byla nezákonně obviněna z korupce. Stát jí vyplatil 2,7 milionu. 

Také podle obhájce Jourové Václava Vlka stát doplácí na to, že soudy někdy zasahují do práv podezřelých více, než je nezbytné. „Stát obviňuje lidi z mnohem závažnějších zločinů, uvaluje vyšší sankce. A to znamená, že v případě zproštění obžaloby jde o mnohem větší zásah státu do práv člověka,“ vysvětluje Vlk, který se dlouhodobě zabývá vymáháním náhrady škody za chyby orgánů veřejné moci. 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video