iDNES.cz

Odpovědi Miroslava Kopřivy z elektrárny Dlouhé Stráně

Miroslav Kopřiva
velikost textu:
vydáno 19.9.2005 16:00
Čtenáři iDNES vybrali za největší div Česka elektrárnu Dlouhé Stráně. Na téměř padesátku dotazů čtenářů odpovídal Miroslav Kopřiva, ředitel firmy Energotis, která mimo jiné provozuje tamní informační centrum.
OTÁZKA: Máte radost, že elektrárna vyhrála hlasování na iDNES? Myslíte si taky, že je to div ČR? Vence
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Jako člověk, jehož osud byl spojen s výstavbou díla po dobu více než 18 let, mám určitě z výsledku hlasování radost. Rozhodnutí občanů vnímám jako ocenění práce stovek osob a práce českých firem, které dílo vybudovaly. Jsem profesí energetik a ocenění jako div ČR raději ponechám na veřejnosti. 19.9.2005 16:10
OTÁZKA: Dobrý den. Zajímalo by mě, jak dlouho probíhalo schvalování projektu a jaké byly/jsou hlavní argumenty výstavby a provozu v diskusi s ochránci přírody. Děkuji. Petra
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Zcela první úvahy o výstavbě díla sahají do padesátých let minulého století, o lokalitě se rozhodlo z hlediska další přípravy v dalším desetiletí.V r. 1970 byl vypracován první projektový úkol, v roce 1977 byl vypracován úvodní projekt přípravných prací a v r.1979 úvodní projekt na celé dílo, ještě však v koncepci 4 soustrojí s výkonem po 150 MW a ve třístrojovém uspořádání (shora dolů na jedné hřídeli motorgenerátor, turbína a čerpadlo). V souvislosti s útlumem výstavby v osmdesátých letech a přípravou výstvaby JE Temelín bylo rozhodnuto o změně koncepce díla na dvě soustrojí po 325 MW ve dvoustrojovém uspořádání (motorgenerátor-reverzní turbína). Tato koncepce pak byla vybudována. Na změněnou koncepci byl nejprve v r.1981 vypracován dodatek projektového úkolu, shcválen v roce 1983 a v roce 1985 byl vypracován na tutéž koncepci dodatek úvodního projektu. Jeho schválením pak byly otevřeny dveře k dokončení díla ve stávajícím technickém provedení. 19.9.2005 16:18
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě, jak se stavěla horní nádrž - to se musel uříznout kopec a vyhloubit? Díky, hezký den Petrušík
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Nejprve se z hory odtěžil její vrchol až do úrovně tzv. inflexního bodu. Tento materiál se použil na rozšíření paty horní nádrže. Následně pak došlo k dalšímu zahloubení hory, přičemž vytěžený materiál sloužil k navršení vlastní hráze. Celý násyp hráze tak byl vytvořen výhradně z materiálu vlastního vrcholu hory. Rovněž přeji hezký den 19.9.2005 16:21
OTÁZKA: dobry den, zajimalo by me kde se elektrarna presne nachazi a jak se k ni nejjednoduseji dostanu z prahy.o pripadnou exkursi se musi predem zazadat nebo je to bez predem domluveneho terminu??dekuji petr
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Elektrárna se nachází v centru pohoří jeseníky v obci Loučná nad Desnou a místní části Kouty nad Desnou. Z Prahy se k ní dostanete nejsnáze přes Hradec Králové a Šumperk, následně pak směr Jeseník. Exkurzi zařídíme na telefonním čísle 583 235 091, Dr. Trnečková. Exkurze se provádějí denně po celý rok, ale je vhodné se na ní dopmluvit na uvedeném čísle předem. 19.9.2005 16:24
OTÁZKA: Dobrý den, jak je známo, tento druh elektráren vykrývá stavy špičkových odběrů v síti. Jak často je elektrárna využívána (denně, 1x za týden,...) a z jakého procenta celkové kapacity? Dekuji, jinak musím pochválit, je to nádherné dílo, určitě se přijedu podívat. Milos
