Eva Dandová z právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů řekla, že způsob ustavení zaměstnaneckých rad stanoví zákoník práce. Písemný návrh na jejich ustavení musí podat nejméně třetina zaměstnanců. Následně zaměstnavatel ustaví volební komisi a volby se mají konat do tří měsíců.
Novela splnila požadavek Evropské unie, podle něhož mají všichni zaměstnanci právo na informace a konzultace ve věcech týkajících se hromadného propouštění z organizačních důvodů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a převodů podniků, kdy práva a povinnosti přecházejí z jednoho zaměstnavatele na druhého.
Podniky však nemají povinnost ustavit zaměstnaneckou radu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pokud to však neudělají, budou muset všechna ustanovení týkající se například bezpečnosti práce projednávat v podstatě s každým zaměstnancem zvlášť.
Zaměstnavatel má ze zákona povinnost poskytovat všem zástupcům zaměstnanců volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu jejich funkce. Má jim hradit i ušlou mzdu ve výši průměrného výdělku a má vytvořit zástupcům zaměstnanců na své náklady
podmínky pro výkon jejich činnosti.
To v praxi zejména znamená, že jim má dát k dispozici místnost s nezbytným vybavením. Dosud se měl zaměstnavatel takto chovat k odborům.
Zaměstnanecké rady pouze zprostředkovávají informace a jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Práva odborů jsou silnější zejména proto, že odbory na rozdíl od rad se zaměstnavatelem kolektivně vyjednávají.
Zákon také poskytuje členům odborových orgánů ochranu před ukončením pracovního poměru. Tuto výhodu však členové rad a zástupci pro BZOP nemají.
"V okamžiku, kdy se v podniku ustaví odbory, zaniká jak zaměstnanecká rada, tak institut zástupců pro bezpečnost a cohranu při práci," upozornila Dandová.
