On-line rozhovor se zoologem Jiřím Hrubým

Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové
velikost textu:
vydáno 6.1.2010 13:00
Zoolog Jiří Hrubý se v pondělí vrátil z Keni. Do africké rezervace Ol Pejeta jel zkontrolovat, jak se daří čtyřem vzácným nosorožcům z královédvorské zoo. Organizoval také složitý transport a nakládání zvířat. Na budoucnost vzácných nosorožců se Jiřího Hrubého ptejte on-line.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 6. ledna 2010 do 13:20

OTÁZKA: Dobrý den, ve Švédsku byl povolen odstřel vlků, kteří jsou údajně "přemnoženi". Podle oficiálních informací jich je tam něco kolem 280 a počet se má zredukovat na 220. Jak se díváte na tuto problematiku? Není to spíše člověk, který se tam za těch několik tisíc let přemnožil? Radek Šaman
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: To máte jistě pravdu, toto je hlavní problém, který ohrožuje přírodu na celém světě. Lidská populace se neustále zvětšuje a tím je vytvářem tlak na prostředí a zvířata. Z toho pramení časté konflikty mezi lidmi a velkými zvířaty, pro mnoho z nás je nepředstavitelné soužití s velkými predátory, protože to vyžaduje změnu našeho životního stylu. Hodně pozornosti se soustředí na Afriku, protože je tam největší koncentrace velkých zvířat, ale tento problém je i u nás. Vlci, medvědi a rysy portřebují velké plochy, aby se užživili, slabší jedinci jsou pak vytlačování na okraj chráněných území a setkávají se s lidmi. A jestli je to dobře, asi není vlků je opravdu málo a populace evropských šelem stále klesají, ale sami si položte otázku zda by Vám vlci za zahradou nevadili, je těžké to soudit. 6.1.2010 13:13
OTÁZKA: dobrý den, jak se člověk vůbec dostane jako pracovník do zoo? janička
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Musí Vás ta práce především zajímat, pak stačí oslovit nějakou zoo a pokud člověk o tu práci opravdu stojí, tak se tam dostane, kvalitních lidí se zájmem o zvířata ubývá. Nicméně je důležité si uvědomit, že práce v zoo není jen o hlazení zvířatek, je to tvrdá práce, která potřebuje odhodlání. 6.1.2010 13:16
OTÁZKA: Nemela by se zoo zrusit? Anonym
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Tohle je složitá otázka. Určitě některé argumenty by spíše mluvili pro tuto variantu, ale zvířata ve většině zoo určitě nijak netrpí a nebýt zoologických zahrad většina z nás by tato zvířata vůbec neviděla a hlavně spousta druhů by byla nenávratně vyhubena. Za všechny můžu jmenovat třeba antilopy Adaxe nebo přímorožce šavlorohé, ti byli ve volné přirodě vyhuběni nebo kriticky ohroženi a díky zoologickým zahradám se je opět daří navracet do přírody. Takže můj názor je, že jsou to určitě důležitá zařízení. 6.1.2010 13:20
OTÁZKA: Dobrý den, nic ve zlém, ale kolik let dáváte na nosorožcům na přežití ve volné přírodě? (než je uloví pytláci...) Bobous
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Májí velké šance. Pytláctví je běžná věc všude na světě a u nás to není vyjímka. V Ol Pejetě jsem byl a můžu říct, že celá rezervace je velmi slušně zabezpečena a že nosorožci jsou pod neustálým dohledem a ochranou. Riziko existuje vždy, ale mi i celý managment Ol Pejety i Kenya wildlife service jsme udělali vše proto, aby byla rizika minimální. 6.1.2010 13:24
OTÁZKA: Dobré opoledne, v prvé řadě bych se rád zeptal, zda jste ještě ve funkci zoologa v ZOO a.s.protože jsem se dozvěděl, že Vás Holečková jako každého schopného zoologa včetně RNDr.Tomášové či RNDr.Smrčka odvolala.Za další by mě zajímalo, kdy jste byl v Africe naposledy kontrolovat cottoni- naše bílé nosorožce, kde mají zabudované vysílačky, když jim rohy uřezali a co si myslíte o asistované reprodukci bílých nosorožců. Loni bylo mládě v Madridu a Budapešti. Děkuji K.K. Fatu
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Ve funkci zoologa ještě stále jsem a o odvolání oficiálně nic nevím. V Keni jsem byl tento víkend. Nosorožcům se daří velmi dobře a jejich chováni se určitě změnilo, dost ožili. Vysílačky jsou umístěny vždy v druhém rohu všech zvířat a pro tento úkon stačí jen asi 20 cm rohu. Uřezání rohu je hodně diskutovaná věc, ale z pohledu transportu to byla věc nezbytná hlavně kvůli bezpečnosti zvířat v transportních bednách. A není přoč smutnit, rohy jsou stejné jako vlasy a nehty stále dorůstají, takže během pár let je nosorožci budou mít zpět. Asistovaná reprodukce nosorožců je zajímavá věc, která, ale stále není běžnou záležitostí. Mi jsme dlouhá léta spolupracovali s IZW Berlin, kteří tuto metodu vyvynuli. Nicméně se nepodařilo , aby severní bílý nosorožci v naši zoo zabřezli. Než se tato věc povede může být už třeba příliš pozdě. Nehledě na to že individuálně pro zvířata to nemá velký význam. Asistovaná reprodukce vyžaduje mnoho vyšetření a to znamená mnoho uspávání. Takže z mého pohledu pro pohodu zvířat je lepší dát zvířatům možnost přirozeného rozmnožování a tato možnost v Africe je a po objevení dalších nosorožců severních bílých v jižním Sudánu je velká. 6.1.2010 13:37
OTÁZKA: Dobrý den, kolik vlastně těch nosorožců na světě je a kolik jich může být "neobjevených"? Nedávno se podařilo nějaké zčistajasna najít... A jak bylo v Keni? Northman
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Severní bílý nosorožci jsou momentálně v zajetí čtyři. V zoo Dvur Králové jsou to dvě samice Nesári a Nabiré, v San Diego Wild Animal Park je samec Angalifu a samice Nola. Dále Jsou čtyři zvířata v Ol Pejetě samci Suni a Sudan, samice Najin a Fatu. V narodním parku Garamba v Kongu, kde byla v minulých letech největší populace už téměř určitě žádná zvířata nejsou, což potvrdilo několik stopařských výprav. V poslední dnech se ale stále objevují zprávy o nosorožcích v jižním Sudánu, jednalo se o samici s mládětem a samce, existují i fotografie, ale zatím je nemáme k dispozici. Sudán je velká země a i když není politicky stabilní, možnost, že je tam nosorořců víc stále existuje. 6.1.2010 13:44
OTÁZKA: Dobry den, na svete zbyva jen par jedincu tohoto poddruhu a vzhledem k tomu nepujde uz "zrekonstruovat" a rozmnozit do dostatecne populace. K jeho zachovani se zrejme pouzije jeho jizni forma takze o "ciste krvi" se uz neda mluvit (stejne jako napr. u zubra). Ostatne ani EAZA nebyla tomuto podniku naklonena. Takze otazka zni zda cele toto predstaveni ma smysl a zda utracene penize se nedalo pouzit nejak mysluplnejs ? A otazka na Vas jako zoologa cim tento podnik vlastne prispeje a k cemu ? hovori.cml.hovori.cml
