Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Odpovědi se ředitele planetária Marcela Grüna

Marcel Grün
velikost textu:
vydáno 8.8.2005 13:15
Poslední dny byly nabité událostmi nejen na Zemi, ale i ve vesmíru. Američtí vědci oznámili objevení desáté planety. Astronauti přímo v kosmu opravili raketoplán Discovery. Na vesmírné novinky se ptejte ředitele pražského planetária Marcela Grüna.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 8. srpna 2005 do 13:40

OTÁZKA: Budou se prepisovat ucebnice kvuli novy planete? duhanko
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Obávám se, že asi ano. Buď dojdou astronomové k závěru, že Pluto zůstane planetou a pak budeme ty učebnice asi měnit ještě mnohokrát, protože nových velkých těles očekáváme víc, nebo bude nové těleso UB313 alias Xena (to je pouze provizorní název) zařazeno mezi planetky a pak bych považoval za logické zařadit tam i Pluto, takže bychom děti učili znát jen 8 planet + nějaké to "smetí"... 8.8.2005 13:22
OTÁZKA: Dobrý den, pane Grüne. V letech 1977 a 78 jsem byl členem "kosmos kroužku" v pražském Planetáriu. Tedy jaksi pod Vaším vedením :-) Dodatečně bych Vám chtěl poděkovat za báječnou práci při popularizaci astronomie a kosmo/astronautiky.V této souvislosti mne napadají následující otázky : 1.není Vám líto, že po slibném "rozjezdu" kosmonautiky v 60.až 80. letech došlo pak k jakési stagnaci ? Myslíte si, že se to nyní změní ? 2.nechybí Vám na TV obrazovkách (myslím zejména veřejnoprávní TV) více pořadů popularizujících astronomii, kosmonautiku a vědu vůbec ? 3.Jaký dojem na Vás udělala setkání s Eugenem Cernanem ? Věříte, že se USA skutečně brzy vrátí na Měsíc ? Děkuji a přeji mnoho úspěchů i mnoho příznivcú Vám i vědám, které (nejen) popularizujete. F.P. - wecker
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Také přeji dobrý den - a děkuji za uznání.Ad 1) co naplat, líto mi to bylo, ale hlavně, že (i když pomaleji), pořád jsme šli kupředu. Jenže se obávám, že k tak rychlému pokroku nyní civilizaci nic netlačí, ekonomicky vzato spíš naopak. Ovšemže bych se rád dočkal aspoň návratu člověka na Měsíc, když už zřejmě výpravu na Mars "prohraji kontumačně". Ad 2) Dokud dýchám, doufám - snad se situace zlepší s nástupem "24". Ad 3) Patří k mým "hvězdným" zážitkům, i přes havarii vrtulníku, kterou jsem s ním zažil. Přál bych Američanům, celému světu /a tedy skromně i sobě/, aby Bushův projev loňského ledna nezůstal jen předvolební záležitostí a aby se lety na Měsíc uskutečnily co nejdřív. 8.8.2005 13:32
OTÁZKA: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, co říkáte přistání Discovery? Jsou mraky opravdu tak velkou komplikací? Děkuji Plíca
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Bohužel ano, přistání raketoplánu při husté oblačnosti, za mlhy, deště nebo prudkého větru by mohlo skončit katastrofálně. Podobně i starty do vesmíru vyžadují poměrně dobré meteorologické podmínky. Kdysi se jen náhodou nic nestalo výpravě Apolla 12, když do rakety uhodil blesk... Nedá se nic dělat, do vesmíru létat dovedeme, ale větru - dešti neporučíme (poctivě vzato, jindy ani moc nechceme). 8.8.2005 13:37
OTÁZKA: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak vidíte šanci Discovery vrátit se v pořádku Eva
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Jsem v této věci bezuzdný optimista a doufám (věřím, jsem přesvědčen...), že zítra nebo nejpozději pozítří výprava dobře skončí. Z technického hlediska nevidím důvod k obavám, tenhle kosmický letoun byl tak dobře prohlédnut, jak žádný jiný v minulosti. 8.8.2005 13:39
OTÁZKA: Dobry den, jaka bude cinnost Discovery nasledujicich 24 hodin do skutecneho pristani? Bude "pouze" obihat kolem zeme? Kaaia
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Den navíc za této situace je spíše dárkem posádce; nicméně práce s přechodem na "letový" režim a následně opět na režim přistání určitý čas zabere a jsem si jist, že astronauti se nudit nebudou (ostatně mírný náhradní program je připraven). Ovšem doufejme, že žádná dřina je nečeká. 8.8.2005 13:52
