Lidé z bývalé Jugoslávie se angažují v hnutí Lets Do It, které sdružuje aktivisty z celého světa a v roce 2012 zorganizovalo vůbec největší veřejné sbírání odpadků v historii. Proběhlo ve Slovinsku a účastnilo se jej 14 procent populace (více o akci najdete zde).
Pro obyvatele balkánských zemí má tento projekt mimo ochrany přírody také společenskou hodnotu, píše The Guardian. Mluvčí slovinské pobočky organizace Ekologové bez hranic Jaka Kranjc vysvětluje, že likvidace odpadků je pro místní lidi mostem, který překlenuje staré křivdy.
„Když se uklízí v Bosně, musí komunikovat i s místními úřady a všemi (srbskými) menšinami v regionu. A to i přesto, že se tady ještě před pár lety válčilo,“ tvrdí Kranjc. Projektu se účastní i obyvatelé Albánie a Kosova, kteří například loni v dubnu společnými silami vyčistili jezero Vermica.
Ne všechny balkánské země se však do pravidelných uklízecích akcí zapojují. Stranou stojí zejména Srbsko. V roce 2011 se zde přitom aktivisté odhodlali k založení místního hnutí. Zasáhla však vláda.
Ukliďme ČeskoHnutí Lets Do It, které má počátky v Estonsku, je v České republice zastoupeno skupinou Ukliďme Česko. Letošních akcí se u nás podle statistik této skupiny účastnilo 78 tisíc lidí, kteří sesbírali po celé zemi 1 760 tun odpadu. Zdroj: Uklidmecesko.cz |
„Vláda si uvědomila, že je to všechno vlastně velmi dobrý nápad a aktivistům ho takzvaně ukradla. Aktivisté byli odstrčeni a vláda z toho udělala jednorázový program, který se nikdy neopakoval,“ vysvětluje Kranjc.
Chorvatská aktivistka Helena Traubová takový přístup nechápe. „Úřady a instituce nedělají dost. Občanská sdružení mají i vzdělávací charakter. Jakmile se člověk trochu zašpiní v terénu, hned si uvědomí, s čím se tady potýkáme,“ myslí si.
Za pravdu jí dává statistika. Do úklidové akce se před čtyřmi měsíci po celém Chorvatsku zapojilo 55 tisíc dobrovolníků, většinou z řad studentů. Zvládli uklidit 37 tisíc tun odpadu.
Uklízecí akce v Chorvatsku
V Chorvatsku se mohou spolehnout nejen na organizované skupiny, ale také aktivistické sólisty. Igor Barbara se snaží zmenšit množství odpadu, který končí na skládkách, poněkud netradičně. Z místních supermarketů odebírá prošlé potraviny a následně jimi krmí divoká zvířata - zejména medvědy.
Barbara sám sebe popisuje jako environmentalistu, jehož hlavní zbraní jsou dva miliony tun prošlých potravin, které by jinak skončily v popelnicích. Banány, melouny a jablka podle něj pomáhají udržet místní faunu a obyvatele zdejších vesniček v rovnováze. Zvířata se totiž kvůli nedostatku potravin stále častěji dostávají do konfliktu s lidmi.
U obce Jelenski lovci před časem zastřelili medvěda, který strašil místní obyvatele, když se přehraboval v odpadcích přímo na ulici. Barbara však tvrdí, že se celá situace dala vyřešit mnohem jednodušeji. „Dobrá prevence toho, aby se medvědi vydávali do měst a vesnic, je nechat jim něco na zub v lese,“ tvrdí.
