Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Jakých bylo 10 let v NATO? Odpovídal velvyslanec Füle

velikost textu:
vydáno 11.3.2009 14:30
Česká republika si připomíná deset let od vstupu do Severoatlantické aliance. Na otázky čtenářů odpovídal český velvyslanec při NATO Štefan Füle.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 11. března 2009 do 15:00

OTÁZKA: Jaký vliv na akceschopnost NATO bude mít znovuzačlenění Francie (o tom jaký to je „spojenec“ víme svoje) do vojenských struktur NATO v kombinaci se slabým prezidentem USA a jeho evidentními tendencemi k appeasmentu oponentů (Ruska zejména)? Michal
ODPOVĚĎ: Vliv bude mít veskrze pozitivní. Zapojení stovek francouzských důstojníků a generálů do jednotného systému aliančního velení podle mě přispěje k efektivnějšímu plánování a provádění vojenských operací. Ten nejpozitivnější efekt se nicméně odrazí na vztazích mezi NATO a EU odkud tímto francouzským krokem bude odstraněna určitá dvojsmyslnost. Prezidenta USA rozhodně nepovažuji za slabého. Všechny dosavadní signály zde v Alianci potvrzují, že půjde o prezidenta, kterému bude hodně záležet na politickém dialogu se všemi spojenci uvnitř NATO. 11.3.2009 14:33
OTÁZKA: Pane velvyslanče, taky vám připadá Obama trestuhodně naivní co se vztahu k Putinovi týče? Myslíte, že by to pro tuto část Evropy mohlo být stejně osudné jako naivita Roosevelta vůči Stalinovi v Jaltě??? qwerty
ODPOVĚĎ: V prvních krocích prezidenta Obamy a jeho administrativy nevidím naivitu, ale upřímnou snahu jednak o změnu rétoriky, ale především pragmatičtější přístup k řešení řady problematických otázek. Zrovna včera viceprezident Biden zdůrazňoval jménem nové administrativy význam Aliance a spojeneckých závazků. Musím také zdůraznit, že určitý dojem naivity, pokud jde o vztahy s Ruskem, mají na svědomí spíše některé ne zcela informované komentáře. 11.3.2009 14:37
OTÁZKA: Dobrý den, myslíte si, že jsme ve všech ohledech dobrý člen NATO? Doktor
ODPOVĚĎ: Jsem přesvědčen, že jsme dobrý člen NATO a důvěryhodný spojenec pro všechny ostatní členské země. Dokazujeme to naší účastí v operacích, naší schopností vést Alianci v určitých oblastech jako je např. ochrana proti zbraním hromadného ničení, jsme aktivní účastník politického dialogu v Alianci. Kdyby náš vojenský rozpočet byl o něco větší, určitě by se našla řada lidí, která by napsala ještě pozitivnější komentář. 11.3.2009 14:39
OTÁZKA: Proč strach z Ruska de facto rozhoduje o tom kdo bude nebo nebude (Sikorski) generálním tajemníkem NATO? Nebyl by přínosnější někdo kdo umí nazývat věci pravými jmény a s rovnými zády čelit nepříteli než nějaký druhý Javier “Dhimmi“ Solana? Nemesis
ODPOVĚĎ: Strach z Ruska rozhodně o novém generálním tajemníkovi rozhodovat nebude. Žádná oficiální kritéria pro výběr takového člověka neexistují. Jedinou podmínkou je souhlas všech 26 členských zemí Aliance. Zatím žádné oficiální jméno nepadlo, nicméně v neformálních rozhovorech se s kolegy shodujeme na tom, že nikdo z těch, o kom se píše v novinách by neměl být a priori vyloučen, v případě, že projeví o tuto funkci zájem. My určitě budeme chtít takového generálního tajemníka, který umí hrozby pojmenovat, spojence sjednotit a zajistit, aby NATO bylo relevantní i v 21. století. 11.3.2009 14:43
OTÁZKA: Také jste se styděl jako já, když poslanci z ČSSD podmiňovali souhlas s prodloužením mise ISAF v Afghánistánu zrušením 30 Kč poplatku ? Jakým směrem se bude profilovat naše zahraničněpolitické směřování když - nedej bože - diplomacii budou šéfovat tací jako Zaorálek? Olda
