Pražští občanští demokraté změnu obhajovali tím, že to bude výhodné pro voliče, kteří si začnou vybírat z méně zastupitelů a tudíž je budou mít šanci lépe znát. Původně byla Praha pouze jedním volebním obvodem.
Analýza, jejíž text má k dispozici deník Právo, vypočítává zisk pro velké a malé strany v závislosti na "rozparcelování" Prahy.
"Jednoznačně vyplývá nutnost vytvořit devíti-, eventuálně desetimandátové obvody, aby byl vyloučen průnik stran se ziskem asi 7-7,5 % do zastupitelského sboru," stojí v textu, který zkoumá především možnosti koalice ODS s ČSSD a VV, nikoli s TOP 09 či Stranou zelených.
"Zastupitelstvo v žádném případě žádný zákon neporušilo," řekl Právu bývalý náměstek primátora, dnes náměstek ministra obrany Rudolf Blažek.
Něco jiného si ovšem myslí malé strany. Ačkoliv ve volbách překročily pětiprocentní hranici, mandáty nezískaly. Návrh na zneplatnění voleb do pražského zastupitelstva podaly Věci veřejné, Strana zelených a SNK ED nejdříve k Městskému soudu v Praze.
Když jejich žádosti nevyhověl, obrátily se na Ústavní soud, který ho bude řešit v úterý 29. března.
Podle Blažka nemůžou malé strany u soudu obstát s argumentem, že v různých obvodech byl různý počet voličů. "To by potom všechny senátní volby v ČR s rozdílem větším než 15 procent voličů musely být také neplatné," míní Blažek.
Kdyby byla celá Praha jediným volebním obvodem jako před čtyřmi lety, měla by ODS o čtyři mandáty méně, ČSSD o jeden. Dohromady by tak měly v 63členném zastupitelstvu pouze 29 mandátů místo současných 34, a nemohly by tedy vytvořit koalici.
