ODPOVĚĎ: Pokud se vyřeší otázka financování informační kampaně pro Domažlicko, tak velké problémy neočekávám. Předseda ČTÚ i já rádi přijedeme na veřejné diskuse s představiteli samosprávy a budeme je informovat. Faktem je, že na Domažlicku bude vysílat síť "A", v níž budou 4 programy České televize a Nova. Prima digitálně vysílat nebude, protože v síti "A" není kapacita pro další kanál a síť "B" v této lokalitě zatím vysílat nebude. Pro Vás jako pro diváka to znamená, pokud máte svoji vlastní anténu, že digitální programy budete přepínat na digitálním převodníku, a pokud budete chtít sledovat Primu, přepnete kanál na TV přijímači. Zpátky zase budete muset přepnout na kanál, na který je připojený převodník, a pak volit na něm. Je to trošičku zdlouhavější. Alternativou je kombinace satelitního a pozemského převodníku a přijímání Primy prostřednictvím satelitu. Na to Vám určitě rádi odpoví ve specializovaných obchodech. 3.10.2006 15:16

ODPOVĚĎ: Výběrové řízení trvalo nesmyslně dlouho z důvodu, že napřed musel Parlament vyřešit přechod stávajících provozovatelů a jejich práv do digitálního prostředí. To není jednoduché a jak se ukázalo, bude s tím ještě práce. Nové řízení nepředpokládám: soud zrušil rozhodnutí Rady, nikoliv samotné řízení. 3.10.2006 15:20

ODPOVĚĎ: Snad Vás nerozčílím, ale kromě neplacené varianty existují i možnosti placených platforem. Když nemáte k dispozici možnost přijímat TV kabelem, možná budeme mít možnost připojit se k IPTV. A když ani to ne, pak téměř určitě existuje satelitní platforma. SOutěž mezi poskytovateli bude tlačit ceny dolů, už dnes jsou na trhu velmi zajímavé nabídky. KDy se dostaneme k rozběhu pozemského digitálního vysílání bych se v této situaci neodvážil předpovídat. Záleží to na dohodě vlády, Parlamentu a současných provozovatelů analogových televizí. Může se to vyřešit tak, že původní harmonogram nedozná změn, může se to prodloužit. V každém případě bude hodně záviset na ochotě občanů kupovat si digitální převodníky a připravit se alespoň na příjem stávajících digitálních programů. Už ČT24 stojí za to. 3.10.2006 15:26

ODPOVĚĎ: To je otázka na hodinovou přednášku. Bohužel, mediální zákony se rodí obtížně v každé zemi na světě a málokdy jsou ideální. Hlavně proto, že technologický pokrok předbíhá legislativu, zákony jsou složité a upravují velmi citlivé prostředí, kde se stýká politika, média a byznys. Velmi stručně řečeno: v současnosti bude třeba přijmout minimální novelu vysílacího zákona, která odstraní některé chyby a hlavně upraví dohodu o přechodu stávajích provozovatelů do digitálního prostředí. Pak bude třeba - v návaznosti na novelu směrnice Televize bez hranic - přijmout úplně nový zákon. Např. současný zákon neumožňuje licencovat vznik sítí pro DVB-H, tedy televizní vysílání pro mobilní telefony. 3.10.2006 15:35

ODPOVĚĎ: Zájem byl velký, projektů bylo k 50, ale překrývaly se, protože se některé projekty ucházely o pozice ve dvou sítich. Projekty je těžko charakterizovat obsahově, formálně nejvíc žádostí přišlo o tzv. tematické kanály, volně řečeno jednožánrové, podobné těm, které známe z kabelových sítí. 3.10.2006 15:41

ODPOVĚĎ: Ano, v USA se počet hodin vysílaných v HDTV v posledních letech prudce zvyšuje. Situaci v Japonsku neznám. V Evropě se objevují první kanály v HDTV. Česká republika byla v experimentu hodně na špici: digitální experimentální vysílání začalo asi s půlročním zpožděním proti Velké Británii. Pak, bohužel, začaly spory, kdo bude licencovat digitální sítě, čímž se ztratily roky, navíc koncepce digitalizace se snažila uhlazovat problémy místo aby na jejich existenci vládu upozorňovala. Výsledkem je dnešní stav. Z hlediska možností ČR lze říci, že jsme při lepší koordinace mohli být dále, na druhé straně nejsme na chvostu digitalizace v Evropě. Jde o složitý manévr, v ČR o to složitější, že penetrace kabelů a satelitního příjmu je mnohonásobně menší než v Německu nebo v Belgii. Teď velmi záleží na chování občanů: pokud si uvědomí, že spoléhání na pozemní vysílání nemusí být nejracionálnější strategií, jak si zvýšit výběr programů, že cestou k televizi s vysokým rozlišením je spíš družice než pozemské sítě, pak se možnosti, jak přejít na digitální příjem televizí, podstatně rozšíří. 3.10.2006 21:55

