OTÁZKA:
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda systém zálohování někde s úspěchem funguje, jaká je případně v dané zemi záloha a jaká ja nakonec návratnost lahví. Děkuji
Honza
Daniel Vondrouš:
Švédsko: od r. 1984 nápojové plechovky, od r. 1994 PET; cíl recyklace 90%; současná míra recyklace 86% plechovky i PET
Finsko: od 1996 plechovky; cíl recyklace 90%; současná míra recyklace plech. 91-98%, skleněné obaly (alkoh., víno, pivo), od 2008 také PET
Norsko : 1999, cíl 95%. Dnes PET obaly (80%), plechovky (93%)
Dánsko: 2002, cíl 95% 2005, všechny druhy obalů pro pivo, sycené nealko nápoje
Německo: 2003, PET, sklo, plechovky, současná míra 95%
U.S.A.: 70-tá léta, 11 států, 70% - 95% recyklace, nápojové plasty, sklo, kovy
Kanada: 8 provincií
Estonsko: 1.1. 2005, sklo, kovy, plasty – nealko, pivo, minerální vody, džusy, koncentráty, šťávy, nízký obsah alkoholu
Jižní Austrália: recyklují 85% skla, 84% plechovek, 74% PET (sklo, kovy, plasty do 3 l - perlivé nealko, vody, pivo, víno, ovocné šťávy, energetické nápoje, mléko, likéry, alkohol z ovoce do 10%)
Izrael, Island ...
Výše záloh se liší - nejvyšší je asi v Německu a Dánsku cca 0,25 E. Nejnižší patrně v některých státech USA - několik centů. Platí závislost - že vyšší záloha přináší vyšší náklady (ochranné prvky atp.) a vyšší návratnost lahví. Nejrozumnější kompromis jsou skandinávské systémy - záloha se v přepočtu pohybuje jen o malinko výše než nyní u nás. Systém je levný.
18.1.2008 11:41
Jan Bláha:
V případě ministerstvém zmiňovaného švédského modelu je účinnost zpětného sběru maximálně 85 procent, ale přitom u nejvíce používaných a odhazovaných petek do jedno litru je účinnost pouze 72 procent, takže i u nich patrně jedna třetina petek zůstává v přírodě, budu-li uvažovat stejně jako MŽP. V Německu po zavedení záloh klesla účinnost recyklace na necelých 40 procent.