Ptejte se profesorky Evy Sykové
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 12. března 2001 do 12:15
OTÁZKA:
1. Zatím mluvíte o transplantaci části mozku. Myslíte, že bude někdy možné vyměňovat větší části anebo dokonce mozek celý?
2. Nakolik se změní vlastnosti člověka, když mu budete transplantovat jenom část mozku? A co když budete vyměňovat větší kusy?
Mazal
ODPOVĚĎ:
Části mozku nebo dokonce mozek celý asi vyměňovat nebudeme, zdá se totiž, že to není potřeba a ani z etického hlediska bychom neměli vhodné dárce. Navíc transplantace již dospělých tzv. diferencovaných buněk by byla velmi obtížná. Nezralé nervové buňky totiž přežívají lépe, lépe se funkčně zapojují a bude možné je pěstovat v tzv. tkáňových kulturách. V tomto případě nehrozí, že by se vlastnosti takového pacienta změnily.
12.3.2001 12:11
OTÁZKA:
Nebojíte se, že díky experimentům s mozkem budou nějací teroristé později měnit duševní vlastnosti svých lidí a také svých obětí?
Tuček nikoliv Josef
ODPOVĚĎ:
Toho se rozhodně nebojíme v případě transplantací. Ty totiž budou provádět lékaři neurochirurgové a tyto výkony rozhodně výrazně nezmění duševní vlastnosti pacientů. Nebezpečí však nelze vyloučit v případě, že by "teroristé" chtěli ovlivnit mozkovou činnost některými jínými chirurgickými zákroky, které by např. mohly vyřadit určitá mozková centra. To je ovšem velmi nákladné a obtížné a spíše se lze obávat toho, že použijí farmaka a neuroaktivní látky, které výrazně ovlivní mozkovou činnost, dočasně i trvale. Ostatně některé bojové látky dnes užívané tak působí.
12.3.2001 12:18
OTÁZKA:
Dočetl jsem se, že probíhá jakýsi Týden mozku. Co to je? To víc pracujete, anebo víc o mozku mluvíte? Jaký to má smysl?
Zvědavec
ODPOVĚĎ:
I letos se scházejí neurovědci na celém světě, aby informovali veřejnost o svých výsledcích, práci, plánech a již možných aplikacích jejich výzkumu v praxi. Tato iniciativa vznikla v r. 1992 v USA jako tzv. Aliance Dana a v r. 1997 také její Evropská odnož. Jejími členy jsou přední neurovědci, kteří vidí jako jeden ze svých cílů informovat laickou i lékařskou veřejnost o pokrocích ve výzkumu mozku, o nových často veřejností ne dobře chápaných nových cílech výzkumu mozku a možnostech léčby mozkových onemocnění, o nových vyšetřovacích metodách a o možnostech léčby i ve vzdálenější budoucnosti. Základ úspěchu nás vědců je nejen v našich nových poznatcích, ale i v důvěře veřejnosti ve vědu. Je stále více nutné, aby existoval dialog vědců a veřejnosti při projednávání společenských a etických důsledků výzkumu mozku a nových terapeutických přístupů. Tento týden tedy probíhá celá řada takových akcí, setkání se studenty gymnázií, setkání s novináři, publikace článků, rozhovory v informačních mediích, návštěvy pracovišť atp.
12.3.2001 12:32
OTÁZKA:
Pamatujete na film Pane, vy jste vdova? Tam taky transplantovali mozky. Myslíte, že to bude fungovat podobně?
Jerry
ODPOVĚĎ:
V době natočení tohoto filmu, byly naše představy velmi primitivní. Právě na základě nových poznatků, viz předchozí odpovědi, vědci na takové strategii nemají zájem, našeho cíle t.j. léčby mozkových onemocnění, vrozených vad či poúrazových stavů může být dosaženo jednodušeji, např. cestou transplantace nervových buněk.
12.3.2001 12:35
OTÁZKA:
Dobrý den. Paní profesorko, je skutečně možné, aby v dospělosti (řekněme 28-30 let) vznikaly nové neurony? Pokud ano týká se tato možnost také dopaminových neuronů?
Karel
ODPOVĚĎ:
To je velmi kvalifikovaná otázka. Právě výzkum posledních několika let ukázal, že i v dospělosti a vlastě po celý život člověka se tvoří v mozku nové neurony. Jedná se však o malé množství buněk, především v určité oblasti mozku kolem mozkových komor. Tyto ještě nezralé tzv. kmenové nebo prekurzorové buňky pak mohou putovat do oblastí mozku, kde došlo k poškození a tam vytvořit plnohodnotné neurony, např. neurony produkující dopamin. Je však nutno říci, že množství těchto buněk je velmi malé a nestačí k tomu aby došlo ke zlepšení stavu u již rozvinutých onemocnění. Výzkum se proto nyní soustřeďuje do dvou hlavních směrů, 1. najít faktory (např. růst buněk podporující faktory)nebo rehabilitační procedury, které povedou ke zvýšení tvorby nových neuronů a 2. přímo dodat nové nezralé buňky (pacientovy kmenové buňky nebo embryonální buňky)transplantací. Takové buňky je možné množit ve tkáňovývh kulturách a velké množství těchto buněk by pak bylo možné dodat do poškozené oblasti.
