Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Odpovídat bude Miloslav Ransdorf

velikost textu:
vydáno 21.5.2004 8:50

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 21. května 2004 do 9:15

OTÁZKA: Čest práci, soudruhu Ransdorfe. Máte rád sluníčko, kytičky, zvířátka a přírodu vůbec? Udělal jste si letos čas a vyrazil do jarní přírody v rozkvětu a rozpuku? Pociťujete na jaře zvýšenou potřebu něhy? Xavon
ODPOVĚĎ: Budete se divit, ale jaro prožívám stejně, jako každý jiný člověk. T 21.5.2004 9:05
OTÁZKA: Pane Ransdorfe, připadáte mi jako sečtělý, vzdělaný a sympatický člověk. Co Vás to proboha napadlo stát se komunistou... Opravdu těm žvástům věříte (i při pohledu do historie) nebo je to jen pro penízky ??? Děkuji za upřímnou odpověď. T. Tomas
ODPOVĚĎ: Kdybych chtěl pracovat jen pro penízky, určitě bych se uživil lépe. Ale marxistou a komunistou jsem, je to velká myšlenka, byť se její tragédií v určité době stalo požrání institucemi. 21.5.2004 9:06
OTÁZKA: Dobrý den, co uděláte jako první, když budete zvolen do Europarlamentu? Děkuji Plíca
ODPOVĚĎ: Pojedu za maminkou, kterou jsem už delší dobu neviděl, nebo jsem u ní byl jenom nakrátko. 21.5.2004 9:07
OTÁZKA: Znáte od Karla Čapka "Proč nejsem komunistou." ? Prosím o krátký komentář. děda mráz
ODPOVĚĎ: Samozřejmě, že znám. Karel Čapek byl nalevo, tak pokládal za nutné se s komunistickou výzvou vyrovnat. Říkám výzvou, protože - ať byli naši předchůdci jacíkoliv - KSČ představovala kulturní výzvu, podporovalo ji velké množství tvůrčí inteligence. Všimněte si, že i když mu pravice vadila pro svou aroganci a rozežranost, nikdy nenapsal esej proč nejsem agrárníkem, národním demokratem nebo lidovcem. Prostě nebyli ničím kulturně a intelektuálně zajímaví. Pokud jde o jednotlivé body Čapkovy kritiky, s ohledem na tehdejší stav hnutí, kde bujelo levicové sektářství, v řadě věcí má pravdu. A dokonce se shoduje s Antonínem Zápotockým, který komentoval stav strany, když po Jílkovi přebíral funkci generálního sekretáře. 21.5.2004 9:12
OTÁZKA: Jaký názor měl Che Guevara na stalinismus a Sovětský svaz? děda mráz
ODPOVĚĎ: Velmi kritický, proto například v oficiálním vydání spisů Escritos y discursos v devíti svazcích některé věci chybí a šestisvazkový sborník spisů El Che en la revolución cubana vyšel bez místa a data vydání jako hektograf. Orlando Borrego ho vydal jako tisk ministerstva cukrovarnického průmyslu v roce 1966. Jsou tam stenogramy výročních porad i návštěv podniků a tam se vyjadřoval velmi ostře k sovětskému modelu socialismu. Některé věciz pozůstalosti už vyšly (deník z Konga), jiné čekají na vydání (například Ekonomický slovník, kde je také ostrá distance vůči SSSR). Držím Carmen Ariet palce, aby jsme měli k dispozici celé Guevarovo dílo. 21.5.2004 9:17
OTÁZKA: Dobrý den! Myslíte si, že smyslovost může být u člověka bez intervence rozumu a tím pádem, že rozum a chtíč nemohou být v opozici natrvalo? Freud
ODPOVĚĎ: Jsem v tomto trochu hegelián a myslím si, že lidská smyslovost není nikdy bez intervence rozumu. Na druhé straně je smyslovost motor, bez kterého nemůžeme žít. Prostě u lidí je ideál smyslovost, pudovost projasněná kulturou, která jí dává vyšší úroveň a kvalitu. 21.5.2004 9:19
OTÁZKA: Soudruhu Ransdorfe, jste stále pro socialismus? Pokud ano, jak v této souvislosti vysvětlíte svoji loňskou návštěvu USA, kde jste veřejně poklonkoval imperialistům a dokonce jste se snažil vlichotit do přízně emigrantů? Co na to Vaše základní organizace? Kdo Vám cestu schvaloval? Soudruhu Ransdorfe, Gottwald by nad Vámi zaplakal. Xavon
ODPOVĚĎ: Máte, byť i poněkud zvláštní, smysl pro humor. Cesta byla výsledkem pozvání Centra pro evropská studia v New Yorku. Nikomu jsem ani nepodlézal, ani nepoklonkoval a nejméně ze všeho emigrantům. Nemám ve zvyku někomu poklonkovat, protože jsem svobodný člověk. 21.5.2004 9:21
OTÁZKA: Moc prosím, až budete opětovně kritizovat někoho z demokratických politiků, pokuste se oživit svou stále více slábnoucí paměť a vybavte si, co je ústředním tématem celé polistopadové politiky, co je příčinou každého problému, který budete kritizovat. Totiž napravování vaší 50-tileté devastace a systematického vyžírání této země. PS To, že by bylo možné vše napravit za 15 let je jen iluzí Vás a Vašich soukmenovců. Q
ODPOVĚĎ: 1948-1989 není 50 let. Ale vážně: to kritizované období mělo různá období a rozporuplné stránky. Až dosáhne dnešní česká kultura úrovně šedesátých let, budu docela spokojen. A padesátá léta byla sice občas nesnesitelná, ale za prvních deset let vzrostla průmyslová výroba o 300 %. Dnes je skoro 15 let od listopadu 1989 a kde jsme? Prostě, otázka, která doba byla lepší sice vybízí k morálnímu odsudku, ale smysl nemá. Je prostě jiná doba, z toho vycházím a snažím se přemýšlet o cestách, jak postupovat co nejlépe úměrně možnostem dnešní ČR. 21.5.2004 9:25
OTÁZKA: Představte si následující situaci: KSČM získává ve volbách 47% hlasů, sestaví jednobarevnou vládu a za nějakou dobu začnou lidé houfně opouštět Českou republiku (já bych asi byl mezi prvními). Rozhodli byste se pro opětovné zadrátování hranic? Jiří
ODPOVĚĎ: Nepospíchejte s těmi výroky. Ransdorf by určitě nebyl horší premiér než Špidla. Nemá autoritářské sklony a ví o potřebách podnikové sféry. Rozhodně by Vám bylo o něcolépe než nyní. 21.5.2004 9:26
OTÁZKA: Prý jste permanentní revolucionář? Co soudíte o panu Grebeníčkovi? A proč se stále mezi svými spolu straníky oslovujete "Čest práci soudruhu" Vy opravdu věříte, že KSČ je reformovatelná? Nebo, že by pokus jak se dostat k tučnějšímu korýtku... Aleš
ODPOVĚĎ: Dnešní právo píše, že jsem se prý lekl své kritiky vedení KSČM. Není to pravda. Nejsem permanentní revolucionář, o revoluci si myslím jako Walter Benjamin, že společnosti tento nástroj používají výjimečně jako záchrannou brzdu, když už není zbytí. O Grebeníčkovi soudím, že ho zaslepila moc a že ztratil soudnost. Je průměrný historik, ale jako politik měl velkou šanci zanechat pozitivní stopu po sobě. Promarnil ji a vrací stranu tam, kam se nikdy už vracet neměla. Reformu strany neodvrátí, ať se snaží sebevíc. Po sjezdu se setkávám s obyčejnými členy a stoupenci KSČM. Jsou zklamaní, chtěli změnu. A já jsem se prakticky nesetkal s žádnými útoky na svůj postup. Pozdrav "Čest práci" doplňuji odpovědí "Až na věky". Ostatně bych chtěl, aby jí bylo dost a pro všechny... 21.5.2004 9:32
OTÁZKA: Je to osud každé ideologie, či víry, že se objeví inkvizice, stalinismus, fašismus? děda mráz
ODPOVĚĎ: Největší nebezpečí pro každou velkou myšlenku je tehdy, když se s ní bez výjimky ztotožní nějaká instituce. Vždycky by měla zůstat distance mezi myšlenkou a institucemi. 21.5.2004 9:33
OTÁZKA: Hezký den, pane poslanče. Nemyslíte si, že když odejdete do EP, ztratíte vliv na chod a politiku KSČM? Nebo se necháte jenom zvolit a pak se vzdáte mandátu? - Netajil jste se kdysi tím, že se Vám do EP moc nechce... Děkuji za odpověď. mluf
ODPOVĚĎ: To riziko je, ale případ rakouského europoslance Hannese Swobody ukazuje, že to tak být nemusí. Půjdu jeho cestou. 21.5.2004 9:34
OTÁZKA: Jste poslanec i filozof. Tak se mi to líbí. Tak to mám rád. Že prý ten socialismus nefungoval proto, že ty země byly málo propojeny. Neměly dost tyčných bodů, chyběly jim trubky. A těmi by to plulo, těmi trubkami. Zboží, informace, všechno. Měli jsme jen ropovod. Ale potřeba bylo více trubek mít. Proč vlastně nedošlo k zakoupení trubek? Pokud vyhrajete volby, zakoupíte trubky? Žádám, aby byly zakoupeny trubky. Žádám vaše zásadní stanovisko k této věci. Kalvar
ODPOVĚĎ: Je možné mluvit o trublách, ale je dobré nebýt trubka. 21.5.2004 9:34
OTÁZKA: Jak hodnotíte dosavadní práci Vaší kolegyně Kateřiny Konečné? Ladinek
ODPOVĚĎ: Nijak, má před sebou ještě hodně práce, aby si uměla v politice poradit. 21.5.2004 9:36
OTÁZKA: Jak by Vaše strana řešila situaci ve školství. Také se domníváte, že lékem je narvat děti do obrovských kolosů - škol /1000 žáků a pod./? Navíc nejen mzdová situace je zoufalá, ale i peníze na pomůcky a učebnice jsou tragické! Děkuji za odpověď. Štefan
ODPOVĚĎ: Vaše informace nejsou pravdivé, naopak všemi prostředky bráníme slučování a vytváření velkých molochů. Každé dítě si zaslouží osobní přístup. Do školství bych směroval nejen prostředky státu, ale snažil bych se také o zapojení podnikové sféry (jí nemůže být lhostejné, jak jsou budoucí pracovníci připravení, ale musí být na takovém poskytování financí zainteresována). Dodatečným zdrojem je daň těch, kteří na základě vzdělání dosáhnou určité příjmové úrovně. To ovšem předpokládá změnu pojetí pracovní síly (přechod od koncepce levné pracovní síly k pojetí relativní drahé pracovní síly s cílem zvýšit tlak na vyšší technologickou úroveň a posílit motivaci lidí i lépe strukturovat domácí trh, bránit unifikaci životního stylu)tak, aby se kvalifikace a výkon v naší zemi konečně vyplácely. 21.5.2004 9:42

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz