Bohuslav Svoboda a Boris Šťastný z ODS

Bohuslav Svoboda a Boris Šťastný z ODS | foto: Jan Zátorský, MAFRA

ODS ztratila za rok desetinu členů, nejvíc ve své historii

  • 62
Za posledních dvanáct měsíců ztratila Občanská demokratická strana na 3 400 svých členů, tedy zhruba desetinu. Je to největší odliv v historii partaje. Podle místopředsedy Pavla Drobila se strana čistí od černých duší, část členů ale odešla kvůli nespokojenosti.

"Od počátku května 2010 do počátku května 2011 se členská základna ODS snížila o 3 363 členů, tedy asi o deset procent. Úbytek členské základny se v jednotlivých regionech v průměru pohybuje také kolem deseti procent," informoval mluvčí ODS Tomáš Bartovský.

Nejsilnější vládní strana si z nepříznivých čísel těžkou hlavu nedělá. "Snížení počtu členů o deset procent nepovažujeme za dramatickou situaci. K podobnému úbytku došlo i loni, ale v průběhu roku 2010 ho vyvážil příliv nových členů. Očekáváme, že stejně tomu bude i v letošním roce," dodal Bartovský. Čísla ale dokládají, že se členská základna výrazně zmenšuje už druhý rok po sobě.

Přesný úbytek příznivců ODS v jednotlivých krajích neuvedl. Podle serveru Týden.cz se nejvíce stranických průkazů vrátilo v Praze - odevzdalo ho 616 z 4 200 členů, následují Ústecký a Moravskoslezský kraj.

"V Moravskoslezském kraji jsme se pokusili prostřednictvím manažerů oslovit členy, kteří nezaplatili příspěvky a přestali být členy, aby řekli důvod odchodu. Přišli jsme o 320 členů a  snažíme se vytvořit analýzu toho poklesu. Není to málo, chceme vědět, co je důvodem odchodu, abychom mohli eventuálně korigovat naši politiku," uvedl místopředseda ODS zodpovědný za regiony Pavel Drobil.

Strana se "čistí"

Celostátní pokles podle něj není tak dramatický, aby stranu destabilizoval. "Nevím, jestli tento jednorázový pokles je nejvyšší za historii ODS, ale rozhodně nejsme na nejnižším čísle. Vracíme se k normálu, který byl kolem roku 2005 až 2006," dodal Drobil.

Členové v ODS

1991         18 557
1992         23 269
1993         21 984
1997         22 095
1998         19 335
1999         18 432
2004         23 138
2005         26 155
2008         30 805
2009         34 216
2010         31 011
2011         27 164

Zdroj: Týden.cz

Podle něj se strana po zpřísnění pravidel čistí od černých duší a přidává se přirozený odchod členů. "Straně je dvacet let, to znamená, že tu máme nějaký přirozený úbytek členů. Část je určitě znepokojena směřováním strany," připustil Drobil.

"Nejspíše se zde projevuje samočistící mechanismus, který iniciovala změna systému nominace delegátů na stranické kongresy. Tato změna reagovala na masivní nárůst členů v některých regionech po roce 2005. Současný počet členů ostatně stavu členské základny v roce 2005 odpovídá," potvrdil mluvčí ODS.

Ředitel vysoké školy CEVRO Institut a politolog Ladislav Mrklas má ještě jiné vysvětlení poklesu členské základny ODS. "Jedním z důvodů je ten, že letošní rok není rokem volebním a v každé politické straně narůstá členská základna před blížícími se volbami," uvedl Mrklas.

Pokles podle něj může souviset i s tím, že ODS znovu po roce a půl vstoupila do vlády. "Ve členské základně po takovém kroku může vládnout určitá nespokojenost s tím, jak strana vládne," dodal odborník na pravicovou politiku.

Úbytek členů může ODS uškodit i prospět

Za každého člena má strana určité peníze, vysoký odliv členů jí tedy může finančně ublížit. "Záleží na tom, jací lidé odešli, protože i v ODS je členství finančně odstupňované podle funkcí a postavení lidí. Pokud odejdou řadoví členové, tak je to méně bolestivé, než když odejdou nějací funkcionáři. Může to mít vliv na život strany v místních sdruženích, a to jak po stránce finanční, tak po stránce personální," upozornil politolog.

Partaji podle něj může vyšší odchod členů paradoxně i prospět. "Pokud z ODS odešli lidé, kteří se do strany dostali na základě černých náborů, tak se naopak může aktivita členů zvednout, zůstávají lidé, kteří jsou se stranou opravdu ztotožněni a nedochází k válcování racionální menšiny umělou většinou. Strana se tím může výrazně zatraktivnit," uzavřel Mrklas.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video