ODPOVĚĎ: Dobrý pocit jsem z toho neměl. Musím ale akceptovat, že o vyslání vojáků do zahraničních misí rozhodují poslanci i na základě politických programů svých stran. Znepokojen jsem ale byl poznámkami o možném úplném odchodu našich vojáků z alianční mise v Afghánistánu. Takový krok by totiž byl v rozporu se závazky, které jsme na sebe před 10 lety vzali při vstupování do Aliance - aktivně se účastnit aliančních operací. Vaše druhá otázka směřuje na někoho jiného. Pořád však zůstávám optimistou v přesvědčení, že některé zahraničněpolitické otázky a zejména pak otázky týkající se bezpečnosti a obrany státu budou spíše předmětem shody politických stran než jablkem sváru. 11.3.2009 14:51
OTÁZKA: Myslíte, že NATO v 21. století uspěje? Operace jako třeba ta poslední proti pirátům u Somálks ami připadala taková polovičatá. Jen odstrašování pirátů a doprava jídla Afričanům asi nestačí. Veronik
ODPOVĚĎ: Jestli uspěje bude záležet jen na nás a dalších spojencích a my určitě uspět chceme, i proto věnujeme tolik pozornosti a úsilí transformaci Aliance, abychom byli lépe připraveni reagovat na nové hrozby mezi kterými je nejen terorismus, šíření ZHN a zhroucené státy, ale i energetická a kybernetická bezpečnost, včetně i např. opatření proti pirátům, o kterých píšete. Ale žádnou z těchto hrozeb nelze vyřešit jen vojensky. Řešení takových výzev lze dosáhnout pouze spoluprácí všech relevantních aktérů, ať už jde o mezinárodní organizace, skupiny zemí, apod. 11.3.2009 14:56
OTÁZKA: Dobry den.Nato je zcela rozpolcene v otazce Afganistanu,myslite ze Nato ma budoucnost? Mirek
ODPOVĚĎ: NATO není rozpolceno, pokud jde o Afghánistán. Na minulém summitu se všichni spojenci podepsali pod strategický vojensko-politický plán řešení situace v Afghánistánu. Nejsme rozpolceni pokud jde o Afghánistán, ani není naším hlavním problémem, že bychom neměli dostatek analýz, informací a plánů. Naším hlavním problémem, že tyto plány nedokážeme adekvátním způsobem naplnit. A to se netýká jenom Aliance, ale celého mezinárodního společenství. Aliance je zodpovědna za zajištění bezpečnosti. Především pak OSN a další mezinárodní organizace jako např. EU, jsou pak zodpovědny za zbývající dva pilíře afghánské budoucnosti. A to je vybudování fungujících státních struktur a ekonomický a sociální rozvoj země. Jsem přesvědčen, že NATO budoucnost má, protože už nyní projevuje vysokou schopnost přizpůsobovat se novým výzvám. 11.3.2009 15:04
OTÁZKA: Dobrý den,myslíte si že v současné době by bylo NATO schopno plnit svoji fukci daléko lépe než Společnost národů?Tedy-pokud by čistě hypoteticky došlo k obdobným tlakům na naši republiku jako před 2.světovou válkou,že by dokázalo NATO jednoznačně označit toho ,,zlého" a i za cenu války hájit zájmy některé relativně méně významné země NATO?děkuji za váš názor,s pozdravem Pavel Šutka Pavel Šutka
ODPOVĚĎ: Určitě ano. Aliance je politicko-vojenskou organizací, která je založená na obraně demokratických hodnot a při této obraně se mj. opírá o mimořádně efektivní vojenskou strukturu. Navíc je Aliance pevným transatlantickým mostem mezi USA a Evropou. A tohle spojenectví už mnohokrát prokázalo svoji funkčnost. 11.3.2009 15:07
OTÁZKA: Jaký je oficiální postoj České republiky k možnému členství Ukrajiny a Gruzie v NATO? Není to trochu daleko? nedávno dokonce bývalý premiér Zeman tipoval, že pozvánku někdy může dostat i třeba Izrael. Karel
ODPOVĚĎ: Členství Ukrajiny a Gruzie je tak daleko, jak daleko je splnění všech podmínek nutných pro jejich vstup do Aliance. O tom, že se obě dvě země členskými státy stanou, rozhodly hlavy států a vlád na posledním summitu v Bukurešti. Nikdo z nich ale neměl a nemá iluze, že půjde o proces jednoduchý a krátký. 11.3.2009 15:11