12.3.2001 12:47
OTÁZKA:
1.Píšete, že k tvorbě nových mozkových buněk je třeba určité aktivity, nebo určitých látek.O jakou aktvitu a jaké chemické látky se jedná? 2.Mohu já sama nějakou aktivitou (například studiem) podpořit u sebe růstz nových mozkových buněk?
Johana
ODPOVĚĎ:
Opět výzkum v posledních letech ukazuje, že jak duševní činnost (čtení psaní, učení se novým jazykům, řešení křížovek atp.) tak fyzická činnost (cvičení, pohyb všeho druhu) výrazně zvýší tvorbu nových neuronů. To platí u dětí během vývoje, ale i v dospělosti a ve stáří především. Důležitá je úloha hormonů (dostatek estrogenů) a může to být i dieta, bohatá na vitaminy, antioxidanty. Pokud se týče látek chemických, tak tady nejsou žádné takové faktory přímo k disposici pro již klinické užití, používají se dnes pro množení buněk v kulturách. Přesto však existují podpůrné látky, ty však spíše zabraňují buněčné smrti a poškození buněk.
12.3.2001 12:57
OTÁZKA:
Je mozne, ze by se touto metodou dala lecit roztrousena skleroza?
Zvedavec 2
ODPOVĚĎ:
Ano, právě RS je jednou z chorob, které snad bude možné takto léčit. Zde se jedná o poruchu tvorby myelinu, který obaluje nervová vlákna a který vytvářejí gliové buňky - oligodendrocyty. Tyto buňky lze vypěstovat z kmenových buněk a transplantovat. Pokusy na zvířatech jsou slibné a myslím, že jejich transplantace u člověka bude brzy možná.
12.3.2001 13:02
OTÁZKA:
Vážená paní doktorko, toto je soukromá prosba. Prosím Vás, zadali byste se mohla seznámit s případem mé 34 leté dcery, popřípadě i jí pomoci, napište mi na adresu sumbal@gymzn.cz kontakt na Vás a určete si dobu, kdy by vám mohl někdo s naší rodiny zavolat a vysvětlit Vám osobně celou situaci. Předem děkuj ia pevně doufám ve Vaši odpověď. Jste naše poslední naděje.Karel Sumbal, Znojmo, Jarošova 30
Mgr. Karel Sumbal
ODPOVĚĎ:
Spojím se s Vámi, mějte však trpělivost.
12.3.2001 13:03
OTÁZKA:
>> Pohlaví-MUŽ-Jak to vypada s vyliečenim sklerozi multiplex./mam 38 rokov začalo to u mne pred 10 let.Akt.stav leva noha po 1-1,5km prestava ma poslouchat a leva cast je slabě strpla, prava cast tela-ruka obcas mravenceni,zacinam slabě
>> ,dvojitejše videt,raz za 3-5měsícu mam kontroli u přimaře ve VN BRNO.
>> Chci oci napravit laserom a hybnost
>> zlepšit alebo udržet cyklistikou a lyžovaním.Beru vitaminy a dexametazon,calium. Dík.
MIRO
ODPOVĚĎ:
Prosim, přečtěte si moji předchozí odpověď.
12.3.2001 13:04
OTÁZKA:
Otázka:Mohou Vámi zmiňované preparáty a terapie pozitivně ovlivnit poškození mozku v důsledku porodního úrazu?
Mirek
ODPOVĚĎ:
V principu by mohly. Právě to je jedna s oblastí kde by výsledky mohly být vzhledem k nezralosti mozku velmi úspěšné. Každý případ je však nutné posuzovat individuálně, t.j. závisí na tom o jaké poškození se jedná.
12.3.2001 13:08
OTÁZKA:
1. jaký odhadujete časový horizont na zavedení léčebných metod do praxe?
2. domníváte se že bude možno využít objevu i pro léčení poúrazových stavů páteře (přerušení / poškození míchy)?
Děkuji za odpověď
Standa
ODPOVĚĎ:
Je těžké odpovědět abychom nevzbuzovali příliš velké naděje. Může to být 5 ale i 10 let. V tomto horizontu určitě k nějakému pokroku dojde. Právě léčba míšních poranění je velice aktuální, tímto výzkum se zabývá mnsoho nejlepších světových pracovišť včetně našeho Centra pro buněčnou terapii a tkáňové náhrady. Pokusy na zvířatech jsou nesmírně náročné a zdlouhavé, vyžadují mezioborovou spolupráci a jsou i velmi nákladné. Existuje celá řada nadací, které byly za tímto účelem vytvořeny v zahraničí a které vynakládají nemalé prostředky na výzkum a léčbu míšního poranění.Sami pacienti jsou v tomto směru velmi aktivní, jelikož se nezřídka jedná o ochrnuté lidi s normální duševní činností. Tak např. na loňském setkání 25.000 neurovědců na neurovědní konferenci v New Orleans, USA vystoupil ochrnutý slavný herec a jiní pacienti spolu s významnými vědci a dělili se o své naděje a zkušenosti.
12.3.2001 13:21
OTÁZKA:
Je mi 25 let, v r. 1985 jsem byl operován pro ependymom v pravém tempor. laloku , od té doby trpím levostr. hemiparesou a epilepsií, záchvaty se objevily cca před 8 lety.Může terapie naznačená v článku pozitivně ovlivnit stávající stav? Dík za odpověď. Kontakt: zkrejci@volny.cz
Tomáš
ODPOVĚĎ:
Je třeba říci, že transplantační terapie zatím není užívána, tato metoda se teprve celosvětově připravuje, pro každé onemocnění bude třeba vyvinout specifický postup, ale v principu si lze představit léčbu jakéhokoliv mozkového onemocnění. Zatím však byla částečně úspěšná transplantační terapie pouze u některých pacientů s Parkinsonovou chorobou.
12.3.2001 13:25
OTÁZKA:
Pacientka 40r.z Brna po NCH zákroku AV malformace v ÚVN Praha přetrvává levostranná hemipareza, motorické potíže, třes LHK, ztráta citu, a stále dlouhodobější nesnesitelné bolesti. Poraďte prosím, zda lze v tuzemsku s některým pracovištěm postup léčebné buněčné terapie a pod.konkrétně konsultovat příp.již klinicky řešit.Stav se stává nesnesitelným, za kontakt u3kolov@cis.vutbr.cz dekuji.
Eva
ODPOVĚĎ:
Vaše otázka je podobná jako nejméně 50 dalších, které jsou na mé obrazovce. Věřte, ža bych Vám ráda sdělila, že již můžete hledat pomoc v buněčné terapii. Moje předchozí odpovědi však ukazují, že bude nutné nejméne 5 let počkat na klinické využití současných poznatků.
12.3.2001 13:30
OTÁZKA:
Náš 4-letý syn trpí dystonicko-dyskinetickým syndromem DMO (extrapyramidální porucha)v důsledku streptokokové sepse po porodu. Počet dyskinéz velmi vysoký, umí se pouze překulit na břicho, řeč vázne, intelekt zachován. Bude možné tuto poruchu vyléčit transplantací, klonováním, nanotechnologií ...? A v jakém časovém horizontu?
kontakt: katerina.toberna@atlas.cz
Kateřina
ODPOVĚĎ:
Vaše otázka je podobná jako nejméně 50 dalších, které jsou na mé obrazovce. Věřte, ža bych Vám ráda sdělila, že již můžete hledat pomoc v buněčné terapii. Moje předchozí odpovědi však ukazují, že bude nutné nejméne 5 let počkat na klinické využití současných poznatků.
12.3.2001 13:31
OTÁZKA:
Vazena pani Profesorko,
Manzelka (58 let)lezi ochrnuta již 5 mesicu v Pardubicke nemocnici po operativnim zaceleni praskle cevni vydute (FN HK). Bohuzel, ze vsech stran nyni slycham jen to, ze dalsi zlepsovani jejiho stavu zavisi jen na vlastni regeneracni schopnosti organismu (mozku) a ze je to dlouhodoba zalezitost. Lecba nyni spociva v rehabilitacnim cviceni (30 min denne oficialne + obcasne cviceni s rodinnymi prislusniky) a v podavani GERATAMu.
Moje otazky zni.
Jsou nejake Vami zminovane preparaty pro povzbuzeni rustu a dozravani novych bunek jiz dostupne?
Stalo by za to podavat v uvedenem pripade preparaty typu Bio-Biloba (nehrozi u pacientu uvedeneho typu komplikace)?
Prosim dale o soukrome sdeleni
(na adresu Slavomir.Pirkl@upce.cz),
zda-li by bylo mozne manzelcin pripad s Vami konzultovat podrobneji.
Predem mnohokrat dekuji.
Slavomir
ODPOVĚĎ:
Prohlédněte si moje předchozí odpovědi. Vaše otázka je podobná jako nejméně 50 dalších, které jsou na mé obrazovce. Věřte, ža bych Vám ráda sdělila, že již můžete hledat pomoc v buněčné terapii. Moje předchozí odpovědi však ukazují, že bude nutné nejméne 5 let počkat na klinické využití současných poznatků.
12.3.2001 13:33
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
