"Režim generála Than Šweie a jeho zástupců je nepřátelský," uvedla Bushová. "Měli by odstoupit a uvolnit tak cestu jednotné Barmě vedené legitimními vůdci".
Vojenská junta ovládá Barmu už 45 let. V roce 1988 krutě potlačila demokratické demonstrace a zmasakrovala tři tisíce lidí. Brutálně zasáhla i proti posledním protestům, které v září odstartovali buddhističtí mniši.
Z jejich pochodů se postupně vyvinuly masové demonstrace, kterých se v ulicích Rangúnu a dalších měst účastnily desítky tisíc lidí. Junta tentokrát se zásahem čekala déle než před dvaceti lety. - více zde
Příslušníci pořádkových sil ale nakonec přece jen v ulicích bili a zatýkali mnichy i civilisty. Deset lidí bylo zabito, dva tisíce zatčeny - ovšem to jen dle oficiálních údajů. Organizace zabývající se lidskými právy hovoří o stovkách mrtvých a tisících raněných a zatčených.
Svět se dívá a čeká
Na adresu prorežimních ozbrojených složek americká první dáma poznamenala: "Neměly by se bát přeměny, protože v demokratické Barmě je místo pro profesionální armádu."
Laura Bushová se obvykle do politických komentářů nedopouští. Ovšem otřesná situace v Barmě ji přiměla reagovat. První dáma kvůli ní v úterý telefonicky hovořila s generálním tajemníkem OSN, který ji podle stanice CNN informoval o posledním vývoji událostí a o tom, jak uspěl zvláštní vyslanec OSN Ibrahim Gambari.
Ten se minulý týden setkal s představiteli junty i s disidentkou a laureátkou Nobelovy ceny za mír Su Ťij, kterou junta drží už léta v domácím vězení. Generál Than Šwei, vůdce junty, po rozhovoru s Gambarim připustil, že se Su Ťij a dalšími oponenty bude mluvit, ale stanovil si řadu podmínek. - více zde
Laura Bushová v textu vyzvala barmský režim, aby Su Ťij propustil. "Svět se dívá. A čeká," varovala americká první dáma. "Víme, že generál Than Šwei a jeho zástupci těží z násilí. Ale Su Ťij a další opoziční lídři mají morální legitimitu, podporu Barmánců a podporu světa," napsala. "Pozice režimu slábne každým dnem. Generálova volba je proto jasná: nastal čas pro svobodnou Barmu."
