Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odložme ukládání oxidu pod zem, brzdí Senát boj se změnou klimatu

  15:24aktualizováno  15:24
Senát zatrhl Sněmovně rychlé schválení zákona o ukládání oxidu uhličitého pod zem. Norma má podle vlády přispět k boji se změnami klimatu, skeptici ale tvrdí, že je to krok zcela špatným směrem, který bude jen stát zbytečné miliardy. Kvůli průtahům hrozí Česku pokuta za porušení dohod EU.
komín, Ilustrační foto

komín, Ilustrační foto | foto: AP

Horní komora parlamentu doplnila původní zákon ustanovením, podle kterého nebude v Česku možné ukládat oxid uhličitý pod zem až do začátku roku 2020. Tedy o tři roky později, než v prosinci narychlo schválila Sněmovna. Poslanci tehdy rozhodli v prvním čtení a za pár minut, do rozpravy se nikdo nepřihlásil.

Oxid uhličitý

Oxid (zastarale kysličník) uhličitý, CO2, je bezbarvý plyn, vzniká například spalováním fosilních paliv či biomasy. V určité míře je přirozenou součástí životního prostředí, které ho umí pohlcovat.

Zastánci teze o člověkem způsobené změně klimatu upozorňují, že koncentrace plynu v atmosféře za 330 posledních let stoupla o 29 %, což podle nich přispívá k oteplení Země.

Odpůrci oponují, že CO2 nemá rozhodující vliv a že skleníkový efekt mnohem více umocňuje vodní pára. Té je totiž v atmosféře nesrovnatelně více.

Česko totiž je v nepříjemné situaci. Propáslo lhůtu pro přijetí evropské směrnice o geologickém ukládání CO2 pod zem a hrozí mu pokuta. Podobné hříchy dosud Soudní dvůr EU trestal zaplacením paušálu ve výši zhruba 50 milionů Kč a dalších v přepočtu 7,4 milionu Kč za každý měsíc prodlevy.

Co vlastně EU po Česku chtěla? Zjednodušeně to, aby přijalo pravidla ohledně ukládání CO2 do hornin. A Češi ať se rozhodnou, zda to zakážou, či povolí.

Vláda zvolila druhou variantu. Přiklonila se tak k argumentu, že v budoucnu hrozí provozovatelům velké energetiky ztráta konkurenceschopnosti, pokud se ukládání oxidu uhličitého pod zem ukáže jako levnější než nákup emisních povolenek.

To nicméně zatím není jisté. Náklady na zachytávání jedné tuny oxidu uhličitého, její separaci, stlačení a injektáž do horniny se nyní pohybují celkem mezi 35 a 80 eury. Tržní cena povolenky nyní je podle ministra Tomáše Chalupy asi 7 eur. Znečišťovatelům ovzduší se tak vyplatí kupovat tyto "odpustky".

Co když za to oxid uhličitý nemůže? ptá se senátor

Výhrady senátorů shrnul Karel Šebek, který se příslušným tiskem zabýval jako zpravodaj a normu pro iDNES.cz označil za nesmysl. Vývoj technologie vtlačování oxidu uhličitého do hornin podle něj k větší efektivitě nespěje. Při vtlačování do hornin v hloubce 1-3 kilometru, což je zamýšlená hloubka, hrozí znehodnocení surovin, obává se senátor.

Ukládání do hornin

Technologie počítá se separací oxidu uhličitého coby produktu spalování fosilních paliv. Následně má být stlačen a uložen v hloubkách větších než 800 metrů pod zemí, a to ve formě superkritické tekutiny o vysoké hustotě.

"Není prokázáno, že by oxid uhličitý byl v atmosféře tím klíčovým viníkem změny klimatu," řekl iDNES.cz Šebek. Dodal, že se instalace zařízení na separaci a zpracování plynu také projeví na výkonu elektráren, protože nové kompresory a další zařízení bude třeba něčím pohánět.

"Zcela nadbytečně bychom se zavázali k administrativním a průzkumným výdajům na pracích, které se mohou ukázat jako nepotřebné a rizikové," odůvodnil tříletý odklad senátor Šebek.

Jeho kolega Ivo Bárek v rozpravě připustil, že senátoři hledali cestu, jak zákon schválit, ale přitom ho fakticky vyprázdnit.

Odborníky technologie dělí

S rezervou se na novou technologii dívá i Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK. "Je to náročné technologicky, finančně i energeticky. Zařízení si vezme 25-30 % energie, která v uhlí je," řekl iDNES.cz Moldan.

"Čisté zdroje je potřeba rozvíjet, ale skladování CO2 se mi nelíbí. Nikde není řečeno, že to je environmentálně plně bezpečné. Je to nevyzkoušené, teoreticky by se o tom dalo uvažovat třeba v bazaltových vulkanických horninách v Indii, ale v Evropě je to s velkým otazníkem," dodal Moldan.

Naopak jako o "jednom z možných řešení" hovořil pro server Ekolist.cz o technologii zvané CCS (Carbon Capture and Storage) klimatolog Jan Pretel. Ještě jasněji pro technologii se vyjádřil Vít Hladík z České geologické služby, podle kterého je to jediný způsob, jak při spalování fosilních paliv zabránit únikům velkého množství CO2 do vzduchu.

O senátorském návrhu na tříletý odklad úložišť bude nyní každopádně rozhodovat Sněmovna. Pak norma zamíří na Pražský hrad, kde ji k podpisu dostane prezident a velký odpůrce boje proti klimatickým změnám Václav Klaus.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Požár motorestu poblíž Hlavence u Prahy (18. listopadu 2017).

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

Současného prezidenta Zemana by podle průzkumu volilo 41,5 procenta lidí

Prezident Miloš Zeman v Jeseníku na tiskové konferenci na závěr své třídenní...

Současný prezident Miloš Zeman by v prezidentské volbě nyní získal 41,5 procenta hlasů. Bývalého předsedu Akademie věd...

Běhounek připustil zájem vést ČSSD. Chce zpět Zimolu, Tejce i Haška

Jiří Běhounek.

Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek připustil, že by se se mohl ucházet o post šéfa sociálních demokratů. Na jednání...

Chartista Hradílek ukončil pod tlakem rodiny hladovku proti Zemanovi

Bývalý disident a mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek (8. listopadu 2017).

Bývalý disident Tomáš Hradílek ukončil hladovku, kterou držel 17 dní na protest proti prezidentské kandidatuře Miloše...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.