Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line duel

Obhájce vracení PET lahví versus odpůrce

Daniel Vondrouš

Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka.

Jan Bláha

Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí.
velikost textu:
vydáno 18.1.2008 10:30
Mají se plastové lahve vracet za peníze obchodníkům, nebo je lepší je házet do kontejnerů? Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že určitě ano, protože to přírodě prospěje. Producenti PET lahví tomu nevěří a prohlašují, že je to šílený nápad.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 18. ledna 2008 do 10:45

OTÁZKA: Na zahraničních zkušenostech se jasně ukazuje, že v zemích, kde byl zálohovaný systém zaveden, nedošlo ani ke zvýšení recyklace ani ke zvýšení množství opakovaně používaných obalů. Proč chcete něco takového zkoušet zavést v ČR? Vámi v poslední době preferovaný švédský systém kromě zálohování zbylé odpady pouze spaluje tedy nerecykluje. Znamená to tedy že bude MŽP podporovat spalování odpadů v ČR? Petrhnilík
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: Zahraniční zkušenosti ukazují, že zálohový systém plní dva hlavní cíle, kvůli nimž je zaváděn - snižování množství volně pohozeného odpadu a zvýšení recyklace. U nás přibade ještě "české specifikum" - zastavení pálení PET lahví v kamnech. Naopak se ukázalo, že naděje na to, že zálohový systém přinese také nárůst opakovaně používaných obalů, jsou liché. Zálohování snižuje stávající diskriminaci opakovaně používaných obalů - za recyklaci např. vratných skleněných lahví je téměř ze 100 % odpovědný výrobce nápojů, zatímco u jednorázových lahví připlácí jen na recyklaci zhruba poloviny z nich. I přes vyrovnání pravidel, zůstává tlak trhu příliš silný a množství opakovaně používaných obalů (zejména skleněných) dále klesá. Švédsko má samozřejmě vedle zálohového systému na nápojové obaly také systém tříděného sběru na ostatní obaly (sklo, plast, papír atp.). Protože s jeho provozem začali později než jiné země, má zatím jen průměrnou výkonnost. Naopak třeba Německo je v třídění PET lahví díky zálohovému systému na světové špici (95 % za rok 2006), stejně tak je na špici v třídění ostatní plastů a dalších typů obalů. 18.1.2008 10:44
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: I pro průmysl je překvapující chtít měnit zavedený fungující systém třídění plastů do žlutých kontejnerů, které každý z nás již zná. Navíc je pravdou, že i program MŽP a zároveň i Strany zelených nikde nehovoří o snahách změnit třídění a recyklaci na pouhé spalování odpadu, jako je tomu prakticky ve všech skandinávských zemích, viz výkazy EU.
OTÁZKA: Systém bude drahý. Má MŽP připravenou ekonomickou studii nákladů ? milan
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: MŽP má návrh systému předložit do vlády v září (v rámci novely obalového zákona). Jeho součástí přirozeně bude i ekonomická studie nákladů a výnosů systému. I podle zástupců průmyslu neexistuje levnější způsob, jak zajistit vysokou recyklaci nápojových obalů. Tříděný sběr není dokonce ani fyzicky schopen dosáhnout takové recyklace, jako systém zálohový. Cílem MŽP ale není propagovat nějaký jeden systém. Naším cílem je dostat polovinu PET lahví a všechny nápojové plechovky ze skládek a spaloven, ale hlavně z příkopů, přírody a domácích kamen (tady bez plechovek :o) k recyklaci. Prostudovali jsme systémy okolních zemí a všechny země se stejným cílem, zvolily zálohový systém. Nemyslím, že je to jen náhoda, nebo jejich neschopnost. 18.1.2008 10:51
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: Protože máme zájem být účastníky připravovaných změn v oblasti odpadových a obalových zákonů, požadovali jsme i my již několikrát na MŽP studii, která prokáže nákladovost a potřebu zpoplatnění PET lahví. Zatím nemáme jedinou informaci. Dle našich propočtů navrhovaný systém bude stát jen v investicích mezi 5 - 15 mld korun. To záleží na rozsahu zpoplatnění typů PETu.
OTÁZKA: Proč berete občanům realtivně komfortních 150-200 metrů od žlutých kontejenrů a nahrazujete ho nekomfortem možná kilometrů (s nepoškozenými lahvemi, zřejmě ve specielním pytli)? Nemluvě o tom, kde to mam doma skladovat. Eva T.
