Průzkum mezi voliči při odchodu z volebních středisek ukazuje, že Wildersova strana získala 12,2 procenta hlasů. Skončila za levicově liberálními Demokraty 66, které podpořilo 15,6 procenta voličů, a Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA), jež dostala 15,2 procenta hlasů. S 12,3 procenta byli lepší i vládní lidovci (Lidová strana pro svobodu a demokracii - VVD) premiéra Marka Rutteho, kteří tak zaznamenali jen o málo větší zisk než v předchozích volbách do Evropského parlamentu.
K volebním urnám přišlo podle médií kolem 37 procent z 12,5 milionu oprávněných voličů, tedy přibližně stejně jako v roce 2009. Vybírali z kandidátů na 26 křesel, které Nizozemsku v EP náležejí.
Výsledky takzvaného exit pollu vycházejí z odpovědí 40 tisíc voličů. Průzkum provedla agentura IPSOS pro nizozemskou státní televizi. Pokud uvedené odhady v neděli potvrdí konečné oficiální výsledky, bude to pro známého euroskeptika Wilderse velké zklamání, neboť jeho strana byla několik měsíců v čele předvolebních anket.
Budou eurovolby patřit extremistům?
Nizozemsko a Británie ve čtvrtek zahájily volby do Evropského parlamentu jako první. Zatímco Nizozemci ukončili hlasování ve 21:00 SELČ, Britové mají možnost odevzdat hlas do 23:00. Jejich výsledek bude ale bez odhadů oznámen až v neděli večer po skončení celých eurovoleb.
V pátek, v sobotu a v neděli se bude hlasovat v ostatních 26 členských zemích Evropské unie. V Česku jsou eurovolby vypsány na pátek a na sobotu. V rámci celé unie se poslední volební místnosti uzavřou v neděli ve 23:00 SELČ, a to v Itálii.
V Evropě stále pokračuje zotavování z hluboké finanční krize, nezaměstnanost v některých zemích je vysoká a hospodářský růst nízký. V souvislosti s tím se očekává, že protiunijní a extremistické strany by mohly získat podporu ve více zemích. Lépe než Wilders v Nizozemsku by mohli dopadnout extremisté v Británii nebo například ve Francii, kde jsou favority nacionalisté z Národní fronty, jimž předvolební průzkumy slibují až 23 procent hlasů.
