OTÁZKA:
Vážený pane profesore,
chci se zeptat jako člověk který se nepohybuje v oboru:
a) Před rokem ohlásily USA a Anglie zmapování lidského genomu. Kde jsou tyto data uloženy a máte k nim jako vědec přístup?
b) Je nějak zabezpečeno toto vědění, nebo je přístupné pro všechny vědce po celém světě (např. Irák k nim patrně přístup nemá?)
c) Před nějakou dobou jsme viděli v televizi malou opičku s pozměněným gen. kódem. Bude se testovat i na lidských zárodcích?
d) Myslíte, že se dožijeme doby, kdy se budou pěstovat na nějakých živočišných základech lidské orgány? - Např. na prasatech lidská srdce, játra, plíce, oči, ledviny apod. (A jak se zajistí, že nebudou přeneseny další nemoci ze zvířat na člověka - tak jak k tomu dochází u nemoci š. krav nebo tuším i AIDS je od opic, ne?)
e) Etika etika a zase etika. Dá se vůbec zajistit, aby si nějaký vědec na Zemi nehrál s lidskou DNA a nevytvořil nějaký "lepší" nebo "vývojově schopnější" druh? - např. zjistit, který gen způsobuje odolnost štírů vůči radiaci - vložit do člověka a máme tu třetí SV?
f) Jakých pozitiv, které má přinést genetika, se ještě dožiju?
Aleš Žďárek
ODPOVĚĎ:
To je tolik trefných otázek, že mohu odpovědět jen velmi stručně.
a) Dědičná informace člověka je z části uložena ve veřejných databázích, k nimž mají vědci zdarma přístup. Soukromá firma Celera "přečetla" lidský genom za soukromé prostředky a chce teď výsledky využít komerčně, ale nutno říct že ve prospěch lidstva (zejména k vývoji léků). Argumentuje mj. tím, že tržní systém nejlépe a nejdříve umožní praktické využití výsledků. Ale i Celera uloží informaci ve veřejné databázi jakmile bude publikována, což se očekává každým dnem. S touto informací budeme moci pracovat, ale ne ji komerčně využívat.
b)Přístup má každý, ale já si upřímně řečeno nedovedu moc představit jak by například Irák mohl tuto informaci zneužít.
c)Ne, ne a ještě jednou ne! Na lidských zárodcích, z nichž by se vyvinul jedinec, se nebude nic měnit. Například vsunout gen, který by napravil dědičnou chorobu, lze provést jen v tělních buňkách pacienta a ne v buňkách zárodečných. Provádí se to například u chorob krvetvorby, kde se gen vsune do buněk kostní dřeně. Přirovnávám to k transplantaci orgánu, například ledviny - to se také dotkne jen toho jednoho pacienta. Vsunutí cizího genu do zárodečné buňky nebo do embrya by vedlo k šíření toho genu následujícími generacemi - a dnes se ještě neví jáké by to případně mohlo mít důsledky.
d)Myslím že ano, a je to zase jen věda (genetika, biologie), které mohou zajistit, že se nebudou žádné chroby (např. virové) přenášet.
e) Nejsme ještě tak daleko. Ale je řeba vývoj vědy sledovat a upozorňovat na případná nebezpečí. To je povinností vědců. A myslím, že ji plní. Pozitiv, které genetika a věda obecně přináší a bude přinášet je mnoho. Určitě bude možné prodloužit lidský život a vědět předem, už u nenarozeného dítěte, o náchylnosti k chorobám a zařídit se podle toho. Ale jako všechno, každé pozitivum nese v sobě i nějaké to "ale". S tím se musíme smířit a zabránit skutečně velkým negativním dopadům. Tady je ta předběžná opatrnost na místě.
22.1.2001 12:02
