Hydrolog Jan Daňhelka z ČHMÚ
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 18. května 2010 do 15:30
OTÁZKA:
Dobrý den, ministryně Bízková se dnes nechala slyšet, že meteorologická služba funguje dobře, ale je potřeba ještě pracovat na lepší hydrologické předpovědi. Myslíte si, že je možné jí vyhovět? Zadarmo? :) Hodně štěstí přeju. JB
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
Hydrologické předpovědi se u nás zpracovávají pomocí hydrologických modelů, podobně jako meteorologické modely zjednodušují komplexnost toho co se děje v realitě a proto nejsou absolutně přesné. Každopádně jejich vývoj a zdokonalování je jednou z věcí, kterou ČHMÚ považuje za jednu ze svých priorit. Takže určitě zlepšovat chceme (a zlepšujeme), finanční prostředky samozřejmě uvítáme.
18.5.2010 15:07
OTÁZKA:
Pomohla by větší hustota mokřadů či mokřadních luk, nebo jejich větší počet?
Luděk Petrilák
ODPOVĚĎ:
Ne zcela, při takto extrémních srážkách by k odtoku došlo tak jako tak.
18.5.2010 15:09
OTÁZKA:
Dobrý den,
Rád bych se zeptal na předpovědní model ALADIN. Sám ho s oblibou používám pro odhad.
Nezvažujete jeho další zpřesňování a delší předpověd než je v současnosti? Nepomohl by přechod na výkonější počítač než SX-6, například SX-9 Saxana jak jsem se "doslechl" v české televizi?
Díky.
ODPOVĚĎ:
SX9 již je v provozu a předpovědi pocházely z něj, jinak by to byla otázka spíše pro meteorology:-)
18.5.2010 15:10
OTÁZKA:
Dobry den, jako naprosty laik, bych se chtel zeptat : proc kdyz vite ze tyhle obrovske deste prichazi s kazdorocni pravidelnosti, nejsou vzdy po zime upusteny prehrady aby byly schopny pojmout to obrovske mnozstvi vody ?
ODPOVĚĎ:
Dovolim si oponovat, takovéto deště nepřicházejí s naprostou pravidelností, proto by upuštěné přehrady nemohly plnit další své, neméně významné funkce, zejména zásobování vodou, a to jak pro pitnou vodu, tak taky zajištěním dostatečného průtoku - jinak řečeno, aby nám v létě řeky nevysychaly.
18.5.2010 15:15
OTÁZKA:
Dobrý den,myslíte si,že povodeň přišla protože hodně pršelo nebo si myslíte něco jiného.
Jiří Svoboda
ODPOVĚĎ:
Přišla proto, že hodně pršelo, odhadem místy okolo 250 mm za dva dny, to prostě půda nezadrží a voda musí odtéci.
18.5.2010 15:16
OTÁZKA:
Může být letošní chladný a na srážky bohatý květen ovlivněn islandskou sopečnou činností, tak jako např. po explozi sopky Tambora roku 1815 následoval "year without a summer" (rok bez léta) na většině severní polokoule s chladnými teplotami a zvýšeným množstvím srážek?
Pavel Zatloukal
ODPOVĚĎ:
Upřímně k tomu se vám nikdo momentálně nedokáže seriózně vyjádřit, ať kdokoliv bude tvrdit že ano či ne, bude spíše jeho dojem než nějak podložené tvrzení.
18.5.2010 15:17
OTÁZKA:
Myslíte že máte jakožto hydrolog větší úspěšnost v předpovědi přeháněk než kupříkladu indiánský šaman ?
ODPOVĚĎ:
Ano:-)
18.5.2010 15:17
OTÁZKA:
Proč se na jednu stranu provádí revitalizace toků a na druhou stranu povodňová opatření, která popírá principy revitalizace? Proč se neinspirovat Německem, kde provádí protipovodňová opatření například položením břehů a nechávají říční toky vylít do poldrů mimo město?
Tomáš Moravčík
ODPOVĚĎ:
Myslím, že koncepce" nechat vodě prostor k rozlití" je všeobecně přijímána i u nás, ochrana technická (hráze) se buduje hlavně v sídlech, kde chráníme obyvatele. Jen poznámka, na dolních tocích velkých řek (Labe, Rýn aj.) je ta možnost rozlití přece jen v ploché krajině mnohem větší než v Beskydech a v jejich podhůří.
18.5.2010 15:19
OTÁZKA:
Dobrý den, od roku 1997 jsme prodělali již několik povodňových situací (1997, 2002, 2007, 2010), které souvisely s postupem středomořských tlakových níží a jejich setrváním východně či nad územím ČR. Je možné přičíst zvýšenou frekvenci těchto rizikových synoptických situací klimatickým změnám? Děkuji, Petr K.
Petr kolář
ODPOVĚĎ:
1888, 1890, 1897, 1903 - to jsou letopočty velkých povodní způsobených naprosto identickým mechanismem - tedy postup tlakové níže ze Středomoří nad východní Evropu.
Navíc ne každá takováto situace způsobí rozsáhlou povodeň. Pokud jde o četnost výskytu níží (na tzv. trase Vb) tak nevím jestli se jejich četnost zvyšuje, to by možná věděli kolegové klimatologové a meteorologové.
Výše uvedené letopočty však ukazují, že povodně pro nás jsou významným problémem v teplejších i chladnějších obdobích a trend v důsledku změny klimatu se u nás zatím neprokázal.
18.5.2010 15:24
OTÁZKA:
hezký den. Kdyby jste mohl volit , kam by jste dal 10mld korun, na ochranu klimatu nebo na ochranu před povodněmi? (např upravami terénu pro zadržení a zpomalení vody v krajině)
ODPOVĚĎ:
Jsem hydrolog, takže bych preferoval protipovodňovou ochranu, a to proto, že myslím, že v dané oblasti bych dokázal lépe vyhodnocovat využití peněz. Stejně tak klimatologové by asi preferovali ochranu klimatu, lékaři výzkum rakoviny atd:-)
18.5.2010 15:27
OTÁZKA:
Dobrý den, je možné, že rychlé naplnění kapacity toků způsobilo přesycení půd z minulých deštiných dnů a tím rychlejší odtoky z povodí, což vedlo k rychlému vzestupu hladin? mohou být povodně způsobeny i špatným využítím půdního pokryvu? Myslíte si, kdyby byly současné povodně až v období,kdy je již vegetace plně vzrostlá, budou povodňové vlny menší..Děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ:
Ano zkušenosti jednoznačně potvrzují, že vlastnosti půdy a vegetace odtok ovlivňují - například k kukuřice odteče voda rÿchleji a ve větším množství než louky. Jestli by povodeň byla menší - logicky se dá říci, že asi ano, ale při takto extrémních srážkách by byl rozdíl zřejmě velmi malý až zanedbatelný - odhaduji ho tak na jednotky cm.
18.5.2010 15:29
OTÁZKA:
Myslíte si, že by bylo dobré, aby na základě hydrologické předpovědi bylo závazné co nejrychlejší vypuštění nádrží na minimum?
Dnes se s hladinami manipuluje tak, aby to bylo dobré z energetického či vodního hlediska, ale následné škody jsou vždy vyšší, než užitek vysokých vodních hladin.
Také problém, aby se mohlo vypouštět násobně více, než je maximálně povolený průtok, protože povodeň pak na povolené průtoky jaksi nehledí...
ODPOVĚĎ:
Kolegové vodohospodáři to nemají při povodních snadné, každopádně se musí řídit manipulačními řády, a ze zkušenosti vím, že se jedná o naprosté profesionály. Pokud jde o předpověď přítoku - je to pouze předpověď a ne vždy vyjde naprosto přesně... Otázka manipulací na přehradách se objeví při každé povodni, ale uvědomme si, že ony tu nejsou jen na povodně a nikdy nemohou být tak veliké, aby zachytily celou povodeň.
18.5.2010 15:36
OTÁZKA:
Jsou ve Slezsku ještě nějaké finančně únosné možnosti vylepšování protipovodňových opatření - zalesňování, úprava koryt anebo se máme smířit s pravidelnými povodněmi? Pořád se mluví o půdě, která tak velké množství srážek nepojme, hraje zde významnou roli i geologie - flyš, křídové sedimenty Beskyd?
Tomáš Moravčík
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o protipovodňová opatření - jejich finanční smysluplnost je při návrhu vždy posuzována. O možnostech dalších opatření ve Slezsku nemám dostatečný přehled, takže nemohu konkrétně žádné možnosti specifikovat.
K druhé části, ano půda a geologické podmínky svou roli hrají, stejně tak jako poměrně velká sklonitost území.
18.5.2010 15:39
OTÁZKA:
Zvedne se ještě hladina ostravice nebo už je to všechno?
jindrřich
ODPOVĚĎ:
Nevím, kde přesně na Ostravici bydlíte. Každopádně hladina na horním toku pod Šancemi během dne ještě poměrně výrazněji stoupala, proto lze očekávat vzestup i na dolním toku, úroveň vrcholku vlny ze včerejška však nepřesáhne.
18.5.2010 15:43
OTÁZKA:
Dobrý den, je možné již odhadnout, jak to bude se srážkami do konce měsíce května popř. začátkem června? Jestli je vůbec možná taková dlouhodobá předpověď. Děkuji
ODPOVĚĎ:
Toto je otázka na meteorology. Obecně však myslím, že takový dlouhodobý odhad v případě srážek moc relevantní není - možná lze odhadovat nad-, pod- normální, ale ani tak nebude spolehlivost takové předpovědi příliš vysoká. Každopádně to vypadá, že srážky se vyskytovat budou normálně nebo více (velké sucho myslím nehrozí), ale víc po mě nechtějte:-)
18.5.2010 15:47
| předchozí | 1 2 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
