ODPOVĚĎ: Pokud nesouhlasíte se současnou politikou, a já s ní v mnohém taky nesouhlasím, nezapomeňte v říjnu přijít k prvnímu i druhému kolu voleb. Vyberte si ty kandidáty, kteří svými názory více vyhovují vám. Nenechte za sebe rozhodovat jiné. 22.8.2008 11:05

ODPOVĚĎ: Děkuji Vám za Vaše ocenění našich postojů. My jsme však pouze plnili svou pracovní povinnost v souladu s přáním celého národa uchovat si svobodu, kterou jsme získali postupně v šedesátých letech, a v roce 1968 už bylo jasné, že žádné vnitřní síly nás jí nemohou zbavit. Bohužel to pochopili také v Moskvě, ve Varšavě a v Berlíně a rozhodli se Pražské jaro potlačit. 22.8.2008 11:08

ODPOVĚĎ: Byl jsem vybrán mezi osmnáct ředitelů Reuters Founders Share Company, což je něco jako zlatá akcie světové agentury. Naše činnost spočívá v dohledu nad tím, aby agentura respektovala 150 let stará pravidla seriozního zpravodajství a aby nikdo nezískal víc než 15 procent akcií. Vzhledem k tomu, že tato společnost může na valné hromadě agentury uplatnit tolik procent hlasů, kolik chce, téměř se nesetkáváme s tím, že by někdo navrhl něco, co by bylo v rozporu s těmito principy. Pokud jde o stará pravidla pro zpravodajství, zabývali jsme se například fotoreportérem v Libanonu, který si přibarvil na fotografii kouř nad hořícím městem. Byl samozřejmě propuštěn. Zabývali jsme se také tím, které karikatury jsou ještě slušné a které spíš připomínají bulvár. 22.8.2008 11:13

ODPOVĚĎ: Nebyl jsem členem zločinecké organizace, ale byl jsem členem KSČ v šedesátých letech do sovětské invaze. Vstoupil jsem už zcela poučen o charakteru stalinistického režimu, po odsouzení Stalina Chruščovem a po potlačení maďarské revoluce, k níž Západ vyzýval a pak jí v ničem nepomohl. Dospěl jsem k názoru, že změnit režim můžeme jen prostřednictvím komunistické strany, že bojovat je třeba na tom bojišti, které je k dispozici. Dařilo se nám po celá šedesátá léta rozšiřovat prostor svobody slova, podporovat propouštění politických vězňů a začátky ekonomických reforem. Byl to vlastně rozmach občanské společnosti, do níž patřila i většina členů KSČ a v 1968 už to byla občanská společnost, která určovala témata politického vývoje a porážela pohrobky stalinismu. Kdo zažil rok 1968, ví, že to byla skutečně doba, kdy jsme všichni měli největší svobodu. Bohužel jsme měli dvacetiletý náskok před situací, která umožnila rok 1989. 22.8.2008 11:18

ODPOVĚĎ: Byl jsem pro změnu na Hradě, která by umožnila začít s přeměnou politické scény u nás, na níž se od sametové revoluce příliš zahnízdily určité praktiky. Za to jistě nemůže jenom Václav Klaus, ale jeho stálá přítomnost v politice vlastně znemožňuje i otevřenou debatu a snahu o novou politiku v samotné ODS. Zda se vyšetří úplatky nejen při volbě prezidenta, lze dnes stěží vědět. Stěží se taky ví, zda nějaké úplatky někde jsou, i když o korupci v našem státě nelze pochybovat. 22.8.2008 11:23

ODPOVĚĎ: Nejde jen o výročí, okupaci, normalizaci ale o pochopení našeho vývoje po druhé světové válce. Příliš snadno se toto období zjednodušeně označuje jako doba nesvobody, ačkoli to byla především doba boje a úsilí o svobodu, která v různých dobách, například v 1956 a pak znovu v šedesátých letech, měla nadějné vyhlídky. Je proto třeba zabývat se různými obdobími v historických a mezinárodních souvislostech. Bez toho nemůžeme dospět nejen k poznání minulosti, nebo jak se dnes s oblibou říká k vyrovnávání s minulostí, ale ani k tomu, abychom z tohoto období vytěžili zkušenosti, které nám budou pomáhat v našem dalším vývoji. 22.8.2008 11:27

ODPOVĚĎ: V Sovětském svazu ale i ve Varšavě a v Berlíně měli vůdcové obavu, že úspěch československého jara by jejich systém ohrozil. Dnes můžu jen připomenout, že toto jaro a jeho potlačení významně přispěly ke konečnému pádu systému, který vznikl v Sovětském svazu, který byl přenesen do zemí jeho imperia. Současně invaze zrušila poslední sympatie k Sovětskému svazu a iluze o jeho systému mezi západní levicovou inteligencí a konečně také otevřela poprvé od třicátých let debatu v samotném Sovětském svazu. Po dvaceti letech přiznal M. Gorbačov, jaký význam tyto události měly pro jeho perestrojku a pro konečný pád režimu. V září 1991 mi v Kremlu řekl,: "Mysleli jsme si, že rdousíme Pražské jaro, ale rdousili jsme sebe sama." 22.8.2008 11:32

