Naprostá většina oceněných, kteří dostanou státní vyznamenání, si je bezesporu zaslouží. A je možné, že Řád bílého lva dostal letos po právu i dlouholetý politický vězeň Jiří Zenáhlík, jehož účast v bojích druhé světové války zpochybňují historici. Jeho případ každopádně ukázal, jak snadno se může stát podkladem pro vysoké státní vyznamenání velmi zpochybnitelný životopis.
|
Druhá polovina Zenáhlíkova životopisu je nesporná. Strávil mnoho let v komunistickém vězení, protože po válce spolupracoval s francouzskou rozvědkou proti komunistům. Velmi vážné pochybnosti však vyvolává Zenáhlíkova údajná účast v bojích druhé světové války. Ta byla jedním ze dvou důvodů, proč prezident letos 28. října propůjčil Zenáhlíkovi nejvyšší státní vyznamenání.
"Uprchl do Francie, v září 1944 odchází do Anglie a ve vojenském středisku Bou Wings absolvuje výcvik. Vstoupil do armády US, účastnil se invaze do Normandie. Podílel se na osvobozování ČSR," stojí v oficiálním textu prezidentské kanceláře.
Historici Zenáhlíkovi nevěří
Tak toto se podle expertů s největší pravděpodobností nestalo. Tvrdí to nejen historici z Česka, ale i ze Spojených států.
"V seznamech vojáků 14. tankové divize Spojených států, ke které se pan Zenáhlík hlásí, jeho jméno není," řekl MF DNES americký vojenský historik Jim Lankford. "Není ani v celoamerické databázi účastníků druhé světové války," dodává.
Na sporný životopis Jiřího Zenáhlíka narazil už před rokem a půl písničkář Jaroslav Hutka, který bádal v archivech kvůli televiznímu pořadu o totalitě. Zástupce ředitele Vojenského historického ústavu Eduard Stehlík tehdy Hutkovi napsal, že jméno Zenáhlík není ani v jedné z kartoték českých vojáků, kteří za druhé světové války bojovali na Západě.
"Chci zdůraznit, že zejména záznamy ze Západu jsou přesné, kvalitní a vyčerpávající," napsal Stehlík.
"Naprosto nechápu, proč jako Čech nenastoupil po příjezdu do Británie službu u čs. jednotek. Po prošetření britskými zpravodajskými službami by byl totiž automaticky odeslán k náhradnímu tělesu Čs. obrněné brigády," dodal.
Zenáhlík trvá na své verzi
Zenáhlík pochybnosti o své vojenské kariéře odmítá. "V Anglii jsem byl a v americké armádě bojoval," stojí na svém.
Šéf Ústředního vojenského archivu Július Baláž přesto připouští, že teoretická šance, že Zenáhlík mluví pravdu, přece jen existuje.
"Absolutně vyloučené není v historii nic, tedy ani to, že pan Zenáhlík skutečně bojoval v americké armádě a osvobozoval Československo. Podle dokumentů, které máme k dispozici, je to ale velmi, velmi nepravděpodobné," říká Baláž.
Dalším argumentem zpochybňujícím Zenáhlíkova tvrzení jsou dokumenty popisující jeho boj proti komunistům. MF DNES a Jaroslav Hutka prošli prakticky všechny dostupné materiály vztahující se k jeho odbojové činnosti. Za tu dostal původně doživotí, nakonec si v lágru odseděl přes jedenáct let.
StB nikde nepíše, že by Zenáhlík byl vojákem na západní frontě. Kdyby to věděla, určitě by to využila proti němu, stejně jako to udělala v desítkách jiných případů.
Svalování odpovědnosti
Jak je možné, že Zenáhlík nakonec vyznamenání dostal také za spornou část svého životopisu? Ač to zní neuvěřitelně, návrhy na prezidentská vyznamenání vlastně nikdo nekontroluje.
"Předpokládáme, že organizace, které navrhují své členy na vyznamenání, o svých členech vědí a není důvod jim nedůvěřovat," vysvětluje hradní kancléř Jiří Weigl.
"My na kontrolu údajů nemáme aparát, který by to detailně zkoumal," odmítá odpovědnost poslanec Marek Benda ze sněmovního podvýboru pro státní vyznamenání.
"Konfederaci politických vězňů navíc považujeme za natolik důvěryhodnou, že životopis už podrobně nezkoumáme," dodává.
A co na to Konfederace, jež Zenáhlíka na vyznamenání navrhla? "Údaje jsme získali přímo od pana Zenáhlíka. On si může říkat, co chce, my to neověřujeme," řekl Julius Slepecký, jehož odbor zpochybněný životopis sepsal.
Hradní mluvčí Radim Ochvat neuvedl, zda prezident kvůli novým informacím přezkoumá vyznamenání. "Rozhodující část životopisu, tj. aktivní účast v protikomunistickém odboji, zpochybněna není," napsal pouze.
