OTÁZKA:
Dobrý den,
Přijde mi zvláštní, jak vágně jsou některé věci v české ústavě formulovány a některé věci se tam nenajdou vůbec, takže se toho velmi mnoho nechává na iterpretaci ústavního soudu. Když si to porovnám na příklad se smlouvami, které definují fungovaní Evropské unie, vidím, že je to mnohem detailnejší (ale Lisabonske smlouvě, vlastně konsolidovanému znění smluv, se často vytýka, že je moc obsáhlá). Je to normální? Jak je to v jiných ústavách? Jak se vám to jeví? Je to v pořádku, že ta česká ústava je tak nejasná?
Petr
ODPOVĚĎ:
Skutečně se běžně vyskytují jak ústavy velmi obecně (lze říci, že rámcově) formulované a ústavy značně podrobné. Ty první jsou spíše staršího data a fungují relativně spolehlivě tam, kde je dostatečně vyspělá politická i parlamentní kurtoázie. Ty podrobné jsou zpravidla v zemích, které měly relativně čerstvou zkušenost s nedávnou totalitou (např. Portugalsko). Stručnost a obecnost české ústavy je dána mimo jiné i tím, za jakých podmínek a v jakém spěchu vznikala, když v srpnu roku 1992 přijala SNR deklaraci o svrchoavanosti a vše nasvědčovalo tomu, že společný stát se záhy rozpadne.
14.9.2009 10:09