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Elektrárna dnes plní především tzv. podpůrné systémové služby. V některých dnech jsou soustrojí v provozu delší dobu (několik hodin)a spouštěna i vícekrát denně, a v některé dny kratší dobu podle toho, jakou provozní potřebu elektroenergetická soustava vyžaduje. Dílo však poskytuje také jednu z nejvýznamnějších služeb a tou je rychle startující záloha systému. Tedy dílo plní svoji funkci také tehdy, když soustrojí stojí, ale jsou v provozní pohotovosti. Od povelu z ústředního dispečinku jsou oba stroje schopny najet na žádaný výkon do 100 sekund. Tato rychlost je velmi významná pro regulační služby soustavě a umožňila nahradit výkony některých tepelných záloh v tepelných elektrárnách. 19.9.2005 16:30
OTÁZKA: Dobry den, kolik vody je v nadrzi? Vypousti se nekdy uplne cela (napr. kvuli cisteni) Slavo
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Objem dolní nádrže je cca 3,4 mil. m3 a horní nádrže 2,7 mil. m3. Celkový objem vody ve výrobním procesu je přibližně 3,6 mil.m3, ostatní volný prostor slouží jako provozní. Horní nádrž je vypuštěna zpravidla jednou za rok v letním období při revizi horní nádrže. 19.9.2005 16:32
OTÁZKA: Dobré odpoledne. Když se elektrárna spouštěla došlo prý k destrukci generátoru. Jak to přesně tenkrát probíhalo, atd. Děkuji. Roman
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: K poškození generátoru na TG1 došlo v červnu 1994 při předkomplexních zkouškách. Příčinou havárie bylo roztržení cívky na rotoru generátoru a následné související destrukce. Závada si tenkrát vynutila zastavení montáže na druhém turbosoustrojí, celou řadu konstrukčních opatření vedoucích k zesílení konstrukce stroje, doplnění rotorových rozpěrek a doplnění dalších bezpečnostních a diagnostických opatření. S odstupem času já osobně hodnotím závadu jako určitou daň spojenou s vytvořením stroje s parametry mnohonásobně převyšujícími své předchůdce. Od uvedení díla do provozu se podobné problémy neopakovaly a soustrojí patří z provozního hlediska k těm nejspolehlivějším. 19.9.2005 16:39
OTÁZKA: Dobrý den, tak co nám ukážete pěkného? Díky David David Urych
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Záleží na tom, co byste si přál. 19.9.2005 16:39
OTÁZKA: Nechápu, jak může být považováno za DIV něco co zničí krajinu. V jistém slova smyslu to div opravdu je. Nemyslíte si to také? Díky za odpověď Zdeněk
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: O DIVU rozhodli hlasující občané, proto Vám na první část otázky nemohu odpovědět, může to však souviset i s tím, že dílo navštíví ročně přes 40 tis. návštěvníků,v letošním roce téměř 50 tisíc a mnoho z nich se na exkurze vrací. Můj názor je ten, že dílo se z hlediska umístění budovalo v obdobných lokalitách, jako řada jiných PVE v Evropě a ve světě. Také tam jsou PVE vhodným kompromisem mezi zásahy do okolní přírody a potřebami elektrizační soustavy. Generální projetant díla, ale i všichni zúčastnění na výstavbě, po celou přípravu a realizaci díla hledali řadu kompromisů, aby začlenění díla do okolní přírody Jeseníků bylo co nejméně konfliktní a podle názoru naprosté většiny návštěvníků se jim to pdařilo. 19.9.2005 16:47
OTÁZKA: Dobrý den.Je možné někde najít více fotek třeba i z útrob elektrarny.Děkuji PaKu
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Celou škálu snímků obsahuje publikace napsaná našim kolektivem zaměstnanců, kterou je možno si zakoupit na informačním centru v Loučné, případně zaslat poštou. Telefon na IC - 583 235 091. 19.9.2005 16:48
OTÁZKA: Dlouhé Stráně jsou sice pozoruhodné, ale dost kontroverzní dílo. Slyšel jste sám víc kladných nebo negativních ohlasů ohledně míry a podoby zásahu do krajiny, který stavba vyžadovala? Jaké argumenty používáte na obhajobu stavby. Doubravka