ODPOVĚĎ: Máte pravdu, že komunismus, původně křesťanská utopie o rovnosti, je v podání orientální despocie nepřijatelný. V demokracii ovšem nemůžeme ignorovat vůli lidí, kteří podporují například komunistickou stranu, která ale už působí ve zcela jiných poměrech. Nezapomínejme, že totalitní systémy 20. století byly také důsledkem necitlivosti někdejšího liberalismu, který z ekonomiky vytlačil solidaritu. Proto také po druhé světové válce západoevropské společnosti zdůraznily potřebu sociální solidarity. Pokud bychom chtěli opakovat někdejší omyly a ignorovat životy milionů ekonomicky méně úspěšných lidí nebo vytěsňovat jiné hodnoty než peníze, mohli bychom tím podpořit nová extremistická hnutí. Jsem rád, že jste nezapomněl na mého strýčka, který byl šéfem I. oční kliniky na Karlově náměstí. Můj táta byl primář na interně. 22.8.2008 11:40

ODPOVĚĎ: Ocenil jsem, že ČSSD mě navrhla do Senátu jako nezávislého kandidáta. Tím mi potvrdila svoji otevřenost. Kromě toho - sociálně demokratický proud patří ke třem hlavním proudům evropské politiky a není důvod považovat jeho podporu za jakékoli zpronevěření. Sociální demokracie je mi svými postoji v evropském politickém spektru nejbližší. Řečeno slovy L. Jospina: Ano tržní ekonomice, ne tržní společnosti. 22.8.2008 11:43

ODPOVĚĎ: Omlouvám se, ale takovouto statistiku nemůžeme mít. To by musely zveřejnit ruské armádní kruhy. 22.8.2008 11:44

ODPOVĚĎ: Ruští vojáci stříleli především ze samopalů a případně z kulometů umístěných na tancích. Měli však zřejmě rozkazy nezpůsobit příliš velké krveprolití. V roce 1968 už Moskva měla větší potřebu vztahů se Západem, které by příliš velké ztráty československého obyvatelstva poškodily. Kromě toho jsme v rozhlase, médiích a všude zdůrazňovali, že když nebylo možné se takové přesile vojensky bránit, nesmíme činit nic, co by mohlo vyvolat nějakou zběsilou reakci. To se povedlo a díky tomu, i když vojensky byla invaze úspěšná, byla taky politickým debaklem, když se jim nepodařilo nejen sestavit žádnou kolaborantskou vládu, ale dokonce ani zastavit vysílání rozhlasu, což umí každý každý africký pučista. 22.8.2008 11:48

ODPOVĚĎ: Nechce se mi vůbec odpovídat na otázky, které kohokoli obviňují bez jakýchkoli důkazů. Tuto odpověď proto berte jako reakci na jakékoli otázky podobného typu. 22.8.2008 11:49

ODPOVĚĎ: Okupoval nás Sovětský svaz, do jehož koloniálního imperia jsme po druhé světové válce spadli do značné míry také vlastní vinou. Byli jsme vlastně jedinou zemí této sféry, která si o svém komunismu rozhodla sama a bez přítomnosti sovětských vojsk. Bohužel, rozdělení Evropy na sféry vlivu bylo naprosto akceptováno Západem a proto záleželo jenom na nás, kdy se nám podaří toto rozdělení překonat. Ještě v roce 1982 B. Geremek jako jeden z vůdců polské Solidarity na otázku, jaké jsou její limity, odpověděl, že limitem je pohyb sovětských tanků. Po potlačení Pražského jara jsme si mnozí u nás, v Polsku, Maďarsku, NDR, ale i někteří v Moskvě, například akademik Sacharov, uvědomili, že izolované změny v některé z těchto zemích budou vždy poraženy, protože by vládcové všech ostatních byli takovým úspěchem v jedné zemi ohroženi. Proto jsme už od poloviny 70. let navazovali velice úzké kontakty, vzájemně se informovali a spolupracovali s polskými, maďarskými a východoněmeckými kolegy v disentu. 22.8.2008 11:56

ODPOVĚĎ: Děkuji vám za povzbuzení. Nemám tady možnost rozebírat v takto krátkých textech základní otázky zahraniční politiky tak, jak je naznačujete vy a někteří další v otázkách, které už nestačím odpovědět. Chci říct jen to nejpodstatnější. Máme-li účinně pracovat na zajištění naší a evropské bezpečnosti, je třeba vytvářet společnou evropskou zahraniční politiku a v jejím rámci se dohodnout s USA na tom, jaké jsou současné a perspektivní hrozby a jakými prostředky jim chceme společně čelit. Dále je potřeba, abychom se o tom domluvili i s dalšími mocnostmi, které by se na tom měly podílet, protože jde i o jejich bezpečnost, například před terorismem. K nim jistě patří Rusko. Navíc, mluvíme-li o hodnotách euroamerické civilizace, nemůžeme používat dvojí standardy. Buď respektujeme mezinárodní právo, nebo ho jako v případě Kosova porušíme jeho uznáním. Pak se nemůžeme divit, že stejný nárok jako Albánci budou vznášet také například Abcházci, nemluvě o Kurdech a dalších mnohem větších národech. Děkuji za otázky a přeji všem vždy skvělou náladu! 22.8.2008 12:05