ODPOVĚĎ:
Tuto širokou otázku bych rozdělil na tři.
1. Lokální nebo regionální znečištění. To je velký problém naší republiky, ale na druhou stranu nutno říct, že díky odsíření elektráren, poklesu výroby těžkého průmyslu a plynofikaci se znečištění dolní atmosféry u nás podstatně zlepšilo. Když si zajedete třeba na Jizerské hory, tak vidíte jak se les zase postupně samoobnovuje. Hlavním problémem zůstává rostoucí znečištění od automobilů - dusičňany.
2. Ozonová vrstva, její narušování, ozonová díra. Měli jsme štěstí, že ničení ozonu chlorem a bromem z freonů a dalších látek se projevilo nejdříve na ozonu v Antarktidě, kde to je pro nás nejméně nebezpečné, a že efekt byl tak silný, že ho nešlo nijak zpochybnit. Diíky silnému tlaku světové vědecké komunity, ekologickým hnutím i značné medializaci byl poměrně rychle uzavřen Montrealský protokol, omezující produkci ozon ničících látek, a poté v dalších letech řada dodatků, postupně zakazujících výrobu a použití těchto látek. Velká většina zemí tyto dophody podepsala a ratifikovala a i ty ostatní se jimi v podstatě řídí. Proto v dolní troposféře koncentrace látek, poškozujících stratosférický ozon, dosáhla maxima v letech 1994-95 a v současné době již klesá, ve stratosféře je na maximu v současné době (z dolní troposféry do stratosféry trvá šíření těchto látek typicky okolo 5-6 let). Díky ochlazování stratosféry (skleníkové plyny ve stratosféře vyvolávají ne ohřev, ale slabé ochlazení), které také trochu zhoršuje situaci, bude s ozonem nejhorší ale v podstatě stabilizovaná situace v tomto desetiletí, pak se to bude zlepšovat a mezi roky 2050-2060 by se měl ozon ve stratosféře vrátit do neporušeného stavu. Pokud všichni budou dodržovat dohody!! A potrvá 70-75 let od uzavření prvých dohod, než se vše vrátí do původního stavu.
3. Skleníkový efekt a globální ohřev atmosféry. Lidstvo produkuje stále více CO2 a některých dalších skleníkových plynů jako metan. Díky tomu se ohřívá troposféra. Rizika: Postupný růst teploty spojený s větším vypařováním, jen zčásti kompenzovaným růstem srážek, povede k větší aridizaci (zpoušťňování - hrozné slovo). Změna systému mořských proudů včetně kolapsu Golfského proudu by vedla k dočasnému ochlazení v severozápadní Evropě s možností částečného zalednění (severní) Skandinavie. Nakonec při velkém růstu globální teploty by se rozpustil prakticky veškerý led na Zemi - to by vedlo k růstu hladiny moří o 7O !! metrů a ohřev vrchních vrstev oceánu by ještě pár metrů přidal. Co by to znamenalo v Evropě si jistě umíte představit. Proto též největší podíl finančních prostředků na výzkum klimatických změn na národním produktu má Holandsko. Jen jako zajímavost - v maximu doby ledové byla globální teplota jen o 5-6 stupňů nižší než nyní. Jestli v případě ozonu časová škála byla desítky let, zde se jedná o stovky let.
Přijmout účinná opatření se zatím moc nedaří. Dohodu že v r. 2000 budou emise CO2 na úrovni roku 1990 v podstatě dodržela Evropská Unie; pro ČR díky transformaci průmyslu to nebyl problém. Ale největší producent CO2, USA, dohody nepodepsaly - v r. 1990 produkovaly USA 23% celosvětové produkce CO2, do r. 2000 se produkce CO2 zvýšila o 18%. Čili z hlediska ochrany klimatického systému je největším současným problémem postoj USA, resp. republikány ovládaného kongresu, zatímco viceprezident Al Gore má pro tyto problémy pochopení.
Souhrn: Znečištění atmosféry a s ním spojené změny jsou zcela jednoznačně v současné době dány chováínm lidstva.
7.12.2000 12:34