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Po celou dobu projetové přípravy, ale i při realizaci díla, byly využity všechny dostupné prostředky a zohledněny všechny významné požadavky odborných institucí i veřejnosti s cílem dosáhnout nejlepšího začlenění díla do okolní přírody. Proto byly vybudovány sypané hráze místo betonových, technoclogie byla umístěna do podzemí, byla použita zapozdřená rozvodna 400 kV místo venkovního řešení a pod. Pozitivní hodnocení veřejnosti při návštěvách díla jenoznačně převažují ty negativní postoje, které jsou spíše ojedinělé. Po dobu výstavby na díle působila v devadesátých letech také ekologická komise tvořena zástupci veřejnosti. My jsme měli nejvíce obav z možného znečištění vod v Desné ropnými látkami při provozu. Téměř desetiletá zkušenost však ukázala, že zvolené technické řešení takovým vlivům zamezilo. 19.9.2005 16:56
OTÁZKA: Dobrý den, prohlídka PVE byla velkým zážitkem. Pan průvodce ale neustále zdůrazňoval, že dílo vlastně postavily firmy z období socialismu a že dnes by již podobná stavba byla nerealizovatelná, neboť firmy už neexistují, nebo jsou silně zeštíhlené. Souhlasíte s tímto názorem? Jiří Košťál
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Takový závěr samozřejmě není zcela přesný, spíše se jedná o určité nedorozumění. Je pravdou, že oba vyšší dodavatelé po dokončení výstavby prošli určitými ekonomickými problémy, ale turbíny, generátory i stavební práce se dle mého názoru umí v našich firmách i dnes vyrobit a udělat. České firmy však potřebují více obdobných příležitostí. 19.9.2005 17:00
OTÁZKA: Dobrý den,je možné navštívit elektrárnu jakkýkoliv den bez ohlášení?Dá se dostat přímo k nádrži a k větrným elektrárnám Mravenečník? A ještě jeden dotaz.Je někde v Evropě podobné dílo,kde je nádrž dá se říct na vrcholku hory. Radek Latislav
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Exkurzi je možno zajistit přes informační centrum, tel.583 235 091, dr. Trnečková a provádějí se denně. Na návštěvě farmy VE Mravenečník je nutné se dohodnout s průvodcem. Obdobná díla v Evropě - Cu Troise v Ardénách, Schluchseewerk SRN, Porabka v Polsku, a j. 19.9.2005 17:04
OTÁZKA: Na kolik peněz vyšla stavba elektrárny a zda po dobu funkce má nějaké závažné problémy honza
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Výstavba díla stála téměř 6 mld. Kč. Tato cena je však poznamenána(pozitivně) inflačním vývojem, takže dnes by podobné dílo mohlo stát přes 20 mld. Kč. Od uvedení do provozu došlo jen k některým běžným provozním problémům (poškození vypínače a pod.) V současné době se připravuje rozsáhlejší oprava těsnění nádrže. Závažné problémy za provozu díla nevznikly. 19.9.2005 17:07
OTÁZKA: Existuje ve světě obdobná elektrárna? TGa
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Z hlediska funkce ano - PVE Čienry Vah (Slovensko), Žarnowiec (Polsko), Kühtai, Reiseck - Kruezeck, Häusling a Kaprun v Rakousku, Montezic a Grad Mason ve Francii, Wianden v Lucembursku, Okuyoschino v Japonsku a celá soustava v Kanadě a další. 19.9.2005 17:10
OTÁZKA: Je dílo volně přístupné? Dá se vyjít po cestě nebo dokonce vyjet autem až nahoru? roman
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Dílo je přístupné organizovaně přes informační centrum, tel 583 235 091. Součástí exkurze (mimo zimní období) je i návštěva horní nádrže. 19.9.2005 17:11
OTÁZKA: Dobrý den, chtěl bych se zeptat zda se dá dojít (nebo dojet) až k přehradě (a kudy) a zda se kolem ní může chodit. Děkuji Fido
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Kolem elektrárny vede značená turistická cesta, která začíná odbočením ze státní silnice v Koutech nad Desnou. K dolní nádrži je to z místa odbočení cca 5 km, na horní nádrž dalších cca 10 km. 19.9.2005 17:13
OTÁZKA: Dobrý den,pokud bych se chtěl objednat na exkurzi s jakým časovým předstihem?A jak dlouho tato exkurze trvá?Díky roman
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: V letní sezóně je vhodné se objednat alespoň dva dny předem, v ostatním období stačí i jeden den předem, na tel.čísle 583 235 091. Exkurze trvá cca 2,5 hodiny. 19.9.2005 17:14
OTÁZKA: Dobry den, Chtel bych se zeptat zda nebude na Dlouhych Stranich den otevrenych dveri podobne, jak tomu bylo nedavno na Slapech, dekuji. Petr
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: O dni otevřených dveří budeme jednat s provozovatelem (ČEZ) v rámci příprav 10 výročí uvedení díla do provozu v příštím roce. Pokud Vám však jde o návštěvu díla, máte možnost využít exkurzí, které se organizují nepřetržitě přes informační centrum v Loučné nad Desnou, tel. 583 235 091 19.9.2005 17:16
OTÁZKA: Dobry den, nestava se, ze v minus 30 nekde neco zamrzne? marius
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Soustavný pohyb vody v systému obou nádrží způsobuje, že led se průběžně mění v ledovou tříšť. Pokud však v období ověřovacího provozu byla hladina vody v horní nádrži stabilní, potom došlo k vytvoření ledové vrstvy o tloušťce přes 1 m. Dnes k takovým stavům nedochází. 19.9.2005 17:18
OTÁZKA: Blahopřeji k 1.místu v anketě. Je možné se objednat důkladnější prohlídku, než je pro veřejnost ? Bob
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Možným řešením je spojit se s informačním centrem tel.583 235 091 a využít některé z odborných exkurzí, pokud to početní stav dovolí. takové axkutze se však provádějí výjimečně a za účasti provozního personálu. 19.9.2005 17:19
OTÁZKA: Co v zimě? Zamrzá horní jezero? Pokud ano, není s tím problém? Ondra K.
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: V zimě pohyb vody vytvoří z ledu ledovou tříš´t, která se udržuje na hladině, jiné problémy než očekávané s takovým stavem nevznikají. 19.9.2005 17:20
OTÁZKA: Kdo je architektem díla? Petr
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Dílo vzniklo jako výsledek kolektivní práce, generálním projektantem díla byl podnik Hydroprojekt n.p. Praha, následně se z tohoto podniku vyčlenilo jaho brněnské pracoviště a funkci tak převzal Aquatis a.s. Brno 19.9.2005 17:23
OTÁZKA: V úterý 5.července jsem byl na Pradědu a viděl jsem jak k nádrži míří autobusy jak k poutnímu místu? Existují nějaké návštěvní hodiny? Lippy
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Exkurze probíhají denně s jednohodinovým intervalem od 8.00 hod. do 15.00 hod podle počtu zájemců. Můžete si ji objednat na telefonním čísle 583 235 091. 19.9.2005 17:24
OTÁZKA: Jaká je cena elektrárny? Myslím tím kolik stála výstavba dnes, či kolik stála tehdy. Nebo jestli máte nejaké údaje pro srovnání. Marek Gajda
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Náklady na vybudování elektrárny činily cca 6 miliard Kč. Tato výše však byla poznamenána inflačním vývojem. Dbes by stejné dílo stálo přes 20 mld Kč. 19.9.2005 17:25
OTÁZKA: Celé Jeseníky je jeden div česka. Velká Kotlina, Malá Kotlina, Břidličná hora, Černá hora, Praděd !! Ne nadarmo se říká Moravský ledovec. :) Tomas
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Jeseníky jsou však především kouzelné a krásné, jinak s Vámi plně souhlasím. 19.9.2005 17:26
OTÁZKA: Připadá v úvahu podobná stavba v ČR i např. v Krkonoších, Šumavě apod? Ondra K.
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Naše společnost se již několik let zabývá vyhledáním vhodných lokalit pro výstavbu velkých i středních PVE. Nemám ale zatím informace o nějaké aktuální přípravě obdobného projektu. 19.9.2005 17:28
OTÁZKA: Dobrý den. Je možné si elektrárnu prohlédnout jako turistickou zajímavost? Pořádáte nějaké exkurze nebo dny otevřených dveří? ondřej
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Ano. Exkurzi je možné si dohodnout za poplatek na telefonním čísle 583 235 091 - Informační centrum Loučná nad Desnou. 19.9.2005 17:29
OTÁZKA: Zaplavete si někdy v horním či dolním jezeru? Ondra K.
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: V obou nádržích je zakázáno koupání, navíc voda je zde trvale velmi studená - do 12°C. Proto jsem to dosud raději nezkoušel. 19.9.2005 17:30
OTÁZKA: Kolik stala vystavba? miros
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Výstavba stála necelých 6 miliard Kč, tato částka je však poznamenána inflačním vývojem. Dnes by dílo stálo přes 20 mld. Kč. 19.9.2005 17:31
OTÁZKA: Jsou v nádrži ryby a je dole u eletrárny v těch barákách nějaký penzion s restaurací? Lippy
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Ryby se nacházejí jen v dolní nádrži. Objekty dolní nádrže budované v horském stylu slouží jen pro účely provozu elektrárny. 19.9.2005 17:32
OTÁZKA: Kdy budeme mít v ČR druhou podobnou přečerpávací nádrž a kde? Děkuji Standa
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: prozatím nemám informace o tom, že by se pripravovala další výstavba obdobné elektrárny. Vše se odehrává jen v oblasti studijních prací. 19.9.2005 17:34
OTÁZKA: Jak to je s rybami v obou nádržích. Prý někdy přežijí přečerpání? Ondra K.
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Ryby se nacházejí jen v dolní nádrži a nemám informace o tom, že by zde vyskytující se druh trpěl přečerpacím procesem. 19.9.2005 17:35
OTÁZKA: Dobry den, co takhle usporadat hokejove utkani hvezd na horni nadrzi v zimnim obdobi a zapsat se tak do knihy rekordu ? Hokejista
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: V zimním období je nádrž pro větší počet osob nepřístupná a dalším problémem je skutečnost, že za provozu nádrž souvisle nezamrzne 19.9.2005 17:38
OTÁZKA: Dobrý den pane řediteli, konkrétní dotaz k přehradě nemám. Byl jsem tam v létě a průvodkyně mi všechny dotazy zodpověděla. Mimochodem nádhera i pro netechnické typy - z koruny horní nádrže je nejkrásnější pohled na Jeseníky. Dotaz k prohlídkám: moc se mi nelíbí šňůry automobilů, které se valí chráněnou oblastí na horní nádrž. Ptal jsem se průvodkyně na autobusy a bylo mi řečeno, že jste se nedohodli s dopravci. Nevyplatilo by se i za cenu zvýšení vstupného koupit 2 ekologické autobusy a provozovat dopravu na horní nádrž ve své režii? Druhý dotaz: co říkáte výsledku ankety? Děkuji za odpovědi a gratuluji! Zdeněk Krejčí
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Dnes se kombinuje doprava autobusy i osobními automobily. Rozšíření hromadné přepravy autobusy se dále pořipravuje. Z ankety mám samozřejmě velkou radost a výsledek vnímám především jako ocenění kolektivní práce všech zúčastněných na výstavbě. Za gratulaci děkuji. 19.9.2005 17:40
OTÁZKA: Nechápu jednu věc. Jakou energii musíte vydat než přečerpete vodu do horní nádrže? Není to jako s horníky co zůstavali v dole? tedy že se vydaná energie rovná spotřebované energii? Ondra K.
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Energie v PVE se vyrábí s účinností 75%, tedy přečerpáváním se 25% energie ztratí. Elektrárna však odebere energii méně hodnotnou a v soustavě přebytečnou a zušlechtí ji na energii vysoce hodnotnou - tedy dodanou ve právný čas a v požadovaném množství. Díky přeměně však může plnit také funkci rychle startující zálohy a regulačního prvku v soustavě a přináší tak vysoký ekonomický efekt pro naši elektroenergetickou soustavu a hospodářství. 19.9.2005 17:44
OTÁZKA: Čím si myslíte že kromě velmi šetrného zasazení do krajiny je tato elektrárna tak vyjímečná? Popravdě ji neznám a ani nevím jak pořádně funguje. Robert
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Elektrárna disponuje mimořádně velkým výkonem, který činí v turbinovém režimu až 650 MW a při přechodu z turminového režimu do čerpadlového a naopak je na ní dosažitelná výkonová změna cca 1300 MW. Těchto parametrů dosahuje při relativně malých prostorových nárocích v porovnání s obdobnými díly v zahraničí. Na elektrárně jsou největší reverzní turbosoustrojí v Evropě, je zde největší spád v ČR, který dosahuje až 540 m. Elektrárna je schopna od povelu z Prahy dodat žádaný výkon do 100 sekund. To jsou jen některé znaky, které činí dílo po techmické stránce výjimečným. 19.9.2005 17:49
OTÁZKA: Jak dlouho trvala stavba elektrárny? VeronikaN
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Stavba byla zahájena v roce 1978, uvedena do provozu v roce 1996 a zcela dokončena v roce 1998. Průběh výstvab byl však značně ovlivněn nedostatkem finančních prostředků v osmdesátých letech minulého století. Dnes by vlastní realizace mohla trvat do 7 let. 19.9.2005 17:50
OTÁZKA: Dobrý den, jsem Vaším velkým obdivovatelem. Dalo by se něco také tak pěkného postavit u nás v Mníšku pod Brdy? Milan Brabenec
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Děkuji Vám za Váš dotaz. Okolí Mníšku velmi málo znám, ale obávám se, že i přes krásu brdské pahorkatiny by byl z Vaší strany obtížně dosažitelný potřebný spád mezi nádržemi. 19.9.2005 17:52
OTÁZKA: Dobrý den, jak dlouho se Dlouhé Stráně stavěly a proč zrovna tam, na vrcholu hor? Děkuji Plíca
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: PVE Dlouhé Stráně se stavěla od r.1978 do roku 1998, do provozu však byla uvedena v r.1996. Výstavbu nedobře poznamenal její útlum v osmdesátých letech z důvodu nedostatku finančních prostředků. Horní nádrž na vrcholu hory byla nutná k dosažení potřebného spádu na turbiny. LOkalita umožňovala dosáhnout potřebných technických parametrů na relativně malé ploše území. 19.9.2005 17:55
OTÁZKA: Dovolte abych se zeptal za jakých podmínek provádíte elektrarnou a kolem nádrže veřejnost a zda bych se s vámi mohlů domluvit na navštěvě skupiny vozíčkářů.. Radek
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Exkurze zajišťuje denně naše informační centrum v Loučné nad Desnou, tel. 583 235 091. Pokud budou vozíčkáři vybaveni potřebným silničním dopravním prostředkem, je možno pro ně exkurzi zajistit. 19.9.2005 17:57
OTÁZKA: dobry den, jak dlouho trva prifazovani elektrarny do site? Myslim celkovou dobu spousteni. Na Slapech maji limit 36s, jste rychlejsi?:-) Petr
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Soustrojí na PVE Dlouhé Stráně má jednotkový výkon 325 MW, tedy řádově větší než na Slapech, rotující hmoty váží cca 600 t. Přechodový čas od povelu z dispečinku v Praze po dosažení žádaného turbinového výkonu činí pod 100 sec. Spuštění do čepadlového režimu pak necelých 400 sec. 19.9.2005 17:59
OTÁZKA: Jsou Dlouhé stáně ve špičce používány denně? Nebo jsou některé dny více "náročnější"? Petr