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: Samozřejmě, že lidem nebereme žluté kontejnery. Naopak jejich počet hodláme zvýšit. Proto MŽP ve stejném zákoně navrhne zvýšit výrobcům povinnou míru recyklace plastu. Zároveň v odpadovém zákoně navrhujeme zavést povinnost nabízet třídění pěti komodit - plasty, papír, sklo, nápojové kartony, bioodpad - ve všech obcích. Docházkovou vzdálenost ke kontejnerům na tříděný odpad chceme výrazně zkrátit. Přesto se nikde na světě - ani výkonnějšímu německému systému - nepodařilo přiblížit úrovni recyklace, kterou zajišťuje zálohový systém. Důvod je jednoduchý. Existuje velké procento lidí, pro které pouhá nabídka dobrovolně odložit lahev do žlutého kontejneru, nefunguje. Naopak ekonomická motivace funguje prakticky na každého. Pokud nechodíte s pytlem lahve nakupovat, nemusíte chodit je ani s pytlem vracet :o) 18.1.2008 10:58
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: Právě proto zástupci průmyslu a obchodu mnohokrát upozorňovali na nesmyslnost záměru. Dnes ta dochůzková vzdálenost ke kontejneru je často kratší než 150 metrů. Ani my si neumíme představit, že mamina se dvěma dětmi na mateřské při nákupu v marketu, kdy bere větší množství balených vod, musí zpátky na kočárku vedle dítěte vézt ještě neporušené vymyté PETky v objemném pytli, nakonec zjistí, že automat její lahve neodebere. Co potom s nimi? Pohodíme je na parkovišti? To asi není správný přístup.
OTÁZKA: Kolik procent odpadu představují PET lahve ? milan
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: Uvedu Vám výmluvný příklad. Pražský magistrát si zadal průzkum složení odpadkových košů. Recyklovatelných plastů (z drtivé většiny PET lahve, malé množství fólií) tvoří cca 20% hmotnostních a třetinu procent objemových v pražských odpadkových koších. To vše se musí odvézt (třídění směsného odpadu se neprovádí) do spalovny či na skládku, zaplatit cenu likvidace a příslušné poplatky. Kdo myslíte, že na konci tuto cenu zaplatí ? My, kdo bydlíme v Praze, v platbě za odpad. Ale přímo k Vaší otázce. PET lahve tvoří ve srovnání např. s vyváženou hlušinou (také odpad) zásadně menší množství i objem. Pokud jde ale o objem odpadů volně pohozených v přírodě, na ulicích, v příkopech. Tvoří zdaleka nejvýznamnější skupinu odpadů. MŽP navrhuje v připravovaných zákonech opatření pro všechny skupiny odpadů. řestože by se to některým výrobcům líbilo, nemůžeme u nápojových odpadů učinit výjimku. 18.1.2008 11:06
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: To je poněkud složitější otázka. V rámci stávajícho sběru a recyklace komunálního odpadu, který je v objemu za rok 2006 cca 600 tisíc tun, je váhový objem PET lahví někde v úrovni 5 - 7 procent. Pokud budeme chtít vědět, kolik se sbírá ve žlutém kontejneru plastů, tak vychází, že zhruba 50 procent jsou petky a zbytek veškerý jiný plast.
OTÁZKA: Dobry den. Lze vubec zarucit, aby se s PETkami nekseftovalo ? V dnesni dobe, kdy nasi sikmooci pratele dokazi zfalsovat cokoliv, je to pro ne primo vyzva, zacit vyrabet PETky ve velkem a dovazet nam je sem k "vraceni". Dostanou PETky vlastni cip ? Protoze carovy kod na etikete nic neresi (uz z duvodu snadneho poskozeni). A kde budou obchody tyto PETky skladovat ? Budou mit take povinnost je vykupovat? Cely tento napad mi pripadne velmi nedomysleny, zvlaste kdyz kolem sebe vidim, jak se vsichni postupne naucili tridit. Misto, aby se lidem zivot zjednodusovat, pribude dalsi komplikace :-( Diky za odpovedi ... Siky ;-)
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: Vycházíme z letitých zkušeností jiných zemí. Švédský zálohový systém např. funguje od poloviny osmdesátých let. Často se zapomíná také na to, že zálohový systém funguje mnoho desítek let také u nás. Pokud máme obavu z falšování, proč se tedy neděje v jiných zemích nebo už dnes u nás ? Pivní lahve se zálohují třemi korunami (výše zálohy na nápojové plechovky či malé PET lahve se od této částky nebude významně lišit). Ke kontrole stačí čárový kód (při automatickém odběru) nebo etiketa (při odběru ručním). Stačí u nás i v zahraničí. 18.1.2008 11:11
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: Nelze zaručit, např. po zavedení záloh a speciálních kódů pro ČR na všechny nápoje v petu se může stát, že na polské straně, maďarské, slovenské a možná i z větší vzdálenosti bude docházet ke kšeftování. Dokonce hrozí, že se nám tu začnou povalovat nekódované lahve nakoupené za hranicemi. Ochrana proti zfalšování čárového kódu by znamenala zavedení speciálního kódu jako v Německu, potom by zálaha PETky byla v úrovni cca 10 korun. Díky tomu by se dle našich právních předpisů ceninou a tak by s ní musel každý obchod nakládat v daňové evidenci. Další problém s takto upravenou PET lahví je, že systém by musel být jednoznačně celostátní, tím i provozní náklady tohoto centrálního systému pro evidenci pohybu nakoupených a vracených lahví by se pohybovaly v úrovni až dvou miliard korun ročně. Povinnost výkupu musí být pro každého obchodníka, abychom tím neporušili diskriminaci spotřebitelů. Může se však stát, že spotřebitel nakoupí velké množství lahví v marketu a vrátí je v nejbližším místě, což může být malý krám na vsi, a zavalí tím živnostníka odpadem. Zavedení zálohového systému z pohledu průmyslu a obchodu i kvůli našim spotřebitelům považujeme za výraznou komplikaci pro život - neřešící ekologii.
OTÁZKA: pro p. Bláhu: Dobrý den, proč nesouhlasíte se zpětným odběrem ? U plechovek od nápojů si dovolím říci, se recykluje mizivé procento, přitom se jedná o hliník, tj. surovinu velmi zajímavou ? Co se týče Pet lahví, sice jich vytřídíme cca 50 %, ale zbytek se jen tak vyhazuje. Nepřijde vám to jako plýtvání. Skleněné lahve se také vrací (sice se znovu plní, ale pro obchodníka velký rozdíl to není), PETky by se nenaplňovaly znovu, takže by se mohly i lisovat (jako je tomu např. papírových obalů). Celý ten nesouhlas mi zavání jako velmi silná lobby obchodníků, kteří by nejraději zrušili veškeré zálohované obaly (včetně skleněných lahví) a povinný zpětný odběr některých použitých výrobků. Nepřijde vám tento způsob podnikání (já jen prodávám, o odpady z mých výrobků ať se postará někdo jiný) jako dnes již přežitý ? Budete se mnou souhlasit, že lidé většinou na nic jiného než na peníze nehledí, takže dobrovlně asi nebudou vracet 90 nebo 100 % PETek do kontejnerů Občan
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: Zde se zastanu pana Bláhy v jedné věci. Pan Bláha pracuje jako zástupce obalářského průmyslu. Přirozeným zájmem obalářského průmyslu je mít co nejméně omezení a co nejnižší náklady. Pokud tedy státní správa navrhuje jakékoliv zvýšení recyklace (to se bez nějakého alespoň minimálního přispění ze strany průmyslu neobejde), průmysl přirozeně hájí svůj zájem a bojuje proti tomu. Není to nic překvapivého, v jiných zemích to fungovalo stejně. Přesto dál stát jménem občanů usiluje o opětovné využití cenných surovin, o omezení záboru území pro nové skládky, o odstranění svinčíku z našeho okolí, o snížení drahého skládkování a spalování odpadu a tím o zlevnění nakládání s ním. 18.1.2008 11:17
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: Pokud bych s vámi měl souhlasit, tak bych musel navrhnout, aby např. při koupi automobilu byla zavedena povinná záloha na něj, adekvátně ve výši 100 - 300 tisíc korun, která by byla vyplacena při jeho recyklaci. Možná by celý systém byl samofinancovatelný, jak tvrdí MŽP i pro návrh zavedení záloh, protože by někteří zálohu neuplatňovali. Právě jste si přečetl úžasný nesmysl. Takže zpátky k otázce. Rozhodně se nejedná o lobby obchodníků, kteří něco nechtějí. Srovnání záloh na skleněné lahve od piva trochu kulhá. Sám jste to přiznal. Ano, protože lahve od piva se opakovaně plní v technologiích, které využívají např. chemických louhů, samozřejmě vody a ekonomicky nákladného procesu k vyčištění těchto lahví před opětovným naplněním. Vidíme problém i v tom, že hygienické předpisy a potřebné stavební úpravy, pořizování čtecích a lisovacích automatů, nových prostorů pro skladování před odvozem jsou všechno zbytečné další náklady kvůli dosažení zvýšení recyklace podle evropských zkušeností maximálně o 20 procent z celého objemu nápojového PETu, což je pouze 1,5 procenta dnes tříděné a separovaného plastu. Myslíte si, že z daní nás všech je vhodné takto nesmyslně vyhazovat řádově 5 - 15 mld v investicích a dalších cca 2 mld provozních nákladů ročně? Já myslím, že bychom tyto peníze měli věnovat např. do sběru nebezpečného odpadu, což u nás moc nefunguje.
