Duel Jana Zahradila a Pavla Teličky o Evropské unii

vydáno 3.5.2005 11:00

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 3. května 2005 do 15:00

OTÁZKA: Pane Zahradile, tvrdíte, že současné ekonomické úspěchy nejsou způsobeny vstupem do EU, ale jsou dány pouze cyklickým vývojem. V tom případě jste ale v rozporu s 90% ekonomů, kteří tvrdí pravý opak. To jste znalostně tak na výši, že toto můžete tvrdit či to tvrdí váš guru profesor Klaus? Anebo je Vaše tvrzení dáno pouze tím, že musíte EU kritizovat za každou cenu! Ono, když neexistuje žádné srovnání (všechny kandidátské země do EU vstoupily), tak se kritizuje velice lehce, že pane europoslanče. Martin Krejčí
ODPOVĚĎ: Zahradil: Nehovořil jsem o „ekonomických úspěších“ (za vlád ČSSD žádné nevidím), ale o objemu obchodu a investic. Skutečností je, že již před naším vstupem do EU směřovalo 70 % našeho vývozu na evropský trh. Skutečností dále je, že cizí investory sem přitahuje mj. levná a kvalifikovaná pracovní síla. Skutečností také je, že v případě nějaké cyklické krize v některé sousední zemi (třeba Německo) budeme mít problémy s odbytem i my, bez ohledu na členství v EU. A uvedené tři skutečnosti nijak zvlášť s naším členstvím v EU nesouvisí. 6.5.2005 11:13
OTÁZKA: Dobrý den, myslíte si, že Česko udělalo dobře, když vstoupilo do EU? Děkuji Plíca
ODPOVĚĎ: Telička: Dobrý den. Vůbec o tom nepochybuji. Nemusíme se přitom již jen dívat na zkušenosti členských států, které vstoupily před ČR a které při výrazném převažování výhod nad některými těžkostmi a problémy (tak to z jejich strany dlouhodobě vyznívalo) nikdy neuvažovaly o tom, že by EU opustily. Máme již své vlastní zkušenosti, které dle mého názoru potvrzují, že volba občanů v referendu byla správná. Položme si rétorickou otázku. Které z katastrofických předpovědí některých politiků a dalších subjektů se vyplnily? Nechám stranou, proč je vůbec měli. Naopak, konkrétní přínosy se dostavily.
Zahradil: Ano. Myslím, že realisticky vzato, se nám nenaskýtala jiná možnost, jak se stát plnohodnotnou součástí volného trhu, o který jde především. 6.5.2005 11:14
OTÁZKA: Dobrý den pane Zahradil, co je podle Vás hlavním motivem našich socialisticky přemýšlejích politiků propagujících přijetí euroústavy? osobní prospěch či snad víra že někdo jiný za nás může rozhodovat lépe? Plánuje ODS nějakou kampaň, podobně jako pan prezident, která bude lidem jedoduše vysvětlovat pro a proti těch neuvěřitelných 400stran? Děkuji a přeju Vám mnoho úspěchů. Petr
ODPOVĚĎ: Telička: Otázka není pro mě, proto na ni nebudu odpovídat. Podotknu však, že zastánci přijetí euroústavy nejsou jen socialisticky přemýšlející politikové. Jsou i mezi pravicovými politiky, ostatně i v ODS, na centrální i regionální úrovni.