OTÁZKA: Jaká je max. rychlost Discovery? Z dnešních článků vzešlo oblet zeměkoule za 90min. Bob
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Discovery je na zhruba kruhové dráze a pohybuje se rychlostí cca 7,7 km/s. Brzdicí manévr trvá asi 3 minuty, snížení rychlosti je cca 100 m/s, poté následuje brzdění v atmosféře, přistávací rychlost je při prvním kontaktu cca 350 km/h. 8.8.2005 13:57
OTÁZKA: Rad by som sa opytal co to prakticky znamena odložiť pristátie o 24 hod. To budu tych 24 hod kruzit na obeznej drahe okolo Zeme? Ako dlho moze byt pristatie odkladané? Dakujem R Robert
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Ano, nyní nejméně do zítřka. Ale část času jim zabralo převedení zpět do letového režimu (mj. i aktivace palubního záchodu), část bude plánovaný odpočinek a jídlo a zítra po půlnoci našeho času znovu celý sled činností, spojených s přistáním. Zbytek drobné úkoly, především spojené s pozorováním Země. Zítra je 6 příležitostí přistát na Floridě nebo v Kalifornii nebo v Novém Mexiku, bez problémů lze přistání odložit i na středu, kdy je rovněž šest možností. Na Floridě bývá v tuto roční dobu vždycky dost proměnlivé počasí, ale zato na Edwards AFB je poměrně setrvale hezky. 8.8.2005 14:06
OTÁZKA: Jakou rychlostí vstupuje při svém návratu na Zemi raketoplán do atmosféry? Jaromír
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Po brzdicím manévru asi 7,6 km/s ve výšce kolem 120 km nad Zemí. 8.8.2005 14:08
OTÁZKA: Dobrý den. v jaké výšce se raketoplán nachází? Kde bych našel nejaké podrobnější stránky o vesmíru v češtině? Děkuji. Mirek
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Nyní je na dráze ve výšce 328 až 353 km se sklonem 51,64 stupňů k rovníku. Malá domů: aktuality jsou na www.planetarium.cz, kde jsou i další odkazy (např. www.observatory.cz), unikátní kosmonautická encyklopedie všech letů je www.lib.cas.cz/knav/space40., novinky např. www.ian.cz, dobré základní stránky jsou www.astro.pef.zcu.cz; www.aldebaran.cz. 8.8.2005 14:14
OTÁZKA: dobrý den, po posledních nehodách raketoplánu dělá NASA neuvěřitelné množství bezpečnostních opatření. Znamená to, že se dříve létalo do kosmu "lehkomyslně" bez ohledu na bezpečnost, nebo je to tím, že raketoplány už mají svůj věk a prostě dosluhují? Petr
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Do jisté míry obojí. "Šoférský efekt" má obecnou platnost (určité období po absolvování autoškoly si dáváme víc pozor a soustředíme se, pak má i dobrý řidič pocit, že už to umí - a to je nejnebezpečnější období. Tak podrobně jako tentokrát nikdy nikdo raketoplán nezkoumal (ostatně, stálo to 1,4 miliardy dolarů a dokud to nebylo nutné - znáte to, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu...). Avšak starší ojetina také potřebuje větší technický dohled než nové auto. Ze tří zbývajících orbiterů vlastně splňuje "normu" jen jeden. I když raketoplány určitě ještě mohou udělat kus dobré práce (co mohou, MUSÍ!), své dny mají sečtené a obávám se, že jejich vyřazení ze služby bude nutné ještě dřív než do r. 2010. 8.8.2005 14:24
OTÁZKA: proc je tak slozite obalit raketoplan bud necim novym, co tolik neodpadava, nebo aspon novym zpusobem. Zvlast pote, co bylo receno, ze tepelny stit muze poskodit i kosmonaut prudsim pohybem ve skafandru sedlak
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Jistěže lze dnes udělat věci lépe, než koncem 70. let. Ovšem problémem č. 1 není přitmelení ochranných dlaždic, nýbrž izolace vnější nádrže raketoplánu, která odpadává a ohrožuje jak dlaždice, tak další kritické části orbiteru. I u aut nová karoserie znamená prakticky nové auto, i když je na starém podvozku - a tady jde o úkol mnohem obtížnější a tedy dražší. A jak se zdá, čas a peníze investované po havárii Columbie do modernizace vnější nádrže ET nestačily. Znám jen jedinou cestu: nový dopravní prostředek. Už abychom se na tu cestu vydali - nebýt drastických omezení rozpočtu NASA administrativy tehdy nového prezidenta Bushe, už jsme po ní mohli urazit pěkný kus. 8.8.2005 14:36
