Ptejte se Jiřího Rupricha, odborníka na nemoc šílených krav

velikost textu:
vydáno 11.12.2000 12:50
doc. MVDr. Jiří Ruprich je vedoucím Centra potravinových řetězců Státního zdravotního ústavu

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 11. prosince 2000 do 13:40

OTÁZKA: Pane docente, někde jsem četl, že nemocí šílených krav bylo nakaženo jablko nebo jiná rostlina. Je to možný? Jerry
ODPOVĚĎ: Ne není. Na rostliny není infekce přenosná. 11.12.2000 13:11
OTÁZKA: Jíte hovězí? František Kubina
ODPOVĚĎ: Jím, ale střídmě a vybírám si čisté maso nikoli od páteře (preferuji kýtu nebo přední hovězí).Považuji riziko BSE zatím u nás za relativně nízké. 11.12.2000 13:13
OTÁZKA: Co zpusobuje nemoc silenych krav, popr. C-J nemoc? Jau
ODPOVĚĎ: BSE je pravděpodobně vyvoláno zvláštním transformovaným proteinem (tzv. PrPres), který se vyskytuje u nemocných krav - z nich se dostává do masokostní moučky a může nakazit další krávy. Je totiž velmi odolný teplotám, ale i enzymům. Neznáme zatím mechanizmus infekce. Známe původce. CJD není lépe vysvětlena. 11.12.2000 13:17
OTÁZKA: Zajímalo by mě, jak prion do buňky proniká a jak se v ní množí. A jestli u nás byla BSE u krávy či jiného zvířete prokázána. Martina
ODPOVĚĎ: Jak priony fungují v organizmu, aby vzniklo onemocnění přesně nevíme. Víme, že přenos je možný především (či snad pouze) s potravou = orální cestou. Experimentální modely ukazují, že se priony po absorpci ve střevě replikují v obranném lymfoidním systému střeva, který je první linií naší imunitní obrany. Po té invadují nervy a šíří se rychlostí asi 1 mm za den směrem k prodloužené míše a mozku. 11.12.2000 13:22
OTÁZKA: Tepelne zpracovani masa nezabranuje moznosti nakazy cloveka ? Milan
ODPOVĚĎ: Pokud myslíte domácí tepelnou úpravu masa (vaření, pečení, dušení hovězího masa), tak není úplně efektivní ani "papiňák". 11.12.2000 13:24
OTÁZKA: Umřel teda nás někdo na to, co v Anglii, nebo to bylo něco jinýho? Karel von Barack
ODPOVĚĎ: Tzv. nová forma CJD, o které se předpokládá, že je lidskou verzí BSE se u nás zatím nezjistila. Na klasickou CJD však u nás některé osoby umírají. Není jich však více než 1 úmrtí na milion obyvatel a tato stará forma je známá dlouhou dobu. 11.12.2000 13:26
OTÁZKA: Můžu onemocnět když bydlím několik let se šílenou krávou? šuperka
ODPOVĚĎ: Nevím koho tím myslíte, ale pokud máte na mysli skutečné zvíře, které by bylo potenciálně nemocné, tak přenos dotykem není možný. Musel byste z "ní" část požít. 11.12.2000 13:27
OTÁZKA: Když si dám krvavý biftek, riskuji? (myslím rare nebo i medium, well done je v pořádku?) Cecilka
ODPOVĚĎ: Záleží na tom, kde ho jíte. V zemích, kde se nemoc vyskytuje často (UK) je riziko daleko vyšší než např. u nás, kde se choroba ještě nevyskytla (nebo nebyla popsána u skotu). Ani pořádné provaření by infekci nezlikvidovalo. 11.12.2000 13:29
OTÁZKA: Co si myslíte o tatarském bifteku? Nejen v souvislosti s nemocí šílených krav? Jedl jste to někdy? Tuček
ODPOVĚĎ: Nebezpečí asi hrozí daleko více pro jiná onemocnění. Ale platí co již bylo řečeno. Ve vztahu k prionům - původcům onemocnění platí, že ani při důkladném vaření by se nezlikvidoval. Tatarský biftek jsem jedl mnohokrát. 11.12.2000 13:32
OTÁZKA: Jaké jsou nejlepší odšťavňovače? stedočech
ODPOVĚĎ: To nevím. 11.12.2000 13:32
OTÁZKA: Proč je u nás riziko BSE relativně nízké? Není to jen tím, že se s výzkumem začalo pozdě? Že prostě v Anglii jsou dál? Radim Brňák
ODPOVĚĎ: V našich podmínkách se nevyskytovala historicky scrapie u ovcí, která je považována za předchůdce BSE. Cestou likvidace nemocných ovcí a nevhodnou technologií zpracování masokostní moučky došlo v UK k prolomení mezidruhové bariery a nemoc se přenesla na skot (to je hypotéza). V našich podmínkách jsme byli pečlivější. I naše asanační ústavy používaly dlouho velmi přísné podmínky pro likvidaci uhynulých zvířat. V Anglii jsou sice dál ve výzkumu, ale není všechno zlato, co se třpytí. 11.12.2000 13:38
OTÁZKA: Pane docenta,je možné, aby se nemoc šílených krav přenesla na člověka i z tepelně upraveného hovězího masa? Lapáček
ODPOVĚĎ: ¨Pokud by maso pocházelo z nemocného kusu, pak ano. 11.12.2000 13:39
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě, jak dlouhá je inkubační doba této nemoci, popř. jaké jsou její příznaky? Děkuji. Yvona Mládková
ODPOVĚĎ: Inkubační doba je velmi dlouhá 2 - 8 roků, zpravidla 3-6 roků. Příznaky onemocnění u krav jsou změny chování, neklid, lekavost, kopání, zívání, nastupuje slabost zadních končetin, sklonění hlavy, smrt nastane za 2 týdny po manifestaci příznaků. U člověka se příznaky podobají nástupu senility. Onemocnění končí vždy smrtí. Není léčitelné. 11.12.2000 13:44
OTÁZKA: Můžu jíst držkovou polivku? Harry
ODPOVĚĎ: U nás můžete, považuji riziko za relativně nízké, pokud platí údaje SVS. Jinak se v zemích s vysokým stupňem rizika zabavuje střevo od dvanástníku po konečník. 11.12.2000 13:46
OTÁZKA: Co uděláte pro to, aby se u nás nemoc nerozšířila? Pošlete kontroly do všech kravínů? Může se u nás krmit masokostní moučkou? Vladan
ODPOVĚĎ: To je otázka pro politiky. To co je možné poradit z odborného hlediska - to je používat diagnostiku onemocnění u staršího skotu, důsledně eliminovat nemocné kusy a nedávat je do kafilerií. Nezkrmovat skotu a savcům masokostní moučku. Opatření je samozřejmě více. 11.12.2000 13:48

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.