OTÁZKA: pro pana Vondrouše - předchozí dotaz byl také pro něj: Zachytil jsem informaci, že Potravinářská komora upozorňuje, že zde existuje reálné riziko kontaminace potravin v obchodech při případném vracení použitých PET lahví. Tedy vlastně odpadů do obchodů. Co vy na to? PetrHnilík
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: Ptal jsem se jejich zástupců, co říkají tomu, že už se desítky let lahve (u nichž "hrozí kontaminace") do obchodů vracejí. Říkali, že prý problém je v tom, že se jich bude vracet víc. Tak si to přeberte :o) 18.1.2008 11:19
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: I my máme tutéž informaci od Potravinářské komory a je pro nás logická. Představte si rozřezaný PET z automatu, ze kterého tečou zbytky nápojů, jak leží vedle regálů s moukou...
OTÁZKA: Dobrý den, promiňte, ale nebylo by lepší pokračovat v již započaté edukaci o třídění odpadu? Opravdu si myslíte, že lidé budou kvůli pár korunám jezdit vracet lahve? Eva
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: Pokud jde o ježdění - pokud lidé do obchodů jezdí plné lahve nakupovat, budou tam zřejmě jezdit i když budou prázdné lahve vracet (a nakoupit si). Ti, co chodí (jako já), budou chodit. Motivace zálohou je skutečně prověřena v desítkách zemí desítkami let zkušeností a věřte, že funguje spolehlivě. Výchova k třídění je ale nadále naprosto zásadní. Vždyť přeci i při fungování zálohového systému se bude většina obalového odpadu stále více třídit v barevných kontejnerech. Proto chceme rozšířit třídění a zlepšit recyklační služby, jak jsem o tom psal výše. Vedle toho rozšiřujeme a posilujeme zpětný odběr - baterie, elektrošrot, pneumatiky, autovraky atp. 18.1.2008 11:24
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: Pokud bych měl brát vážně, že lidé kvůli pár korunám budou automaticky vozit PET zvlášť do nových sběrných míst a přitom nadále třídit ostatní plast do žlutých kontejnerů, tak bychom byli pravděpodobné absolutní raritou na celé Zemi. Německý model ukázal následně, že lidé v okamžiku, kdy začali odevzdávat část plastů - PET do obchodu, většinou víc už netřídili a výrazně se snížila recyklace. Zálohy rozhodně nedonutí některé občany k lepšímu chování v přírodě.
OTÁZKA: V novinách již vyšlo o kolik se nápoje zdraží, myslím, že tohle zdražení je úplně zbytečné. Biopaliva zdražují potraviny, vratné PET lahve nápoje. Jde stejně zase jen o bussines pro někoho, např. výtrobce automatů na lahve a doplatíme na to my normální lidi. EVA TOPOLOVÁ
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: Nevím, co vyšlo v novinách. Zatím ale nevyšla studie, která by porovnala náklady a výnosy zavedení zálohového systému v ČR. Ta se teprve připravuje. Jsou ale známy studie a hlavně praxe zálohových systémů v jiných zemích. Skandinávské zálohové systémy znamenaly náklady mezi 0,1 – 2% z celkové ceny nápoje. V praxi se z tohoto důvodu nárůst cen nekonal, jiné tržní vlivy na cenu jsou mnohem vyšší. Uvedu také výrok, kterým komentoval zavedení zálohového systému v 11 státech USA Donald J. Dowd, viceprezident společnosti Coca-Cola New England, U.S.A., Boston Globe: ”Naše ceny před zákonem o zálohování obalů a ceny po jsou téměř stejné.” 18.1.2008 11:31
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: Problém celého navrhovaného zdražení nápojů formou zálohy na PET se ale může odrazit i cenách ostatních potravin na krámě, protože náklady spojené se zavedením dalších zbytečných automatů a celého systému, musí obchodník logicky promítnout do svých nákladů. I proto jsme přesvědčeni, že je to ukvapený návrh ministerstva.
