Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman | foto: Dan Materna, MAFRA

Prošel jsem třemi lustracemi, oponuje Zemanovi kandidát na profesuru

  • 307
Kandidát na profesuru Jan Eichler odmítl tvrzení prezidenta Miloše Zemana, že vykonával funkci hlavního ideologa někdejší hlavní politické správy. Expert na mezinárodní vztahy, jehož jmenovací dekret prezident odmítl podepsat, uvedl, že třikrát úspěšně prošel různými typy lustračního řízení.

Eichler ve svém oficiálním vyjádření napsal, že vedle lustrací ministerstva vnitra, díky nimž v roce 1992 získal osvědčení, že není evidován v žádném svazku, prošel také o rok dříve takzvanými atestacemi. V jejich rámci ho prověřovali náměstek ministra obrany a 1. zástupce náčelníka Generálního štábu. 

Jan Eichler

Třetí lustraci si podle něj udělali Francouzi krátce předtím, než ho tehdejší prezident Jacques Chirac v roce 2003 jmenoval do hodnosti Důstojník Národního řádu za zásluhy. 

Eichler již dříve pro iDNES.cz uvedl, že lustrační osvědčení předal před kandidaturou na profesora rektorce Vysoké školy ekonomické (VŠE) Haně Machkové (více čtěte zde). 

Hlavním ideologem jsem být nemohl, říká Eichler

Pracovník Ústavu mezinárodních vztahů, který absolvoval profesorské řízení na VŠE, odmítl, že by byl hlavním ideologem někdejší hlavní politické správy. „Tato funkce byla ve skutečnosti vyhrazena pouze generálům. (...) Já jsem byl vždy na základní funkci ‚starší instruktor‘ s plánovanou hodností podplukovník (do té jsem byl povýšen v roce 1988), čemuž se oficiálně říkalo ‚koncový pracovník‘, neoficiálně pak ‚kominická koule‘,“ uvedl. 

Zeman proti profesorům

V armádě, v níž za komunismu působil, také prý nikdy neexistovalo nic jako propagandistické útvary. Funkci propagandisty vykonával rok v 70. letech. Pak se vrátil ke studiu a získal vědeckou hodnost kandidát historických věd (CSc.). 

Na přelomu 70. a 80. let byl vyslán na funkci sekretáře a leteckého přidělence do Paříže. „Mými hlavními úkoly byly každodenní analýzy denního tisku, odborných časopisů, monografií, korespondence s ministerstvem obrany a s Generálním štábem Francouzských ozbrojených sil,“ popsal. Setkával se také československými odbojáři, kteří trvale žili ve Francii. 

Ředitel galerie: Je to účelová lež hlavy státu

Eichler je jedním ze tří kandidátů na profesuru, jejichž jmenovací dekrety odmítl prezident Zeman podepsat (více zde). Zbývající dva, Jiří Fajt a Ivan Ošťádal, prošli řízením na Univerzitě Karlově. Také jim prezident vyčítá údajné hříchy z minulosti.

O řediteli Národní galerie Fajtovi prezident řekl, že nejmenuje vysokoškolským profesorem „člověka, který si řekl o milionový úplatek“. Fajt v minulosti navrhl, aby mu byly vypláceny odměny ze sponzorského daru Komerční banky, a připravoval k tomu smlouvu (čtěte zde). Již dříve uvedl, že přípravu smlouvy konzultoval s ministrem kultury Danielem Hermanem a poté od záměru ustoupil.

Fajt v pondělí uvedl, že prezidentem uváděné důvody jsou nepodstatné a zástupné. „Jeho výrok vůči mé osobě je urážlivá a nepravdivá pomluva, která mě poškozuje nejen v osobním, ale i profesním životě v Čechách i za hranicemi. (...) Využiji všech prostředků, které mi poskytuje český právní řád k tomu, abych veřejně obhájil své dobré jméno a pověst a ukázal, jakou účelovou lež hlava státu svým výrokem šíří,“ řekl Fajt.

Dodal, že reformy, které provádí v Národní galerii, spojené s „rozbitím letité klientelistické sítě“, „mají opozici se silnými vazbami na Pražský hrad“. „To mě však nezastaví v jejich úspěšném dokončení,“ uvedl.

Zemanův krok narazil na silný odpor akademické obce. Rektoři i řada nově jmenovaných profesorů byli připraveni slavnostní ceremoniál plánovaný na čtvrtek 7. května bojkotovat, proto byla nakonec akce zrušena. Ministr školství Marcel Chládek se chce kvůli vyhrocené situaci sejít s prezidentem za přítomnosti rektora Machkové a rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. Termín schůzky zatím není znám, řekl hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video