ODPOVĚĎ:
Začal to nepřímo prezident Havel, když v roce 1990 vyzval umělce, aby proboha oživili to mauzoleum moci, tu pustinu kolem svatého Víta. Pak se sešli pánové Kačer, Pyško, Toepfer a shakespearolog Bejblík - vyhověli prezidentově výzvě a na světě - respektive na scéně - byl Sen noci svatojánské s Milošem Kopeckým v roli Puka. Pak s různými peripetiemi dospělo se až do roku 1998, kdy festival dostal punc festivalu a navíc byl poprvé pojmenován jako Letní shakespearovské slavnosti. Letos je z něj, panečku, mezinárodní akce konaná ve třech městech, ve dvou státech - zaplaťpámbů to jede jako dráha! A proč Shakespeare? Není jiný dramatik, který by měl tak silnou inscenační tradici v české divadelní historii a navíc měl v zádech tak početnou a rok co rok mohutnějící suitu překladatelů! (Jen pro zajímavost, povídal mi Ivan Rajmont, že když dělal Krále Leara v Rusku, měl k dispozici jen dva poválečné překlady, z čehož Pasternakůn výrazně převyšoval ten novější. U nás je Lear přeložen bezpočtukrát - prostě, Shakespeare jakoby byl tak trochu Čech, nebo tu alepsoň měl velmi silný fanklub. Už hodně dlouho.
3.7.2001 14:16