Poslankyně Čurdová tvrdí, že se jedná o "neodpustitelný hazard s morálkou společnosti". Ona sama navrhuje, aby alimenty sice stát platil, ale od dlužníků je pak zpětně vymáhal. O návrhu budou poslanci rozhodovat už v říjnu. - více zde
Stínová ministryně práce a sociálních věcí Anna Čurdová chce, aby stát rodičům, kterým bývalý partner či partnerka výživné na potomka neplatí, dával 2625 až 3795 korun měsíčně.
Dětem, kterým ještě nebylo patnáct, by stát posílal tři čtvrtiny soudem nařízeného výživného. Starším dětem částku celou. Nárok na tento příspěvek by měly jen neúplné rodiny, jejichž příjem nepřekročí trojnásobek životního minima.
S tím, aby stát odpustil neplatičům výživného dluhy, jak to od nového roku plánuje, Čurdová nesouhlasí. "Ministerstvo tím vyslalo signál, že to lidé zaplatit nemusí. Že normální je neplatit," soudí. - více zde
Dluh by se táhl dál, tvrdí ministerstvo
Ministerstvo práce a sociálních věcí se však na problém dívá spíše ekonomicky. "Pro stát je levnější udělat tlustou čáru," sdělila iDNES.cz Michaela Kepková z oddělení sociálních a dávkových systémů. Jinak by se dluh podle ní stále nabaloval.
Konstatovala, že je neekonomické vymáhat například stokorunu, neboť exekutorské firmy si účtují vysoké poplatky. Pokud pak jsou dlužné částky malé nebo se jedná o rodiny, od kterých nic vymoci nelze, vyplatí se podle ní státu spíše nad dluhem přimhouřit oči.
S tím, že ministerstvo tímto rozhodnutím vyslalo negativní signál, nesouhlasí. "Je to jen jednorázová akce. Ti, co mají platit výživné, ho musí platit dál," konstatovala Kepková.
Dluhy se úředníkům nedařilo vymáhat
Do začátku roku 2007 stát poskytoval příspěvek na výživu sociálně potřebným dětem, u kterých měl jeden z rodičů soudně stanovenu vyživovací povinnost, a neplnil ji. Na dítě tak stát přispíval částkou až do výše životního minima.
Příspěvky rodinám posílal prostřednictvím příslušných obcí, které také vybavil právem dlužnou částku zpětně od neplatícího rodiče vymáhat. To se ale příliš nedařilo. "U obecních úřadů zůstaly nevymožené a často nevymožitelné pohledávky," řekla iDNES.cz Kepková.
Jen za minulý rok stát na příspěvku rodinám vyplatil 90 milionů. "Zpátky se dostalo maximálně deset procent," vysvětlila Kepková. Podle ní vymáhání dluhů odvádělo sociální pracovnice od práce. V mnoha případech navíc bylo zcela neúčinné. Neplatiči se totiž často rekrutují z řad lidí bez postižitelných příjmů, například vězněných či nezaměstnaných.
Od letošního ledna proto stát svůj přístup změnil. Rodinám v hmotné nouzi přispívá v rámci dávky, jejíž jedna část je chápána jako náhrada výživného. Se starými dluhy se vypořádal vzápětí. Už loni v únoru upravil zákon o pomoci v hmotné nouzi, kterým určil, že nebudou-li dluhy zaplaceny do konce letošního roku, jsou promlčeny.
Další vymáhání výživného tak nyní zůstává na rodiči, který za dítě vystupuje. Čurdová však soudí, že dluh by měl spíš vymáhat stát. Je podle ní v lepší pozici než rodič. I ve svém připravovaném zákonu navrhuje, aby dlužnou částku nevymáhala rodina, ale stát.
"Nadřazujeme právo neplatičů nad práva dětí," myslí si poslankyně. "Stát nemá jiné prostředky než rodič sám," namítá naopak Kepková z ministerstva práce a sociálních věcí.
Spory o alimentyPrvní bojovnicí za to, aby alimenty platil stát, byla někdejší poslankyně ČSSD Jana Volfová. Nyní v podobné roli vystupuje nejvýrazněji Anna Čurdová z téže strany . listopad 2001 květen 2004 květen 2005 březen 2006 duben 2006 květen 2006 červen 2006 březen 2007 3. října 2007 |
