"Rádi bychom apelovali na vládu a premiéra Topolánka, aby dali polovinu peněz zástupcům těch, kteří nesouhlasí s vybudováním základny," řekl mluvčí Ne základnám Jan Májíček.
Podle něj lze diskusi o základně přirovnat k situaci, kdy republika vstupovala do EU. "Tehdy ODS kritizovala sociální demokraty, že nechávají všechny prostředky jen zastáncům vstupu do Evropské unie a prostředky na opoziční hlas jsou vlastně nulové," míní.
Nemáme zvláštní fond, brání se ministr
Se srovnáním zásadně nesouhlasí ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Vláda podle něj dosud nemá žádný zvláštní fond, ze kterého by financovala plánovanou informační kampaň.
Na vysvětlování otázek, které s případným umístěním radaru souvisí, se podílí ministerstvo zahraničí, obrany a premiér Mirek Topolánek.
Proti tomu, aby odpůrci základny vyjadřovali svůj názor nic nemá. Nechápe ale, proč na svou činnost chtějí peníze od vlády.
Konečná: Podporu od státu mají mít i odpůrci
Poslankyně KSČM Kateřina Konečná aktivity odpůrců podporuje a zapojila se do diskuse o financích.
Tvrdí, že i občanská sdružení by měla mít právo čerpat od státu finanční podporu na vysvětlovací kampaň. "Ministerstvo zahraničí si v tomto dělá, co chce," řekla.
Kampaň o radarové základně by podle ní měla být transparentní.
Premiér Topolánek ale vyvrací jakékoli náznaky neserióznosti chystané kampaně. "Nebude to komunikační strategie, která by vysloveně jenom nějakým mediálním způsobem posunovala diskusi do takového vládního 'za každou cenu ano'," řekl během interpelací opozičním poslancům.
Odpůrci radaru chystají další protesty
Iniciativa Ne základnám je ve své protiraketové osvětě aktivní. Jejího posledního pražského protestu se zúčastnily až dva tisíce lidí. Magistrát jejich pochod zakázal, pořadatelé se však odvolali k soudu.
V sobotu odpoledne se odpůrci radaru setkají v Jincích na Příbramsku s místními občany. V polovině února by podle Májíčka měli protestovat před budovou generálního štábu v Praze.
