OTÁZKA:
Vážený pane děkane,
pokud jsem Vás správně pochopil, dle Vašeho názoru jest Ústavní soud kompetentní k posuzování ústavnosti ústavních zákonů (jsou-li ohroženy demokratické principy státu). Leč na druhou stranu státní instituce přeci mohou jen to, co jim zákon výslovně dovoluje. Zajímalo by mě tedy, o jaké ustanovení Ústavy či ústavního zákona své výše popsané tvrzení opíráte (nebo zda vycházíte z tzv. materiálního ohniska Ústavy).
Děkuji za odpověď, Jiří Kračmar
Jiří Kračmar
ODPOVĚĎ:
Vycházím především z teoreticky rozpracovaných názorů v této věci. Máte pravdu, že výslovné ustanovení, zakládající pravomoc ÚS v dané věci nenajdete. ÚS bude zřejmě vycházet z čl. 9 odst. 2 Ústavy, t.j. materiálního jádra či ohniska Ústavy. V každém případě je taková situace zcela výjimečná a já se domnívám, že předmětný ústavní zákon takovou míru zásahu do podstatných náležitostí demokratického právního státu nepředstavuje. Je také otázkou, jak by ÚS procesně postupoval, neboť v zákoně o ÚS tento typ řízení není upraven. Převládá názor, že takové rozhodnutí by bylo rozhodnutím o nulitě ústavního zákona z materiálního hlediska. Tento postup v sobě nese nebezpečí, že ÚS by do budoucna mohl v podstatě kdykoliv posuzovat ústavní zákony. Snad bych ještě závěrem upozornil na čl. 112, kde při vymezení rozsahu ústavního pořádku se mluví mimo jiné o ústavních zákonech přijatých podle Ústavy. Advokát posl. Melčáka argumentuje, že předmětný ústavní zákon nebyl přijat podle Ústavy, ale je vyřazením Ústavy ad hoc. Ústava v čl. 9 odst. 1 říká, že Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony. O to bude spor, Poslanecká sněmovna a Senát by měly trvat na tom, že dikce čl. 9 odst. 1 byla dodržena.
3.9.2009 11:21