Zahradil: Možná, že někteří tomu prostě jen nerozumí, někteří naopak věří, že je to dobrá věc a někteří si nechtějí dělat problémy "venku", takže jen odpapouškují to, co se od nich čeká, protože je to pro ně nejpohodlnější. Ano, ODS plánuje kampaň před referendem (bude-li ovšem po 29.5. a francouzském referendu ještě o čem hlasovat). 6.5.2005 11:15
OTÁZKA: Dobrý den. Myslíte si, že by měla ČR ratifikovat euroústavu prostřednictvím referenda? Pokud ano, domníváte se, že občané jsou schopni tuto otázku "kvalifikovaně" posoudit? Pochybuji, že by ji někdo četl... Vláda chystá kampaň, která nás má přesvědčit, abychom hlasovali pro. Není to "pokrytecké" předkládat jednostranné argumenty a chtít po občanech, aby se "sami" rozhodli, přičemž je naprosto jasné, že se "mají rozhodnout pro přijetí"? Prý to není otázka ratifikace euroústavy, nýbrž "postoje k EU". Podobné argumenty mi připadají stejně podivné jako tvrzení, že "musíme přijmout, abychom nezůstali sami"... Zdá se, že o euroústavu tady vůbec nejde; spíše o politiku. Uvítal bych, kdyby rozhodl Parlament. Jan Hapala
ODPOVĚĎ: Telička: Dobrý den pane Hapalo. Myslím, že máte do jisté míry pravdu, že u mnohých politiků v případě Ústavní smlouvy nejde ani tak o tento smluvní dokument, avšak o politiku a politikaření. Občané nesmějí dostávat jednostranné informace, resp. informace, ze kterých by vyplynulo, „že mají rozhodnout pro přijetí“. Věřím, že bude řada institucí i samotní občané, které by to měly pohlídat. Média budou mít klíčovou roli. Současně si myslím, že i když se smlouva dotkne občanů jen nepřímo, i v případě schvalování v Parlamentu, mají občané dostat potřebné informace k orientaci. Před cca rokem bych zastával jednoznačně stejný názor jako Vy – schválení v Parlamentu stačí. Pokud však celou tu dobu politická reprezentace říká, že se občané budou moci vyjádřit v referendu – nechť je referendum. Není možné dělat neustálé kotrmelce.
Zahradil: Jsem pro referendum. Euroústava přináší kvalitativní změnu oproti stavu, do kterého jsme vstoupili. Vytváří zkrátka jinou EU a proto je nejlegitimnější cestou k ratifikaci či k odmítnutí této slouvy právě všelidové hlasování. V tomto případě nelze voliče podceňovat a je třeba jim tuto odpovědnost svěřit. Co se týká vládní kampaně, naprosto s vámi souhlasím. Jsou to argumenty prvoplánové, vyděračské a zaujaté. 6.5.2005 11:15
OTÁZKA: Dobrý den, pánové, prosím abyste do jednoduchých 10 bodů naformulovali proč mám hlasovat pro (asi p. Telička) ratifikaci ústavy nebo proti (asi p. Zahradil). Prosím o vyjádření jasné, stručné a bez příkras! Děkuji zdvořile za odpověď. Poznm: Jinak děkuji všem, že v té EU jsme, je to patrně jediné, co se nám od listopadu 1989 hmatatelně povedlo (i když mnohdy s tím českým "vepřo, knedlo, zelo" řešením problémů). Pěkný den Nerozhodnutý referendový volič
ODPOVĚĎ: Telička: Myslím, že jsem to shrnul v odpovědi na 3. otázku. Snad bych jen dodal, že váha naší pozice v EU je rovněž ve hře.
Zahradil: Proč do 10 bodů, proč ne do dvaceti, nebo pěti ? Stačí jeden : pokud se domníváte, že EU již má pravomocí „tak akorát“, že nepotřebuje žádné další pravomoci na poli zahraniční politiky či justice a vnitra, že nepotřebuje usnadňovat způsob přijímání dalších a dalších směrnic, doporučení, nařízení a jiných předpisů a že by se nemělo pokračovat v dalším "prohlubování" evropské integrace ale na pár let se zastavit a vydechnout si (po tom rozšíření minulý rok), než se všichni rozhodneme co dál - pak hlasujte PROTI. Pokud se domníváte opak, hlasujte PRO. 6.5.2005 11:17
OTÁZKA: Dobrý den pánové, zejména pane Teličko. Nevím přesně co pro ČR doposud v EU prosadil pan Zahradil, nicméně za Vámi je hodně práce a za tu Vám děkuji. Je škoda nás všech že již za ČR "nehrajete", nicméně po té komedii co předvedl S.G s panem Špidlou, se Vám vůbec nedivím. Člověk Vašich kvalit na tom ale jen vydělá, Vaše zkušenosti jsou totiž obrovské know how. Proto Vám přeji hodně úspěchů a kdyby jste se někdy rozhodl vstoupit do politiky, tak vězte že máte můj hlas. Petr
ODPOVĚĎ: Telička: Děkuji za Vaše slova, určitě potěšila.