OTÁZKA: kdesi jsem četl, že ona zmiňovaná "desátá" planeta obíhá kolem slunce kolmo na dráhy ostatních plamet a že kvůli její gravitaci se tu a tam dostane pluto blíže slunci než neptun. Je to pravda či to jen nepodložená doměnka. rrroky
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Nové velké těleso zv. Xena (vyhýbám se záměrně ozn. "planeta") má sice má sice dráhu se značným sklonem, ale kolmo to není (inklinace je 44 stupňů). Pluto se sklonem 17 stupňu k rovině ekliptiky má dráhu silně excentrickou a skutečně je v některých obdobích blíž ke Slunci než Neptun (naposledy 1979-1999), ale to je spíše vliv Neptunu a nikoliv UB313 alias Xeny. 8.8.2005 14:43
OTÁZKA: Má to pro lidstvo nějký význam? Objevení planety tak daleko? marpuc
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Jéje, pochopitelně ano, pakliže má pro lidstvo význam věda, speciálně poznání vývoje světa, v němž žije a komplexně podmínek, za nichž samo vzniklo. Okraj sluneční soustavy zůstává stále ještě dost neprozkoumaný... Co až tak kardinální význam nemá je to, jak "tomu" budeme říkat (čímž nechci tvrdit, že utřídění - systemizování našich poznatků není metodologicky důležité). 8.8.2005 14:50
OTÁZKA: Lze ze Zeme pozorovat stopy po pristani a pusobeni modulu (lodi?) s lidskou posadkou na mesici? Bylo lze uskutecnit totez pozorovani v dobe na prelomu sedesatych a sedmdesatych let? Pripadne odkdy je to mozne? Dekuji, Ivor Lipson. Ivor Lipson
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Ze Země nikoliv - ani v 70. letech, ani dnes. Pouze některé snímky sondy Clementine měly dostatečně velké rozlišení, aby něco podobného zaznamenaly. Zajímaly by nás zejména krátery po dopadech posl. stupňů Saturnu, tj. S-IVB, ale místa dopadů známe jen přibližně a jejich odlišení od ostatních, přirozených útvarů je krajně problematické. Kladnou odpověď na Vaši otázku by mohly přinést nové sondy na oběžné dráze kolem Měsíce (čínská r. 2007, americká a indická r. 2008), jejichž aparatury by za určitých podmínek měly mít schopnost rozlišení jen několik metrů. 8.8.2005 15:04
OTÁZKA: Existují názory, že státem štědře dotovaná NASA způsobuje, že soukromé společnosti se nemohou rozvíjet, jak by mohly, kdyby byly podmínky na trhu spravedlivé. Že například NSA vynáší komerční družice za dumpingové ceny, kterým nemohou soukromé společnosti konkurovat. A že kdyby tomu tak nebylo, tak privátní firmy by dokázaly vyvíjet kosmické technologie mnohem úsporněji (viz například spaceship one). Co si o tom myslíte? Eso
Marcel Grün ODPOVĚĎ: Roli soukromého sektoru v budoucím vývoji kosmonautiky považuji za velmi významnou, avšak úlohu NASA v žádném případě nevidím jako konkurenční. Naopak, je zřejmé, že soukromý sektor dokáže mnohé realizovat levněji. Cílem NASA je zkoušet (a podporovat) nové, "nejisté" technologie, jak to dělala dlouhá léta např. v oblasti telekomunikací - a po vyzkoušení správných cest pak předala využívání komerční sféře. Dtto dálkový průzkum Země. Žádný koncern v USA nemá sám prostředky např. na dlouhodobý vývoj nástupce raketoplánu: jasně se to ukázalo poté, co NASA zrušila svůj podíl na dalším vývoji X-33 (Venture Star) a jak se zdá, ani mnohem menší projekty, jako např. sonda pro výzkum Měsíce nejsou pro soukromé firmy bez státní zakázky lukrativní, jinak by už obíhaly kolem Měsíce. Fandím kosmické turistice (viz SpaceshipOne atd.), ale to ještě není kosmonautika... Ovšem soukromý sektor má dost silné páky, aby tlačil např. americkou vládní administrativu k novým zakázkám. Návrat na Měsíc není pro USA otázkou jen udržení světového postavení (vč. prestiže), ani jen získání nových poznatků, ani jen volební "hrou" pro občany, nýbrž i (a snad především) zakázkami soukromým firmám za miliardy dolarů - a tedy koláčem pro majitele a po dlouhou dobu chlebem pro jejich zaměstnance. 8.8.2005 15:33

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz