OTÁZKA:
Dobrý den Michale. Chtěl bych zdůraznit, že máte můj neskonalý obdiv za to, do čeho jste šel. A navíc vypadáte jako docela pohodovej borec. Moje dotazy: Kdy (to je možná známo, ale mně to uniklo) a jak jste se dopravili do Bagdádu? Jak jste se dostali zpět. Co jste tam jedli? Kdy Vám bylo nejhůř? Báli jste se? Zažili jste i nějaké úsměvné okamžiky? Jak na Vás reagovali místní? Kamera potřebuje jistě nějakou energii, jak jste ji získávali, když nešel proud? Kolik jste toho průměrně naspali? Dovedete si představit, že byste žil v Iráku, kdyby tam byla „normální“ situace? Myslíte, že Saddám ještě žije? Máte nějaký zpravodajský sen?
Jirka
ODPOVĚĎ:
Do Bagdádu jsme přijeli 10. března autem z Ammánu, vraceli jsme se stejnou cestou 12. dubna. Dalo se přežít - kromě tří dnů byla ve městě otevřená minimálně jedna restaurace, ale je pravda, že u kuřeti s rýží už se nám i zdálo. Elektřina byl trochu problém, ale Petr je všeuměl a z jediné žárovky, která fungovala, dostal proud na nabíjení baterií, satelitu i notebooku.
16.4.2003 15:23