Zahradil: Otázka není pro mě, tak jen doporučení – na www.ods.cz je odkaz na eurostránku ODS, tam se lze dozvědět, co v EU dělám. 6.5.2005 11:17
OTÁZKA: Dobrý den pánové, mám z dění v EU dojem, že většina problémů má spojitost s výrazně rozdílnou úrovní původních západních států a nově přistupujících. Na jedné straně vyšší životní úroveň, ale taky velmi drahá pracovní síla, která bere dech západním ekonomikám s postupným odlivem kapitálu na východ, na straně druhé chudší země s nižší kupní silou, ale současně i lacinější pracovní silou, která je postrachem pro západ. Na jedné straně proklamativní prohlášení politiků z Bruselu, že je nutné pomoci slabším ekonomikám v EU, aby dostihly silnější, na druhé straně ti samí politici na své domácí scéně, kde slibují udržení sociálních jistot a brání liberalizaci nejen sektoru služeb v EU, ale EU jako celku, očištění od neúnosných netržních regulativ a zaplevelují systém dalšími byrokratickými klacky pod nohy celému evropskému vývoji. Neobáváte se, že tento přístup na oko tzv. eurooptimistů může paradoxně vést k rozkladu nejprve měnové unie a později i samotné EU? Ivan
ODPOVĚĎ: Telička: Dobrý den. Možná máte pravdu, že některé politické subjekty v tomto vidí příčinu ekonomických problémů své země. Pak bude hledání východiska o to složitější. Měli by ho spíše hledat ve strukturálních reformách, vyšších a lépe cílených prostředcích do vzdělávání, vědy a výzkumu a jejich lepšího propojení s průmyslovou sférou, odstraňování zbytečné byrokracie, vyšší produktivitě práce, hledání řešení demografických problémů, optimálně nastavených daních, vynutitelnosti práva apod. Neřešení těchto problémů EU a měnovou unii sice nerozloží, ale zproblematizuje konkurenceschopnost jejich (a tudíž i EU) ekonomik a vytvoří zbytečné třecí plochy mezi členskými státy. V jedné věci s Vámi však nesouhlasím. EU sice může a měla by dál liberalizovat, zlepšovat (nikoliv a priori zvyšovat) regulaci, ale já osobně budu rád až u nás bude tak liberálně regulované prostředí jako v EU. Další posun v takové regulaci však není v rukou „bruselských politiků“, jak píšete, nýbrž politiků členských států. Primárně ti o tom rozhodují (viz liberalizace sektoru služeb apod.). Když jsem byl v Komisi, tak jsme ji coby bruselští politikové schválili. Pak přišli na řadu kolegové z členských států se známým výsledkem.
Zahradil: Nemám k tomu co dodat, současnou situaci v EU jste vystihl naprosto přesně, včetně zmíněných rizik pro eurozónu i pro celou EU. 6.5.2005 11:17
OTÁZKA: Ústava EU je velmi rozsáhlý a komplikovaný dokument, který asi sotva kdo z občanů jdoucích k případnému referendu přečte a pokud přečte, sotva porozumí a to uznávajjí i ti politici, kteří jsou pro referendum na toto téma. Na základě čeho bych měl vyslovit svůj souhlas s přijetím Evropské ústavy? Na základě slepé víry v ty politiky, kteří to doporučují? Pavel
ODPOVĚĎ: Telička: Máte pravdu, že smlouvy typu této, stejně jako různé národní právní normy, jsou pro občany mnohdy komplikované. Problém, který v tom však vidím je, že soudě alespoň podle dosavadních vyjádření, některé politické subjekty, které by ji případně schvalovaly v Parlamentu (na obou stranách spektra) si ji rovněž nepřečetly nebo ji též neporozuměly. Nemělo by být cílem, aby občané byli informováni o celém smluvním textu, co v něm je, nýbrž o klíčových otázkách, které si zaslouží jejich pozornost a které opodstatňují schvalování v referendu. Těch tolik není a o těch se dají poskytnout objektivní a srozumitelné informace.
Zahradil: Jen jedna poznámka – jedním z úkolů ústavy mělo být přiblížení EU občanům. To se zcela zjevně nepovedlo. Ústava je zkrátka dokument, který sepsali politici – pro politiky. Můj názor je tedy jednoduchý – pokud lidé, kterým má ústava údajně sloužit a pro něž je určena, jí naopak nerozumí, pak nemají ani důvod pro ni hlasovat. 6.5.2005 11:17
OTÁZKA: Po roce členství v EU mám osobní pocit, že jsme v Evropské unii minimálně prozatím občany druhé kategorie a zdůrazňuji, že nemyslím na materiální stránku. Například na našich hranicích trvají i nadále kontroly osob a dokladů prakticky v nezměněné míře, jako před vstupem do EU, na hranicích více na západ jsou z celnic dávno udělané restaurace. Pokračovat by se dalo například neotevřením pracovního trhu atd. To je důvod, proč nepodpořím Evropskou ústavu, protože mě zatím nikdo nepřesvědčil, že v ní není schováno podobné nenápadné utlačení nových členských zemí. Pavel
ODPOVĚĎ: Telička: Nebudu s Vámi polemizovat, snad včas dostanete přesvědčivé informace o tom, že tomu tak není. Současně doufám, že autoři počítání hlasů (dle nich dokumentujícího snížení jejich váhy v případě ČR oproti smlouvě v Nice) neopomenou si smlouvu z Nice přečíst pozorně a zjistit, že už tam je dvojitá většina. Též by se mělo vědět, že se jablka a hrušky nedají sčítat dohromady. Omezím se jen na informaci, že o Ústavní smlouvě vyjednávaly a pak ji podepsaly i vlády všech deseti nových členských států, ne vždy tzv. eurooptimistických. Myslím, že by „utlačení“ nových členských států nesjednaly. Země, které jsou stejně velké jako ČR (Belgie, Maďarsko, Portugalsko a Řecko) svoji váhu v Radě EU nepovažují za nízkou nebo nepřiměřenou. Přitom některé z nich jsou již z historie známy jako velmi sebevědomé a ambiciozní, resp. silně národně orientované. K hranicím poznamenávám, že je tomu tak proto, že obdobně jako u předchozího rozšíření (Rakousko, Finsko a Švédsko) se to neváže na vstup do EU, nýbrž na zapojení do tzv. Schengenu. To je možné až po zvládnutí přípravy, zhruba v roce 2007.
Zahradil: Ano, tak to je. Dám další příklad : komisař Frattini naznačil v rozhovoru pro Le Monde, že pokud neschválí euroústavu Francie, bude to konec euroústavy. Pokud ji neschválí nějaká menší země (ČR ?), tak si prý bude muset hlasování zopakovat. Neznám lepší příklad dvojího standardu : jsme si sice v EU všichni rovni, ale francouzské „ne“ má přitom vážit více, než české "ne". 6.5.2005 11:18
OTÁZKA: Prosím o názor, zda nelze očekávat ze strany BRD přehodnocení přechodného období v umožnění vstupu českého dopravního parku v dopravních relacích BRD - BRD. Dnes zaměstnáváme německé dopravní firmy a naše ceny jsou akceptovány, naopak některé země EU jsou pod naší cenovou úrovní. Lze toto jednání vyvolat jinak, než-li z vládní úrovně? Díky a přeji mnoho úspěchů. Lenka
ODPOVĚĎ: Telička: Mluvíte o tzv. kabotáži. První příležitostí k přehodnocení bude počátek příštího roku. To uplynou první dva roky přechodného období. Určitou možnost tady vidím. Je to hlavně úkol pro vládu a jistě mohou pomoci i poslanci EP. Nepochybuji o tom, že u p. ministra Šimonovského už nějakou strategii mají. Můžete se obrátit i na soukromé firmy, ale jejich role může být jen podpůrná.
Zahradil: Máte zřejmě na mysli otázku kabotáže. Podmínky pro kabotáž jsou sjednány v přístupové dohodě, kterou dojednával pan Telička a schválili občané v referendu. Mimo rámec této smlouvy se nedá dělat nic, je v ní stanovena určitá lhůta, po jejímž uplynutí lze požádat o zrušení přechodného období pro zákaz kabotáže. 6.5.2005 11:18
OTÁZKA: Ztotožníte se s tvrzením, že Ústava musí být schválena, neboť jinak hrozí Evropě, že se dostane na "ocas" světové ekonomiky (t.j. na úroveň Lat. Ameriky)? Myslím, že současný dokument je jediný, na kterém se shodnou snad všechny státy bez výrazné újmy a může nás posunout vpřed. Jedině výměnou za určité "přenesení" rozhodovacích pravomocí se může Evropa dostat dál a zůstat konkurenceschopná, ať se to panu prezidentovi a jeho příznivcům líbí či nikoli. Sám nejsem z daného dokumentu nadšený ale myslím, že to je prostě realita, které se neubráníme. Souhlasíte? Van_Helsing
ODPOVĚĎ: Telička: Pane Van Helsingu, s tvrzením, že bychom se jinak dostali na "ocas" světové ekonomiky nesouhlasím. To záleží primárně na něčem jiném. Viz výše. Důvody, pro které jsem silně zastáncem názoru, že bychom měli smlouvu schválit, jsem již uvedl.
Zahradil: Absolutně nesouhlasím. Evropskou ekonomiku zatěžují rozbujelé přerozdělovací systémy, vysoké daně a odvody, přemíra regulace. Proto se může dostat „na ocas“ světové ekonomiky. S tím ale ústava nedělá vůbec nic. Naopak otevírá dveře snadnější tvorbě nových regulací. Nepřináší vůbec žádné reformy evropského ekonomického prostředí. Z hlediska dalšího ekonomického vývoje v Evropě je proto bezvýznamná a zbytečná. 6.5.2005 11:18
OTÁZKA: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jakou vidíte budoucnost Eura (a Eurozóny) v souvislosti s nedodržováníni (respektive změkčováním) Maachstrichtských kriterií. Děkuji za odpověď Aleš
ODPOVĚĎ: Telička: Dobrý den. Osobně jsem byl v Komisi proti změkčování kritérií. Na druhou stranu si myslím, že jde jen o dílčí posun, který budoucnost měny zásadním způsobem neovlivní.
Zahradil: Změkčování kritérií tzv. Paktu stability vidím jako velmi nebezpečné, stejně jako tzv. „kreativní“ účetnictví, díky němuž se do eurozóny kvalifikovaly některé země, které nesplňovaly podmínky. To otřásá stabilitou eura a mezinárodní finanční trhy na to samozřejmě budou reagovat - ty se rétorikou politiků ošidit nedají. 6.5.2005 11:18
OTÁZKA: Dobrý den. Co si prosím myslíte o kampani pana prezidenta k Ústavní smlouvě? Mě přijde, že jeho desatero je jen opsaný text z knihy, ke které ho napsal jako předmluvu. A soudě podle toho, že má problémy rozlišovat právo primární a sekundární, tak mám pochybnosti, zda tomu alespoň trošku rozumí. Nikdo jiný bohužel na naší politické scéně na tuto smlouvu názor nemá, a tak by mě zajímalo, je-li někde někdo, komu jde o přijetí této smlouvy a zda někdy někde promluví. Děkuji. Tomáš Jirmásek
ODPOVĚĎ: Telička: Pane Jirmásku, na účelnost Ústavní smlouvy mám zásadně jiný názor než pan prezident a hodlám ho uplatňovat ve veřejné diskusi. To mi však nebrání s ním diskutovat, buď přímo, nebo polemizovat v tisku (viz reakce v MFD na desatero p. prezidenta). Myslím si však, že máme shodný názor na to, že je třeba vrátit debatu o Ústavní smlouvě do konstruktivní roviny a nedémonizovat ji nebo její účastníky. Alespoň jsme se na tom shodli během schůzky v tomto týdnu na Pražském hradě, rovněž jsme hovořili o konkrétních možnostech jak toho docílit, jak debatu vést. O několik dní později jsem registroval i výzvu p. Zaorálka. I když jsme s p. prezidentem mluvili o jiném, dle mého názoru cílenějším projektu, je dobře, že i on předložil, jak věřím, další konstruktivní námět. Pro závěr Vaší otázky mám pochopení. Rovněž postrádám angažovanost některých ústavních činitelů.
Zahradil: S výhradami prezidenta vůči euroústavě v zásadě souhlasím. Jak píšete, je jen příznačné, že nikdo z propagátorů této smlouvy se nedokázal za ni nějak přesvědčivě postavit. Ono to totiž podle mého názoru ani nejde, protože ta smlouva je opravdu jednak nesrozumitelná a jednak špatná. 6.5.2005 11:19
OTÁZKA: Jaká je konkrétní adresná zodpovědnost konkrétního úředníka za přijaté závazné normy a předpisy? Z odborného hlediska jsou některé jednotlivosti věcně nesprávné. Kdo je navrhuje? Není působení zástupců lobbystických skupin na úředníky EU (a la Barrosoův pobyt na podnikatelově jachtě) v rozporu s dobrými mravy a se zásadami boje proti korupci a korupčnímu chování? Je rozhodování EU dostatečně průhledné? Je integrita úředníků EU na všech úrovních pravidelně prověřována např. monitorováním finančních toků na účtech? Děkuji za odpověď. Jaroslav
ODPOVĚĎ: Telička: Za přijaté právní normy oproti tvrzení některých českých politiků (jak je to s tou holí a psem?) není a nemůže být zodpovědný úředník, nýbrž určitý orgán, složený z politiků. Zodpovědnost částečně nese Komise ( členové-politici, sám jsem ji nesl), především však Rada a EP, tedy opět politici. Na jachtu bych se jako designovaný předseda EK nebo v podobné kapacitě nikdy nenechal pozvat, i když připouštím, že nemám potřebné informace o uvedeném případu. Nevylučuji, že něco hradil apod. Navíc jsem v tisku četl, že ho pozval přítel ze studií. Asi to tak problematické nebylo, to by mu jinak evropská média dala. K Vašim dalším dotazům mohu na základě vlastní zkušenosti jen podotknout, že finanční pravidla, jejich dodržování a audit jsou v Komisi podstatně striktnější než u nás. Možná až příliš, až to tlumí osobní iniciativu. Připomínám, že před několika lety byla nucena rezignovat celá Komise proto, že jedna její členka najala bez výběrového řízení jako externího poradce zubaře ze svého regionu.
Zahradil: Pokud jde o evropské regulace a legislativní akty, spolurozhodují o nich – a tedy odpovědnost mají – evropské orgány, Komise a Parlament. Za to, jakým způsobem jsou implementovány do českého právního řádu, může česká vláda a český parlament. Pokud jde o náznaky korupce v EU, je jich dost, ale není zde dost místa na popsání různých zajímavých případů, tak jen namátkou připomenu pád Santerovy komise v r.1999 nebo vyhazov bývalé hlavní účetní EK Andreasenové. 6.5.2005 11:19
OTÁZKA: Dobrý den, pánové. Dotazy na pana Zahradila. Jaký je pocit řešit v ODS dilema; buďto obrátit v unijních věcech, dostat pět procent navíc a neřešit koaličního partnera anebo se ideově držet stůj co stůj? Jak se po roce díváte na vyjednané podmínky v rámci kapitoly Finanční a rozpočtová ustanovení? Dotaz na pana Teličku. Chybí Vám onen český trikot? Jarda Hujer
ODPOVĚĎ: Telička: Dobrý den pane Hujere. Mam pocit, že ten český dres mám na sobě stále, i když už to není v českém „nároďáku“. Stále jsem v Bruselu vnímán jako Čech, stejně tak je vnímána i naše firma, která je ryze česká. Ne náhodou jsem nepřijal žádnou z nabídek od zahraničních firem. Mohu tedy tvrdit, že i nadále nosím český dres a reprezentuji naši zemi.
Zahradil: Toto dilema neřešíme. V některých věcech není možné se točit podle průzkumů veřejného mínění, názor na budoucnost EU je jednou z nich. Kapitola, o níž mluvíte, je dost komplexní, musel byste upřesnit, co konkrétního máte na mysli. 6.5.2005 11:19