ODPOVĚĎ: Otázka dodržování výkonu rozhlasových vysílačů je v kompetenci Českého telekomunikačního úřadu. To není výmluva, ale racionální rozdělení kompetencí regulátorů. RRTV se stará o obsah vysílání, ČTÚ o technické parametry přenosů. Mají k dispozici systém monitoringu, který hlídá, jak provozovatelé dodržují parametry vysílacích oprávnění. Vzhledem k tomu, že od ČTÚ dostáváme reporty, které nás informují o rozporech s udělenými licencemi, a vážné výhrady se v nich neobjevují, pochybuji, že jev, na který upozorňujete, je masový. Co se týče druhé věci: F1 má celoplošnou licenci. Co se týče Evropy 2, z hlediska používané metodiky výpočtu celoplošnosti není Evropa 2 stanicí, která by dosahovala 70 % pokrytí obyvatel ČR. Rada s tímto parametrem má skutečně problémy, protože jednoznačná metodika v zákoně zakotvená není. Při nejbližší novele zákona budeme požadovat, aby zákonodárce jasně definoval, s jakou garantovanou intenzitou pole má Rada při výpočtech pracovat. Ovšem zatím Evropa 2 nepřesahuje parametr 70 % ani při té nejměkčí normě. 3.10.2006 22:07

ODPOVĚĎ: Vzhedem k tomu, že vysílací zákon přijatý v roce 2001 prodloužil licence k televiznímu vysílání o 12 let bez toho, že by se provozovatelé museli zavázat k výměně amalogových frekvencí za digitální pokrytí, je teď velmi obtížné přimět stávající provozovatele, aby se vzdávali svých tržních podílů, které mají v analogovém vysílání. Z chování současných provozovatelů analogového vysílání někteří usuzují, že mají zájem brzdit digitální vysílání. Na druhé straně, jak jinak se má chovat manažer, který má akcionářům prinášet zisk? Digitalizace není přáním komerčních televizí, ale státu. Stát se měl proto postarat o to, aby měl v ruce nástroje, jimiž by přechod mohl řídit. Pokud se o to nepostaral, pak nezbývá, než aby uzavřel politickou dohodu, kterou musí vyjednat vláda a Parlament a musejí ji vtělit do zákona, jímž se bude řídit ČTÚ i Rada. Mluvit o plivnutí do tváře je zbytečně emotivní. Všechny televize, veřejnoprávní i komerční, bude přechod na digitální vysílání stát desítky, ne-li stovky milionů korun za souběžné vysílání. Stát jim na to nepřispěje korunou. Jejich nárok na to, že stát jim zvýšené náklady má nějakým způsobem kompenzovat, je podle mne legitimní. Nemá cenu dělat po bitvě generála, ale je třeba poznamenat, že existovala řada lidí, která chápala, že se bez prozíravé politiky do tohoto stavu dostaneme. Teď jde o to, jak dál. Řešení nepochybně existuje. Otázka zní, jestli se politická reprentace na něm bude ochotna dohodnout. 3.10.2006 22:38

ODPOVĚĎ: Nechci, abyste mou odpověď považoval za cynismus, ale pokud si pořídíte digitální satelitní přijímač, budete mít zvýšenou nabídku zítra. Obecněji řečeno, výhradní orientace na pozemské digitální vysílání je nepříliš domyšlená: zákon stanoví, že digitální televizní síť je celoplošná, pokud zasáhne 70 % obyvatel ČR, s výjimkou tzv. veřejnoprávního multiplexu, který má mít pokrytí 95 % obyvatel. Co z toho plyne? Že naprostá většina obyvatel bude moci chytat programy veřejnoprávní televize a rozhlasu, ale jedna třetina obyvatel nemusí mít přístup k žádným jiným pozemsky šířeným programům. Cena za šíření televizního signálu bude pro digitální televize tím dražší, čím větší zásah obyvatel síť umořní. Není proto pravděpodobné, že by se kromě hustě osídlených aglomerací dala digitální televize přijímat. Proto je skutečně prozíravé, aby se občané poohlédli i po jiné platformě, jakou představuje satelit, a nečekali pouze na pozemské vysílače. Snížení závislosti na jedné platformě podstatně zpružní přechod na digitální vysílání. Pozn: v jedné odpovědi jsem napsal, že síť "B" vysílá v Brně. Bohužel, v současné době síť "B" v Brně nevysílá. Čtenářům se omlouvám. 3.10.2006 22:49