Armádní lékař on-line o misi v Pákistánu
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 12. ledna 2006 do 12:00
OTÁZKA:
Dobrý den. Chtěl jsem Vám vyjádřit obdiv, že se jen tak seberete a tři měsíce někde na konci světa léčíte lidi v asi šílených podmínkách.
KarelV
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu,že to není snadné a proto patří naše poděkování především našim rodinám,které na nás musely čekat a ani naši rodinní příslušníci to neměli vůbec jednoduché.
12.1.2006 11:10
OTÁZKA:
Dobrý den, můžete z aktuální zkušenosti říci, jak se lidem v Pákistánu podaří přežít zimu?
Martin
ODPOVĚĎ:
Humanitární pomoc je v Pákistánu distribuována na dobré úrovnu, podařilo se postavit stanové vesničky a zabezpečit provizorní ubytování téměř všem postiženým v oblasti Baghu, samozdřejmě, že problémy mohou nastat u obyvatel, kteří bydlí v hůře dostupných oblastech Kašmíru. V době našeho odjezdu působilo na území Baghu, myslím si, dost humanitárních organizací, ale nebude to pro všechny obyvatele jednoduché. Dobrá zpráva je ta, že letošní zima v Kašmíru začala zhruba o 3 týdny později než obvykle.
12.1.2006 11:14
OTÁZKA:
Hezký den, můžete říct, jak jste se s domorodci domlouvali. Měli jste tlumočníka?
Pk
ODPOVĚĎ:
V nizozemské nemocnici působili tlumočníci, kteří byli vybráni z místních obyvatel, byli to vysokoškoláci,kteří hovořili plynule anglicky.V nemocnici jsme hovořili s nizozemskými kolegy anglickým jazykem.
12.1.2006 11:16
OTÁZKA:
Nveadilo rodině, že nejste na Vánoce doma? Jak to v Pákistánu vlastně po tom zemětřesení vypadalo?
DaemooN
ODPOVĚĎ:
Trávit vánoční svátky mimo domov je vždy smutné a nikdo si vánočních svátků doopravdy neužil - ani doma ani v Pákistánu, proto jsme se již těšili, že Vánoce oslavíme po našem příjezdu. Přijeli jsme asi měsíc po zemětřesení a okolí bylo poznamenáno důsledky zemětřesení - polorozpadlé domy, nefunkční infrastruktura, i když záleželo na tom, kde byl dům postaven, na mnohých svazích hor byly domy neporušené.
12.1.2006 11:20
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co pro vás osobně bylo úplně nejtěžší a jestli jste byl na nějaké misi už dříve? děkuji.
sweety
ODPOVĚĎ:
Nejtěžší byl jednak odjezd z republiky. To znamená rozloučit se s manželkou a pak asi realita, ve které jsme se ocitli, protože asi nikdo z nás si nedokázal přesně představit, jak bude vypadat náš pobyt, protože většinou je člověk připraven na evropský standard. Jinak je to moje třetí zahraniční mise - třetí Vánoce mimo domov.
12.1.2006 11:24
OTÁZKA:
Dobrý den, věřím, že jste byli připravení na ledacos, ale co Vás osobně v Pákistánu nejvíc šokovalo? Děkuji
Doubravka
ODPOVĚĎ:
Asi rozdílnost kultůry - předchozí mise jsem strávil na území Bosny a nyní jsem byl poprve v Asii, kde pro Evropana je mnoho nezvyklého. Počínaje tím, že odpadky se povalují na ulicích a jsou večer páleny až po určité návyky, které jsou dány Islámem -postavení žen ve společnosti, celkem malé možnosti mladých lidí při seberealizaci a v poslední řadě systém dopravy. Malé dodávky, ve kterých jezdilo snad přes 20 cestujících a to různým způsobem, i na střeše.
12.1.2006 11:28
OTÁZKA:
Dobrý den,
chtěl bych se Vás zeptat, co je obecně pro vojenského dokora největší motivací zúčastnit se mise v zahraničí. Zda to jsou peníze, postup v kariéře, nové zážitky, nebo něco úplně jiného? Děkuji za odpověď.
Mates
ODPOVĚĎ:
Je to moje práce a jsem na ni připravován, jsem v armádě zařazen ve funkci, kdy s touto eventualitou musím počítat. Myslím si, že především člověk získá velmi mnoho zkušeností, které nelze získat jiným způsobem, než tím, že se zúčastní zahraniční mise.
V republice zastávám funkci velitele polní nemocnice.
12.1.2006 11:32
OTÁZKA:
Odbočím od hlavního tématu. Byla podle vás profesionalizace armády správným krokem?
hakuna
ODPOVĚĎ:
Určitě ano, mohu porovnat působení příslušníků kontingentu. Byl jsem v roce 1996 v misi na území bývalé Jugoslávie, kdy kontingent byl tvořen i "záložáky" a musím konstatovat, že úroveň vycvičenosti a připravenosti příslušníků AČR je nyní na mnohem vyšší úrovni, protože všichni prochází pravidelným odborným výcvikem.
12.1.2006 11:35
OTÁZKA:
Dobry den, setkal jste se take s protiamerickymi (protizapadnimi) projevy, nazory ?
Petr
ODPOVĚĎ:
Obecně, v prostoru působení se nevyskytly žádné negativní projevy proti vojákům NATO, i když oblast Kašmíru představuje neustále sporné území mezi Indií a Pákistánem a působení Evropanů nemuselo být vždy vnímáno pozitivně, protože představujeme jiný druh kulturních zvyklostí a návyků.
12.1.2006 11:39
OTÁZKA:
Dobrý den, můžete prosím srovnat průběh nemoci u Pákistánců a u běžného Českého pacienta, tedy pokud to vůbec lze? Děkuji.
DanK
ODPOVĚĎ:
Základním rozdílem je dostupnost zdravotnické péče v Pákistánu. Asi 50% obyvatel má omezený přístup - návštěva lékaře a léky se musí platit a když si uvědomíte, že jsou oblasti, kde cesta k lékaři trvá zhruba 4-5 hodin. Proto jsme se setkali s neléčenými chronickými nemocemi. Mnohdy jsme prováděli primární diagnostiku u nemocí, které by byly u nás v republice již dávno léčeny.
12.1.2006 11:42
OTÁZKA:
Dobry den,
-Mohl byste popsat ekonomickou situaci normalniho cloveka v oblasti kde jste pusobili?
-Dale by mne zajimalo kolik kalorii ma v teto oblasti mistni clovek na den.
- Zaznamenal jste nejake negativni reakce na svoji pritomnost? Jak jste byli chapani jakozto evropane a vyznavaci cizi viry? Evropane dej? nebo diky, ze alespon nekdo o nas vi a snazi se pomoci?
Diky za odpovedi
Clen zido-zednarskeho spiknuti
ODPOVĚĎ:
Jedním slovem bída a chodoba již před zemětřesením. Neexistuje průmysl, lidé se živí prodejem potravin a spotřebního zboží, většina ale žije asi z toho, co získá z malých políček a chovem skotu a slepic, ale není to rozvïnuté zemědělství.
Negativní reakce na naši přítomnost jsem nezaznamenal. Určitě, protože například v pákistánské armádě neslouží ženy.
12.1.2006 11:46
OTÁZKA:
Myslíte si, že Vaše profesní znalosti byly v misi plně využity?
Jan
ODPOVĚĎ:
Myslím si, že ano. Pokud se jedná o lékařský přístup, v nemocnici jsme postupovali podle metodických postupů, kde je definováno onemocnění a k němu druh léčby a ošetření. Jinak to byla moje první mise, kdy jsem působil jako velitel kontingentu.
12.1.2006 11:48
OTÁZKA:
Dobré poledne.Chtěl bych se zeptat, jaká je podle Vás nejvhodnější atestace pro začínající vojenskou lékařku. A ještě bych se chtěl zeptat, jestli existuje v těchto zahraničních misích nevěra.Zajímá mě to z důvodu, protože má přítelkyně je začínajíci vojenská lékařka :-)
Děkji za upřímnou odpověď
Hynek
ODPOVĚĎ:
Pokud se týká atestace, nerad bych někoho ovlivňoval, protože každý si během studia vytvoří názor na to, jakou odbornou specializací by se chtěl zabývat po celý život. Pokud se týká nevěry, myslím si, že většinou jde o selhání jednotlivce, které je zapříčiněno tím, že problémy v mezilidských vztazích nebyly vyřešeny již před odjezdem na misi.
12.1.2006 11:51
OTÁZKA:
Jake byly reakce mistnich obyvatel? Byly vzdy pratelske, nebo jste se take setkali s utoky pro humanitarnim pracovnikum (narazim na pripady unesenych vrtulniku). Diky za odpoved a mnoho zdaru pri dalsi praci. Martin Vratnik, Brusel.
Martin Vratnik
ODPOVĚĎ:
Místní obyvatelé byli nesmírně vlídní, zvláště pak v horských oblastech, kam vyjížděly zdravotnické mobilní týmy. Navíc základnu jsme vždy opouštěli v doprovodu příslušníků pákistánské armády.
12.1.2006 11:54
OTÁZKA:
Zajímalo by mne, jak tamní obyvatelstvo pohlíželo na ženský personál vaší jednotky. Ženy jsou v této části světa brány jako něco méněcenného , nekompetetního.
mira
ODPOVĚĎ:
I my jsme se museli přizpůsobit místním zvykům. Mám tím na mysli to, že příslušnice kontingentu musely mít zahaleny ruce i nohy i v případě pohybu po základně a například kouření cigaret na veřejnosti je pro ženy v místních poměrech nemožné, protože je pobuřující.
12.1.2006 11:57
| předchozí | 1 2 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