OTÁZKA: Co si myslíte o nápadu Miloše Zemana o přijetí Izraele do NATO? Já bych byl 100% pro neboť mám pocit, že ta země už teď dělá jen to co Evropa bude muset dříve nebo později dělat také - čelit islámskému extrémismu. Navíc akceschopná a výborně vycvičená armáda, ochotná zasáhnout když je to třeba BY BYLA NESPORNÝM POSÍLENÍM VOJENSKÉ SÍLY Aliance. Ale chápu, že když velké země na západ od nás jsou už teď podstatě rukojmí svých nepřizpůsobivých muslimských menšin (viz. Davis Cup v Malmo), že nejspíš zůstane jen u zbožného přání. Petr
ODPOVĚĎ: Washingtonská smlouva z roku 1949 je poměrně striktní v tom, že členskou zemí Aliance se může stát pouze evropská země. Další otázkou také je, jestli sami Izraelci mají o vstup do Aliance skutečný zájem. To ale nic nemění na tom, že patříme v Alianci mezi nejaktivnější přívržence intenzivnější a hlubší spolupráce mezi NATO a Izraelem. Jedním z důkazů takového našeho aktivního postoje je skutečnost, že náš zastupitelský úřad v Tel Avivu plnil v posledních 4 letech v Izraeli významnou funkci Kontaktní ambasády. Souhlasím s Vámi, že Izrael má co nabídnout Alianci. 11.3.2009 15:16
OTÁZKA: Dobrý den, můžete popsat, jak třeba vypadají taková běžná jednání z velkým Medvědem? ehm tedy Ruskem.... burell
ODPOVĚĎ: Jako dva mimoběžné monology, které nás nikam moc neposouvají. Taková byla alespoň situace do konfliktu v Gruzii. V posledních několika měsících takový dialog neexistoval, protože ho ministři zahraničních věcí NATO pozastavili v reakci na ruskou vojenskou operaci v Gruzii. Teprve 5.3. t.r. ministři rozhodli o obnovení formálních kontaktů s Ruskem v rámci Rady NATO-Rusko. Vydržte tedy s Vaší otázkou ještě nějaký čas. Pevně doufám, že to tentokrát bude opravdový dialog, že se budeme soustředit na věci, kde můžeme společným úsilím věci posunout pozitivním směrem a dialog, ve kterém bude mít místo i náš nesouhlas s takovými ruskými kroky, jako je změna hranic v Evropě vojenskou silou (uznání Abcházie a Jižní Osetie). 11.3.2009 15:23
OTÁZKA: Dobrý den rád bych se zeptal na váš názor na ruskou vojenskou techniku .myslíte si že je opravdu tak špatná jak nám stále předkládají media??? Jan Kiška
ODPOVĚĎ: Vím o řadě výrobků ruského vojenského průmyslu, který je považován za špičku ve své oblasti. Skutečností ale zůstává, že pokud jde o ruské ozbrojené síly, pak jejich vojenská technika je spíše zastaralá a špatně udržovaná. 11.3.2009 15:27
OTÁZKA: Taková otázka z jiného soudku. Kolik tak ročně nalítáte? DreamTheater
ODPOVĚĎ: Moje tajemnice mi přes rameno napověděla, že hodně. 11.3.2009 15:28
OTÁZKA: Jak hodnotíte to, že se zvyšováním počtu vojáku NATO v Afghánistánu se tamní situace spíše stále vyhrocuje, neboť to provokuje mnohé tamní lidi a členská základna Al-Kajdá se tak stále rozrůstá? V čem může Afghánistánu prospět, že tam bude čím dál víc vojáku NATO a zároveň bude stále silnější Al-Kajdá? Václav S.
ODPOVĚĎ: I když to tak podle médií nevypadá, k cca 80% útoků dochází přibližně na 10% území. Na první pohled Vámi nabízená logika platí. Na druhou stranu si je třeba uvědomit, že pouze při rozšíření počtu příslušníků ISAF (alianční operace v Afghánistánu) můžeme nejen zajistit bezpečnost na celém území Afghánistánu, ale také především vycvičit afghánské bezpečnostní síly. Vycvičit tak, aby mohli začít přebírat zodpovědnost za bezpečnost své země do svých rukou. Oběti na civilním obyvatelstvu je velký problém, kterému věnujeme každodenní pozornost. Snažíme se udělat vše pro to, jak na politické, tak na vojenské úrovni, abychom takovým obětem předcházeli. 11.3.2009 15:35

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz