Policejní prezidium nebylo i přes příslib schopné vysvětlit příčiny dramatického nárůstu odposlechů. Hájí se však tím, že je všechny policii povolil soud.
"Je to šílená snaha pronikat lidem do soukromí," komentuje to předseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Jan Vidím (ODS). Poslanec tvrdí, že vládnoucí ČSSD se na teroristy jen vymlouvá a občany by sledovala i tehdy, pokud by jim teror nehrozil.
Boj s terorem připravuje lidi o soukromí
Hrozby teroristického útoku nám zasahují do života víc, než se na první pohled zdá: bezpečnostní opatření nás připravují o část soukromí.
Ta otázka nebyla nikdy aktuálnější než po 11. září 2001: Jsou lidé ochotni vyměnit pocit větší bezpečnosti za to, že se dobrovolně nechají více sledovat a kontrolovat státem, který doslova vstoupí do jejich soukromí?
V USA je toto téma důvodem vášnivých sporů. Nový zákon přijatý po 11. září dal americkým bezpečnostním složkám mimořádné pravomoci. FBI může v podstatě libovolně odposlouchávat telefony, kontrolovat korespondenci a prohlížet soukromé byty.
Odpůrci zákona to považují za porušování základních svobod maskované "bojem proti terorismu". Ačkoliv v Česku ještě policie takovou moc nemá, trend "více bezpečí za méně soukromí" je zřejmý. Vyplývá to třeba z nedávno zveřejněné statistiky odposlechů.
Zatímco ještě v roce 2000 povolily soudy policii jen 341 odposlechů, rok nato již 2497, a loni už dokonce 9452 telefonních linek či bytů. Předseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Jan Vidím (ODS) považuje "odposlechový boom" za nebezpečný.
"Těch devět a půl tisíce odposlechů v loňském roce je asi v souladu s literou zákona, protože je pravděpodobně povolil soud. Osobně mě toto číslo vede k názoru, že jde o omezování soukromí a individuální svobody," říká Vidím.
ODS tvrdí, že vláda zneužívá situace po teroristických útocích, chce vlézt lidem až do ložnic a pouze to maskuje hrozbou teroristických útoků. "Podle mě většina odposlechů nemá nic společného s hrozbou terorismu. Šmírování by určitě vzrostlo i bez teroristických útoků na USA," soudí Vidím.
Ministr vnitra Stanislav Gross skutečně před dvěma lety vyšší pravomoci pro policii a tajné služby zkoušel prosadit. Gross tehdy navrhoval, aby bezpečnostní složky směly vždy a každému, pouze se souhlasem nadřízeného, nahlížet do zdravotních karet a bankovních účtů lidí.
Pod kontrolou mohla policie mít jejich telefony a dokumenty o majetkových poměrech. Dokonce i tehdejší ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek namítl, že jeho zpravodajci žádné větší pravomoci nepotřebují. Grossovy záměry, aby stát měl občany pod větší kontrolou, poslanci nakonec smetli ze stolu.
Státy Evropské unie začaly nicméně spolu s Američany kontrolovat podezřelé lodi na oceánech. Přímořské země unie přistoupily pod tlakem Ameriky i na to, že američtí úředníci mohou v jejich přístavech kontrolovat kontejnery směřující do USA.
A co víc: bruselští úředníci byli tak vstřícní, že dočasně odsouhlasili i předávání informací o leteckých pasažérech do USA, i když je to v rozporu s unijními zákony. Unie zpřísnila i vízovou a imigrační politiku, které posilují kontrolu nad přílivem cizinců, mezi nimiž prý mohou být i aktivisté teroristických skupin.