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Z genetického hlediska jistě situace není úplně příznivá, ale po objevení dalších severních nosorožců v jižním Sudánu dostává celý projekt nový rozměr. Co se týká spojování s jižní formou bílých nosorožců jde o to hlavně nastolit přirozené sociální vazby mezi zvířaty, k čemuž potřebujete více jedinců něž bylo možno v naši zoo. V Ol Pejetě je možnost zvířata spojovat a měnit čímž stimulujete rozmnožovací chování zvířat. Možnosti jako v Africe nemá žádná zoo. Jde hlavně o to navodit přirozené vztahy mezi zvířaty né přímo tvorbu hybridů. 6.1.2010 13:51
OTÁZKA: Blahopřeji k úspěšnému transportu nosorožců! Jaké máte zprávy o sůdánské skupině 1,1,1 nosorožců a je v přípravě jejich odchytu a trasportu do Ol Pejety něco nového? Držím palce nosorožcům, Vám i Vaší zoo. Ivan Ivan Vergner
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Děkuji, zátím pokud jde o situaci v Sudánu vše je v rámci příprav. Zhruba na jaře by měla být vypravena expedice, která celou situaci ověří. Vzhledem k dobrým vztahum mezi Keňou a Sudánem, existuje velká šánce, že zvířata budou převezena do Ol Pejety. To by však bez transportu zvířat ze Zoo Dvůr Králové do Keni bylo velmi těžké, možná nemožné. 6.1.2010 13:55
OTÁZKA: Dobrý den. Pane Hrubý, protože jsem laik, tak nevím jestli to pro ně bylo opravdu dobré , Ale vím že část odborníků byla proti tomu. Můžete říci proč, a jak byste jejich obavy vyvrátil ? Děkuji janina
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Otázka tohoto projektu je velmi složitá a nikdo na světě nemůže stoprocentně říct zda je to dobře nebo ne. Jistě část odborníků byla proti, hlavně kvůli věku zvířat a rizikům transportu, dále také kvůli tomu, že tehdy nebyly žádné zprávy o výskytu divokých severních bílých nosorožců. Mi jsme v zajetí vyzkoušeli vše co bylo možné včetně asistované reprodukce a žádný převratný výsledek to nemělo. Vzhledem k tomu, že rozmnožování bílých nosorožců v zajetí je velmi problematické, tak jsme vyloučili i možnost odsunu zvířat do jiné zoo. Transport do Afriky byla jediná možnost, která jěště připadala v úvahu a tak jsme ji využili. Ta konečná zodpovědnost by vždy byla na nás, a kdyby tu zvířata zůstala a nepodařilo se je rozmnožit, tak ti stejní odborníci by nás kritizovali za to, že jsme proto neudělali dost. 6.1.2010 14:04
OTÁZKA: Dobrý den, jak dlouhá doba uplynula mezi počáteční myšlenkou o transportu nosorožců do Afriky a realizací transportu? Na kolik si myslíte, že bude projekt úspěšný, tzn. narození mláděte/mláďat? Držím palce nosorožcům a obdivuji tým celého projektu. Katka
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Doba byla přes dva roky, vyžadovalo to hodně jednání a organizace, spolupráce s mnoha organizacemi, byla za tím práce mnoha lidí. Zda bude projekt úspěšný nebo ne ukáže čas, tohle nedokáže nikdo přesně říct, protože, když pracujete se zvířaty nikdy nic není stoprocentní. Zatím vše běží podle plánua zvířata se dobře aklimatizovala, takže už to je velký úspěch. 6.1.2010 14:08
OTÁZKA: Jsem vzděláním biolog a dovoluji si zeptat se, jak a podle čeho byl stanoven timing přesunu zvířat. Nediskutuju o důvodech, byť by se jistě dalo, protože to považuji za politikum, ale časování převozu by mě zajímalo. Ukazuje, jak byl profesor Veselovský (Etologie, 2007) vlastně nevzdělaný... Jan Novotný
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Víte zorganisovat takový přesun je velmi složitá a nálkadná věc, ovlivňuje to mnoho faktoru, mnoho institucí. Skloubit vše dohromady vyžaduje hodně práce a štěstí. Proto datum transportu vyšel tak jak vyšel. Pro zvířata to němělo žádný negativní vliv a všechna rizika byla minimalizována. Spolupracovali jsme s největšími odborníky na přesuny nosorožců z Afriky, konkrétně třeba s Petem Morklem a jsk se teď po několika týdnech po transportu ukázalo pro zvířata měl přesun spíše pozitivní vliv. 6.1.2010 14:16
OTÁZKA: Pane Hrubý, opravdu věříte v úspěch projektu? Expert na nosorožce ze San Diega tvrdí, že na záchranu je už příliš pozdě. Já si to též myslím. Nebylo to jen takové plácnutí do vody? Navíc jste ohrozili i životy nosorožců, kteří mohli v klidu dožít v Zoo. Karasová
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Tak za prvé zdraví zvířat bylo vždy na prvním místě a já odmítám názory že jsme zvířata nějak ohrožovali. Celý tým byl postaven z profesionálů a jak se ukázalo transport byl připravem do nejmenších detailů. Expert ze San Diega má určitě v některých věcech pravdu, ale co už je méně známé je to, že naše zoo San Diego dlouho podporovalo a dokonce jsme tam přesunuli několik zvířat, právě kvůli argumentům jako jsou pomínky chovu. San Diego však v chovu severních bílých nosorožců moc úspěšná nebyla. Poslední zvířata schopná se rozmožit zůstala u nás a tedy i zodpovědnost za ně a jejich budoucnost ležela a leží hlavně na nás. A nosorožci by patrně v klidu v zoo nedožili, protože právě od odborníků, kteří kritizují celý projekt by byl vyvíjen největší tlak na to, aby z nich byli vytvořeni pokusní králíci. Z tohoto pohledu jsem rád, že jsou v Africe. 6.1.2010 14:28
OTÁZKA: Dobrý den, zajímá pytláky na nosorožcích i něco jiného než rohy? Pochopitelně mi, stejně jako každému rozumnému člověku, záleží na tom, aby se nosorožci měli k světu a těch posledních pár kusů nebylo zabito... Díky za odpověď. ondra112
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Pytláky zajímají na nosorožcích hlavně jejich rohy, protože ty jsou z jejich pohledu nejcennější. Všichni nosorožci v Africe jsou dnes ostře sledovaná zvířata a jejich ochraně je věnováno velké úsilí. Díky tomu táke jejich populace pomalu rostou. Nosorožci ze Dvora Králové jsou velmi dobře střeženi, takže riziko je minimální. 6.1.2010 14:32
OTÁZKA: Pripoji se do projektu v africe i nosorozci kteri jsou v USA. robin walley
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Tato zvířat se do projektu nejpíš něpřipojí. Hlavně protože samice Nola byla v San Diegu vykastrována a samec Angalifu je pro transport v pokročilém věku. Navíc nevím nic o tom, že by ze strany San Diega byl nějáký zájem projekt podpořit. 6.1.2010 14:36
OTÁZKA: Dobrý den, v souvislosti s transportem nosorožců bílých do rezervace Ol Pejeta se také diskutovalo na téma jejich stravy v Africe. Budou v období sucha přikrmováni nebo se budou muset spokojit s tím, co najdou ? Děkuji a držím palce. Jana
Jiří Hrubý ze ZOO Dvůr Králové ODPOVĚĎ: Nosorožci budou postupně aklimatizováni a v bomach kde jsou nyní umístěni a krmení zůstanou ještě několik měsíců. Během této doby by si měli plně přivyknout na podmínky v Ol Pejetě. Potravy tu je dost i během období sucha, kdy bývá problém hlavně voda, čož v případě našich nosorožců nepřípadá v úvahu, protože budou mít k vodě nepřetržitý přistup. Chtěl bych Vám poděkovat za zájem o tato úžasná zvířata a za příjemnou diskuzi a rádi Vás přivítame v naši zoo. Nshledanou. 6.1.2010 14:43

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.