Ředitel NP Šumava František Krejčí

U pramene Vltavy
velikost textu:
vydáno 3.4.2009 13:00
V šumavském národním parku se nyní rozhoduje o budoucnosti. Jak zasahovat proti kůrovci podél státních hranic? Za jakých podmínek budou moci vodáci splouvat Teplou Vltavu? Na otázky čtenářů odpovídal v on-line rozhovoru iDNES.cz ředitel národního parku František Krejčí.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 3. dubna 2009 do 13:45

OTÁZKA: Díky za odpověď a rovnou se ještě zeptám na související oblast Modravských slatí. Nikdo tam nesmí, ale těžká lesní technika se tam pohybuje. Uvažujete o vpuštění turisů na cestu Hraběcí most - Rybářská slať - Velký Roklan? Vítězslav R.
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: V bezzásahových územích se již těžké lesní mech. prostředky nepohybují. O otevření Hraběcí cesty uvažujeme ale směrem k Modravské hoře. 3.4.2009 14:04
OTÁZKA: Je kůrovec škůdce, nebo je to přirozená součást ekosystému lesa a my se k němu jen neumíme chovat a chápat ho jako přirozenou součást? Lidka
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: V NP je chápan jako přirozená součást v územích s převahou samovolného vývoje, v ostatních částech na cca. 75 % výměry lesů proti zasahujeme i konzervativními metodami. 3.4.2009 14:06
OTÁZKA: Vy se bráníte přechodu přes Březník po staré obchodní stezce ( tisícileté ), z důvodu klidu pro tetřevy. Můj pohled z výše 70 km a výše na Googlu mi napovídá, že z bývalého lesa, který jsem tak milovala a na který jsem se často jezdívala dívat, nezbylo naprosto nic - poušť. Není tam ani větev, na kterou by si chudák tetřev mohl sednout. Všichni tzv. ochránci přírody a Duhy by zasloužili přivázat k pahýlům stromů, zničených broukem. Ptám se, co ještě tam chcete chránit, když stromek dnes zasazený, za deset let dosáhne bídně výšky jednoho metru v této vysoké nadm. výšce. Jsem proto, aby Vy osobně jste byl normálně trestně stíhán za to, co jste na Šumavě dopustili a zaplatili kompletně nám i Rakušákům škody. Má otázka zní, jste vůbec připraven nést trestní zodpovědnost a vůbec ´- podívat se lidem do očí za tu hrůzu kolem Plešného jezera, kterou jste způsobil. Druhá otázka : Mohou tyto holé stráně nyní používat alespoň lyžaři a co chcete ukazovat za krásy Třístoličníku a Trojmezné. Děs ! Karla Řezáčová Č. Budějovice
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Vaše názory jsou poplatné době 50. let minulého století, kdy se hlavně ve východním sektoru diskutovalo o významu přírodních procesů pro ochranu přírody. Proces prosychání horských lesů je a byl běžnou součástí jejich vývoje. Byl kvůli nim založen i náš národní park. Tento proces zde běží bez ohledu na aktuální ministry a ředitele 18 let. Před příchodem člověka na horních poloh Šumavy zde běžel nerušeně cca 7000 let po odtání posledních ledovců. Asi byste měla lépe vážit svá slova ohledně trestání lidí, zvláště zavání-li bývalou totalitou. 3.4.2009 14:14

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.