„Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na to, jakým způsobem ministerstvo zemědělství v letech 2009 až 2015 řídilo oblast vodovodů a kanalizací a jak rozdělovalo peníze na jejich výstavbu a obnovu. U konkrétních obcí a vodohospodářských společností pak kontroloři prověřili, jak peníze využívaly,“ uvedla v pondělní tiskové zprávě mluvčí NKÚ Olga Málková.
Celkem úřad zkontroloval 22 akcí za 1,2 miliardy korun, z čehož polovinu tvořily peníze ze státního rozpočtu. Výsledky kontrol však ukázaly, že ČR doposud nemá plně funkční systém, který by zajistil trvalou udržitelnost vodovodů a kanalizaci. „Česká republika navíc nesplnila podmínky Evropské unie týkající se čištění odpadních vod a hrozí jí za to sankce,“ dodává NKÚ.
Do konce roku 2010 měla být podle Evropské unie zajištěna určitá úroveň čištění odpadních vod. Celková částka byla vyčíslena na 75 miliard korun, které by pokryly peníze z Evropské unie, státního rozpočtu a od investorů.
Kromě Prahy by se mělo vše stihnout, zní z ministerstva
„V polovině roku 2015 ale tyto požadavky EU stále nesplňovaly aglomerace s celkovým počtem 1,7 milionu ekvivalentních obyvatel, z nichž většinu tvořila Praha a okolní obce,“ uvedla Málková. Problém je hlavně stále chybějící ústřední čistírna odpadních vod. Náklady na její dobudování vyčíslil resort zemědělství na sedm až osm miliard korun.
Ze zprávy NKÚ také vyplývá, že podmínky Evropské unie se podaří Česku naplnit nejdříve v roce 2021, tedy minimálně 11 let po termínu.
Hlavním důvodem, proč Česká republika nesplnila zmíněné podmínky EU. je podle ministerstva zemědělství absence investorské přípravy obcí a měst, přestože k tomu resort poskytl podmínky. „Druhým důvodem byl pomalý rozjezd Operačního programu Životní prostředí, který není však v kompetenci zemědělského resortu. Ministerstvo naopak zajistilo podporu a realizaci všech projektů, které byly evidovány v jeho dotačních programech,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Podle ministerstva by do konce letošního roku měla evropské požadavky splnit všechna zbývající nevyhovující města s výjimkou Prahy, která by měla naplnit evropskou směrnici v roce 2018. „Důvodem zpoždění je zejména nedostatečná investorská příprava Hlavního města Prahy,“ doplnil Jordán.
Ministerstvo ignorovalo pravidla pro dotace, tvrdí úřad
Špatný stav vodovodů a kanalizací i jejich trvalou udržitelnost měly v rámci ministerstva zemědělství řešit konkrétní programy, z nichž ministerstvo přerozdělilo 13,5 miliardy korun ze státního rozpočtu. První dokončený program financoval například 1 116 kilometrů vodovodních sítí a 662 kilometrů kanalizací. O dotacích z některých programů od listopadu 2011 rozhodoval přímo ministr zemědělství nebo jeho náměstek.
„Ignorovali přitom pravidla programů, která jasně určují, komu a za jakých okolností může být dotace udělena. Rozhodli tak například o poskytnutí dotace státnímu podniku, přestože tyto peníze nebyly pro státní podniky určeny. V jedenácti případech zase rozhodli o poskytnutí vyšší dotace, než zmíněná pravidla povolovala,“ sdělila zjištění NKÚ Málková.
Ministerstvo zemědělství uvedlo, že výše dotace byla stanovena s přihlédnutím k finanční náročnosti akcí, finančním možnostem investora nebo programu. „Rozhodování vedení resortu probíhalo podle nastavení programu. Tento způsob byl zvolen kvůli urychlení administrace akcí,“ vysvětlil Jordán.
„Já bych skoro řekl, že to jsou běžné výsledky NKÚ, že na to upozornil. Rozhodně nešlo o protizákonnou činnost, ministr má právo věci měnit v případě, že se něco takového může. Určitě to nebylo v rozporu se zákonem,“ reagoval na závěry NKÚ tehdejší ministr zemědělství Petr Bendl.