OTÁZKA: Případné vracení zálohovaných PET lahví do obchodů mi přijde jako poslední hřebíček do rakve malým obchodníkům. Budou pro to muset mít oddělený skladovací prostor, koupit si automat na vracení za cca 0,75 mil. nebo se vybavit PC a čtečkami čarových kódů. To opravdu myslíte vážně udělat z obchodů žluté popelnice? Sehnálek
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: To je velmi často citovaný mýtus. Při ručním odběru, který si volí prakticky všechni malí obchodníci, není potřeba ani čtečka čárových kódů. Stačí pohled (maximálně v nutných případech podpořený brýlemi :o) na etiketu. Stejně to probíhá v dosavadním českém zálohovém systému i jinde ve světě. Příklad z Norska: polovina tamních obchodníků (prodávajících nápoje) není vůbec členem organizace, která se o zálohování stará. Funguje to tak, že obchodník ručně odebere obaly od svých zákazníků a večer je vhodí do nejbližšího automatu ve velkém obchodě (a vybere si zálohu). Systém to umožňuje, počítačová evidence je centrální. Nikdo tím není poškozen. 18.1.2008 11:36
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: Souhlasím, už jsem v předchozích odpovědích na to upozornil.
OTÁZKA: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda systém zálohování někde s úspěchem funguje, jaká je případně v dané zemi záloha a jaká ja nakonec návratnost lahví. Děkuji Honza
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: Švédsko: od r. 1984 nápojové plechovky, od r. 1994 PET; cíl recyklace 90%; současná míra recyklace 86% plechovky i PET Finsko: od 1996 plechovky; cíl recyklace 90%; současná míra recyklace plech. 91-98%, skleněné obaly (alkoh., víno, pivo), od 2008 také PET Norsko : 1999, cíl 95%. Dnes PET obaly (80%), plechovky (93%) Dánsko: 2002, cíl 95% 2005, všechny druhy obalů pro pivo, sycené nealko nápoje Německo: 2003, PET, sklo, plechovky, současná míra 95% U.S.A.: 70-tá léta, 11 států, 70% - 95% recyklace, nápojové plasty, sklo, kovy Kanada: 8 provincií Estonsko: 1.1. 2005, sklo, kovy, plasty – nealko, pivo, minerální vody, džusy, koncentráty, šťávy, nízký obsah alkoholu Jižní Austrália: recyklují 85% skla, 84% plechovek, 74% PET (sklo, kovy, plasty do 3 l - perlivé nealko, vody, pivo, víno, ovocné šťávy, energetické nápoje, mléko, likéry, alkohol z ovoce do 10%) Izrael, Island ... Výše záloh se liší - nejvyšší je asi v Německu a Dánsku cca 0,25 E. Nejnižší patrně v některých státech USA - několik centů. Platí závislost - že vyšší záloha přináší vyšší náklady (ochranné prvky atp.) a vyšší návratnost lahví. Nejrozumnější kompromis jsou skandinávské systémy - záloha se v přepočtu pohybuje jen o malinko výše než nyní u nás. Systém je levný. 18.1.2008 11:41
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: V případě ministerstvém zmiňovaného švédského modelu je účinnost zpětného sběru maximálně 85 procent, ale přitom u nejvíce používaných a odhazovaných petek do jedno litru je účinnost pouze 72 procent, takže i u nich patrně jedna třetina petek zůstává v přírodě, budu-li uvažovat stejně jako MŽP. V Německu po zavedení záloh klesla účinnost recyklace na necelých 40 procent.
OTÁZKA: Kolik by se melo za Petku dosatavat? zvysila by se cena v obchode? Teoreticky by nemela. Uz ted si preci petku platime, je totak? anonym
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: Ano. V jiných zemích, které zálohový systém zavedly, se nárůst cen nekonal. Neměl by tedy ani u nás. Již dnes platíme nejen za obsah láhve ale i za láhev samotnou a okonce v ceně platíme i poplatek, kterým výrobce přispívá na třídění PET lahví. A pozor platíme také obci, aby se postarala o úklid černých skládek, pohozených lahví v ulicích a příkopech. Platíme také státu, aby se postaral o úklid PET lahví a plechovek, které se povalují podél silnic a dálnic, v lese na pozemcích Lesů ČR atp. 18.1.2008 11:47
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: Je pravda, že si nyní petku platíme v ceně zakoupeného nápoje a potom ji většina z nás vytřídí do žlutého kontejneru. Tím i obcím pomáháme k doinvestování lepšího servisu pro nás - bližšího umístění kontejneru. Navrhovaná záloha je něco jiného. Ta bude samostatně zúčtovávána vedle - velmi nákladným systémem, už jsem o tom hovořil.