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Ke spouštění turbosoustrojí dochází prakticky denně, nebo i vícekrát denně podle potřeby soustavy. Dílo však slouží také jako rychle starující záloha systému, takže plní svoji funkci i tehdy, když obě soustrojí "stojí a čekají" na povel ke spuštění. 19.9.2005 18:02
OTÁZKA: Dobry den.Chtela jsem se poptat kdy se tato stavba zacala stavet a kdo je jejim projektantem?Dekuji za Vasi odpoved a preji krasny den!Peta Petˇulka
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Výstavba díla byla zahájena v r.1978, generálním projektantem díla byl Hydroprojekt n.p. Praha a od r.1990 AQUATIS a.s. Brno 19.9.2005 18:03
OTÁZKA: Dobrý den, jak dlouho trval celý proces od prvních návrhů elektrárny až po uvedení do provozu? Katka
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: První průzkumy a studie byly provedeny v padesátých letech minulého století, projektový úkol na koncepci 4x 150 MW byl vypracován v r.1970, výstavba byla zahájena v r.1978, dílo bylo uvedeno do provozu v r.1996 a úplně dokončeno v r.1998. 19.9.2005 18:05
OTÁZKA: Dobrý den, pocházím z nedaleka a proto často vidím jak velkolepé a rozsáhlé dílo to jistě je. Technicky je to opravdu stavbu k údivu a gratuluji, ale myslíte si že tato stavba patří do takové krásné krajiny,a že tím nebylo narušeno místní klima a dopad na životní prostředí? Děkuji. Michal
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Po celou dobu přípravy a realizace díla bylo vyvinuto maximální úsilí za účelem dosáhnout nejcitlivější začlenění díla do okolní přírody. Rakouské, švýcarské, italské, francouzké i německé Alpy jsou protkány celou řadou vodních elektráren včetně přečerpávacích s podstatně většími nádržemi o obsahu až 200 mil. m3. Lidstvo energii z vodních lektráren potřebuje a tato vždy zůstane jednou z nejčistějších energií. O zásadních negativních dopadech díla na okolní přírodu informace nemám, naopak existuje řada pozitivních vlivů díla na životní prostředí v ČR - např. v souvislosti s uvedením díla do provozu bylo možné snížit výkon točivých rezerv v tepelných elektrárnách a ušetřit naše životní prostředí působení značných emisí. Dílo je na výkon, kterým disponuje velmi subtilní a domnívám se, že vlivy existence nových vodních ploch na okolní klima vzniklých při výstavbě jsou spíše pozitivní a přispěly k jeho stabilitě. 19.9.2005 18:14
OTÁZKA: Jaká je životnost turbín, kolik stojí dení provoz, kolik lidí dílo zaměstnává "vč. uklízeček" Miroslav V
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Ekonomická životnost turbín a dalších významných technologických celků činila cca 50 let. Části umístěné do betonu mají předpokládanou životnost až 100 let (spirály turbin, pancíře přivaděčů a pod.). O denních nákladech na provoz bohužel nemám potřebné informace, dílo dnes zaměstnává přímo cca 40 osob. 19.9.2005 18:16
OTÁZKA: Hrají pro provoz přečerpávací elektrárny roli také větrné elektrárny - "vrtule" v sedle pod Mravenečníkem, nebo spolu vůbec nesouvisí ? Martina
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Provoz PVE s provozem větrných elektráren funkčně nijak nesouvisí. Větrné eletrárny spíše slouží jako příklady ekologické výroby elektřiny v lokalitě. 19.9.2005 18:17
OTÁZKA: Údajně provázely výstavbu problémy s motory. Tak jak byly navrhnuty a namontovány, nebyly schopny vytlacit vodu do horní nádrže. Vybudované potrubí pak muselo být na nějakou dobu "zašpuntováno". Jak to přesně bylo? DD
Miroslav Kopřiva ODPOVĚĎ: Při uvádění díla do provozu vznikla závažná porucha na generátoru, která pak byla vyřešena. Nikdy nevznikl problém nedostatečnosti tlakové výšky ať již na čerpadlech prvního plnění nebo na vlastním turbosoustrojí. Na přivaděčích (potrubí) se při prvním plnění projevila netěsnost injektážních zátek, kterých je na každém z přivaděčů přes dva tisíce. Tato netěsnost byla úpravou konstrukce zátek odstraněna a vyřešena. 19.9.2005 18:20
zpět na osobnost