Milan Zádamský, kterého zástupci označovali za vůdce skupiny, dostal 820 750 korun z požadovaných 14 milionů korun. Jeho bratr Petr 857 440 z 4,6 milionu. Ostatní členové dostali částky od 80 do 873 tisíc korun.
Soudkyně Otília Hrehová uvedla, že to většinou byli netrestaní lidé, kteří se najednou ocitli ve vazbě a zůstali v ní tři roky. Proto jim přiznala 1 500 korun za den vazby, když sazba je od 500 do 1 500 korun. Mluvila také o tom, že jméno Zádamský „rezonovalo“ v médiích, a tak přiznala i nemajetkovou újmu za medializaci.
Nikdo z dvanácti mužů k soudu nepřišel. Jejich advokát Filip Princ ocenil, že soudkyně zvolila horní hranici sazby ohledně odškodnění za vazbu. Celkově ale klienti požadovali mnohem vyšší sumu, a tak nevyloučil případné odvolání.
Ministerstvo spravedlnosti dvanácti žalujícím zatím vyplatilo 2,57 milionu. Ti ale požadují víc, a tak se obrátili na soud. Obvodní soud pro Prahu 2 skupině nejprve přiznal 4,3 milionu korun, ale odvolací městský soud verdikt zrušil a vrátil případ k novému projednání (více o rozsudku městského soudu zde).
U soudu tak jednotliví žalující vysvětlovali, jakou újmu utrpěli a proč požadují finanční zadostiučinění. Popisovali své újmy z vazby a tvrdili, že se jich lidé stále bojí, což jim komplikuje život v práci i podnikání (více o výpovědi části z nich zde).
Milan Zádamský, kterého obžaloba původně vinila ze založení a vedení vyděračského gangu, usiloval o 14 milionů korun. „Aktivně jsem podnikal, v regionu jsem byl znám nejen negativně, platil jsem daně a zaměstnával spoustu lidí. Pro stát jsem byl přínosem,“ uvedl Zádamský před soudem s tím, že nikdy nebyl trestán. Připomněl také, že se mu prý vrací negativní zážitky z vazby, kde strávil 962 dní (o jeho výpovědi více zde).
Skupina se vedle zadostiučinění za nemajetkovou újmu snaží na státu domoci náhrady škody, kterou vyčíslila na 80 milionů korun. Částka zahrnuje především náklady na právní zastoupení, ale také ušlou mzdu za dobu strávenou ve vazbě.
Zádamský a jeho známí čelili obvinění z toho, že nutili podnikatele v západních Čechách platit za poskytování „ochrany“ a v případě neuposlechnutí jim ničili provozovny, napadali hosty a hrozili likvidací rodin. Podle žalobců také půjčovali peníze a násilím vymáhali jejich splacení i s vysokými úroky.
Údajnou trestnou činnost se ale nepodařilo prokázat. Skupinu z Karlovarska tak justice v minulosti zprostila obžaloby ze zločinného spolčení či vydírání.