OTÁZKA: Nemyslíte si, že zálohováním PETek by se našlo méně jedinců, kteří by je vyhazovali jen tak ven do přírody (ohniště apod.)? Zuzu
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: To je klíčový důvod zavedení zálohování všude na světě. 18.1.2008 11:47
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: Ne, to si rozhodně nemyslím. Nepoučitelné občany neovlivní ani záloha ve výši 10 korun.
OTÁZKA: Dobrý den, je nějak vyčíslena nákladovost systému vracení PET lahví - od prosté mzdy přijímající osoby v obchodu, přes zatížení silnic kamiony, (ač vlastně vozí vzduch) až po technologické změny výrobců? Děkuji. Tomáš Divíšek
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: Studie se připravuje. Jak jsem ale uvedl, praxe prokázala, že zálohový systém nevede ke zvýšení ceny nápojů. Dovoluji si na tomto místě ještě reagovat na nepravdivá tvrzení pana Bláhy, která občas uvádí o zálohovém systému v sousedním Německu. Míra sběru a recyklace zálohovaných nápojových obalů v Německu je za první rok (r. 2006) plošného fungování systému (předtím 3 roky díky bojkotu průmyslu fungoval pouze omezeně - ostrůvkovitě) přes 95% recyklovaných PET lahví. Jde tedy zřejmě o vůbec nejvýkonnější systém na světě. Vedle něj dobře funguje třídění ostatní obalových odpadů. Sečteme-li vytříděné plasty v barevných kontejnerech a vytříděné PET lahva v zálohovém systému, je výsledkem nárůst celkové recyklace plastových obalů. K tomu to nárůstu došlo v Německu dokonce okamžitě po zavedení zálohového systému v roce 2003. v roce 2004 a 5 vzrostlo množství plastových obalů na trhu (tržní tlak na náhradu skla za plast), zejména proto klesl relativní podíl recyklace (více obalů a stejné třídění, znamená relativní pokles procenta). V roce 2006 (zahájení celoplošného fungování zálohového systému) je recyklace plastových obalů rekordní. Přěsná čísla máme z jednoho z hlavních třídídích kontejnerových systémů v Německu (DSD), kde po předchozím poklesu u obalového plastu, jeho třídění v roce 2006 prudce vzrostlo. Německo je tedy pro nás dobrý příklad doplňování zálohového systému s dobrovolným tříděním - s vynikajícím výsledkem. Před tamní konkrétní podobou zálohového systému bychom však dali přednost levnější podobě skandinávské. 18.1.2008 12:02
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: Žádnou takovou studii ze strany navrhovatele - MŽP neznáme. Dle našich orientačních výpočtů se ukazuje, že související ekologické zatížení je vyšší než "bohulibí" záměr.
OTÁZKA: Dobrý den , nebyla by možnost zlepšení sítě tříděného odpadu. Zdá se mi hodně šílené doma hromadit pet lahve ,vždy´t v dnešní době praticky není čas ještě chodzti do obchodů je vracet. Stejně je budou lidi vyhazovat. díky david kalous
Daniel Vondrouš, poradce ministra životního prostředí Martina Bursíka. Daniel Vondrouš: Zlepšení podmínek třídění a jeho výkon je klíčovou prioritou MŽP a hlavním cílem opatření, která zavádíme v novele odpadového zákona (výše už jsem o tom psal). Bohužel výkon dobrovolného třídění je omezený. I přes masivní investice do osvěty, není možno dosáhnout vyššího dobrovolného třídění - než cca 60% (možná teoreticky 65 %), alespoň se to nikde na světě nepovedlo. Zálohové systémy mají běžne účinnost kolem 90 %. Láhve v obchodě odevzdáváte přeci při nákupu (alespoň já to tak dělám), není třeba tam s nimi chodit zvlášť. 18.1.2008 12:06
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Jan Bláha: Ano, opakovaně navrhujeme zvýšení dostupnosti kontejnerů a požadujeme na MŽP výraznější účast v propagaci stávajícího systému. Zároveň si myslíme, že by bylo lepší připravit návrh pro občany, který by i je ekonomicky motivoval k vyšší efektivitě třídění, např. formou zvýhodnění poplatků za popelnici.

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz