Dalibor Stráský

Dalibor Stráský | foto: Archiv Dalibora Stráského

Odmítl jsem mlčet, říká rakouský protijaderný pověřenec o vyhazovu z Temelína

  • 657
Novým protijaderným pověřencem hornorakouské vlády bude český jaderný fyzik a bývalý poradce ministra životního prostředí Dalibor Stráský. Tamní vláda o tom rozhodla v pondělí. Stráský, který kdysi pracoval v Temelíně, má mimo jiné přesvědčit české politiky o bezjaderné výrobě energie.

Stráský chce hledat souznění s nevládními organizacemi, které v poslední době kritizovaly neúčinnost protijaderné politiky hornorakouské vlády. Situaci by měl uklidnit. K nové práci se smluvně zaváže na dva roky a měsíčně bude vydělávat kolem 4 300 eur hrubého, tedy něco málo přes sto tisíc korun. Začne v červnu.

Rakušané si u vás cení zkušeností. Z jaderného technika jste se stal odpůrcem jádra. Je to tak?
Ten posun byl, i když je to tedy dvacet let zpět. Výstup z jádra, jak tomu říkají, jsem absolvoval.

Co bylo momentem, který vás přesvědčil k takovému obratu?
Byla to ta popřevratová atmosféra a předsevzetí, že už si nebudeme lhát. Po převratu k nám přišly informace nejen ze zahraničí, které na mě udělaly dojem. Byly to do té doby utajované studie například i z našeho diagnostického ústavu, které kritizovaly stav v československé jaderné energetice. Už jsem se v tom pár let pohyboval, tak jsem mohl srovnávat. Usoudil jsem, že ta kritika oprávněná je.

Z fanouška odpůrcem

Horní Rakousy odmítají další provozování jaderných elektráren blízko svých hranic. Usilují o trvalé odstavení elektrárny IZAR 1 v sousedním Bavorsku, slovenských Mochovců či o zastavení rozšiřování Temelína.
O funkci hornorakouského pověřence pro jádro se ucházelo 26 lidí, Stráský je podle vlády nejvhodnějším kandidátem. Rakušané si Stráského cení mimo jiné proto, že z jaderného technika se stal odpůrcem jádra. Padesátiletý odborník střídá ve funkci Radka Pavlovce, který byl před časem z funkce odvolán.

Dále to byl seznam tehdejších bezpečnostních nedostatků Temelína, který vypracovávali moji podřízení. Samozřejmě vznikal za účelem nedostatky odstranit, nicméně na veřejnost se dostával pravý opak. Zaznělo, že se nic nemůže stát, že je to nejbezpečnější elektrárna v Evropě a podobně. To vše mi přišlo nesprávné, tak jsem do médií řekl, co se šéfům nelíbilo. Pak jsem dostal na výběr - zůstat v Temelíně a mlčet, nebo odejít a kritizovat co chci. Zvolil jsem si druhou variantu.

Jak dlouho jste pracoval v Temelíně?
Tehdy to bylo ještě staveniště, působil jsem tam od února 1989 do dubna 1990.

Stěhujete se do Rakouska?
Ne, zatím s tím nepočítám. Bydlím relativně nedaleko hranic, navíc je to práce, která nevyžaduje sezení v kanceláři, ale zato hodně cestování.

Co bude náplní vaší práce?
Mám o tom zatím jen omezené představy. Ale práce bude zahrnovat jednak poradenskou rovinu, tedy přednášky a poradenství politikům, ale i veřejnosti  či školám. Pak je tam koordinační funkce, tedy budu se pokoušet koordinovat činnost vlády a politiků, jednotlivých politických stran a státních orgánů tak, aby to bylo v souladu s hornorakouskou strategií, kterou tamní vláda přijala v březnu a která je nastolena do roku 2015. Třetí rovinou je ta informační, budu všemi dostupnými kanály ovlivňovat veřejné mínění.

Rakušané bojují proti dostavbě Temelína. Budete potřebovat součinnost s českými politiky?
Určitě, je to jedna z náplní mé práce, která spočívá v dialogu a přesvědčování, že bezjaderná varianta výroby elektrické energie je lepší. Je to v podstatě práce, kterou jsem dělal doposud jako poradce ministra životního prostředí, takže pro mne to bude pokračování. Chci pokračovat v nastolování trvale udržitelné energetiky.

Nicméně současná česká vláda se vyslovuje spíše pro jádro. Nebojíte se, že budete mít složitou půdu pro vyjednávání a změna je nemožná?
Je to pravda, těch politiků, kteří vystupují proti jádru, je poskrovnu, takže tam asi velkou podporu mít nebudu. Co se týče českých politiků, tam si nekladu nějaké velké cíle, že bych jejich názory převedl na druhou stranu. Budu rád, kdyby se o problematiku alespoň zajímali. Neštěstí je v tom, že někteří o tom nic nevědí, plánovitě se o to nezajímají, ale přesto o tom rozhodují. Posun tedy pro mě bude jejich vědomí o problému a zájem. Aby rozhodovali o něčem, o čem mají páru.

To vypadá na běh na dlouhou trať..
Ano, to nepochybně.

Ve funkci střídáte dlouhodobého pověřence Radka Pavlovce, jak se vám bude na jeho práci navazovat?
Vpadnu do velkého tlaku, pan Pavlovec rozběhl spoustu projektů, které běží a se kterými se už ani nedá nic dělat. Ty je třeba dokončit a pak se soustředit na své vlastní. Do toho se pustím v momentě, až se seznámím se situací a zjistím, co se udělalo, čemu je třeba dát priorita. Pan Pavlovec skončil relativně nedávno, ale do konce června zůstává na pozici poradce, takže nějaká kontinuita tam je.

Jaké priority máte vy?
Nemyslím na nic jiného, než se do detailu seznámit s tamní situací. Pak teprve můžu spřádat nějaké plány. Potřebuju si tu funkci ale nejprve očichat.

Jste členem Strany zelených, vzdáte se členství kvůli novému postu?
Ano, stále jsem členem strany, ke konci měsíce ale své členství v jihočeských zelených pozastavím. Tato pozice vyžaduje nadstranickost.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video