Úsporné programy se vždycky nejcitelněji dotknou sociálně slabších lidí a zaměstnanců, které odbory chtějí hájit. Špidlův tým by mohl odborářům dokonce poslat děkovný telegram.
Hodlají-li proti úsporné reformě pořád ještě protestovat, znamená to, že v ní po měsících kompromisního žehlení a politického válcování cosi "reformního" a "úsporného" ještě zbylo.
Hlavní námitky Štěchovy komory můžeme shrnout do sloganu "Vezměte víc podnikatelům a bohatým, peníze dejte na platy a nemocným". Nic překvapujícího. Odborář, který by vášnivě prosazoval opak, by byl bílou vránou, ježkem bez bodlin.
Ekonomové návrhy odborů určitě nepochválí. Už tak měkkou reformu by ještě víc změkčily. Odboráři - alespoň v případě zvyšování platů učitelům, knihovníkům... - se však opírají o politické argumenty.
Vládní koalice přidala úctyhodnou sumičku policistům. Soudci si své třinácté platy na státu vysoudili. Proč by tedy ostatní služebníci eráru měli být dobrovolně skromnější?! A proč by zrovna odborářští vůdci měli ke skromnosti nabádat?
Třináctého září je nicméně sobota a nazlobený protest se záhy změní v příjemný výlet po Stověžaté. Jestli se má tedy Špidlova vláda od odborářů čehosi obávat, pak nanejvýš stávky učitelů. A jestli někdo vážně může ohrozit její reformu, tak je to jen a jen koalice sama.
