Od vzduchoplavby k bitevníku L-159

Praha - Píše se rok 1922. Před čtyřmi lety dozněly v Evropě poslední výstřely první světové války. Dvojplošníky a vzducholodě brázdí oblohu a tehdejší československý ministr národní obrany si je dobře vědom, že právě ovládnutí vzdušného prostoru sehraje v budoucnosti velkou roli při vojenských operacích na celém světě. V dubnu roku 1922 proto svým výnosem zakládá speciální vojenský útvar - Vzduchoplavecký studijní ústav.

Ten se po desetiletích rozrůstal o letecké experty a vědce, aby vyměnil archaické pojmenování za název Vojenský technický ústav letectva a letos oslavil už osmdesáté výročí své existence.

"Vzduchoplavecký studijní ústav byl založen přesně 25. dubna 1922. Vojáci byli ubytování ještě v kasárnách na pražském Pohořelci. Leteckou základnu měl již na letišti Kbely na okraji Prahy," popsal vznik současný pracovník ústavu Jiří Martinek.

K letošnímu osmdesátému výročí od vzniku podle něj ústav připravil několik speciálních odborných konferencí. "Oslavy by pak měly vyvrcholit 28. května společenským setkáním pro vysoké představitele resortu obrany a armády," doplnil Martinek.

Samotné dějiny ústavu jsou zcela srostlé s historií Československé a později České republiky. Už dva roky po vzniku je ústav přejmenován na Vojenský letecký ústav studijní. V témže roce 1924 získává též svou první pokusnou letku. V roce 1927 je dokončena výstavba budovy ústavu v Letňanech. V té době již ústav pracuje na vývoji letecké techniky pro armádní letectvo. V květnu 1931 navštívil ústav prezident republiky Tomáš G. Masaryk.

S nástupem druhé světové války a okupací Československa je samostaný ústav zlikvidován a převeden pod správu protektorátního ministerstva školství a národní osvěty.

Po válce je ústav vrácen armádě jako Vědecký letecký ústav. "V padesátých letech se ústav významně podílel na přípravě licenční výroby bojových letounů řady MiG (MiG-15, MiG-15 BIS, MiG-15 UTI, MiG-19, MiG-21)," řekl Martinek.

V šedesátých letech prováděl ústav vedl vývoj a zkušební testy cvičného letounu L-29 Delfín. V sedmdesátých letech púřišel na řadu práce na vývoji L-39 Albatros. Kromě samotného letounu experti vyvíjeli mobilní diagnostické a zkušební zařízení k letadlu, letový simulátor i cvičnou pilotní vystřelovací sedačku.  "Útav se podílel také na vzniku letového simulátoru lehkého dopravního letounu L-410 Turbolet," konstatoval Jiří Martinek.

Březen 1978: První československý kosmonaut Vladimír Remek na palubě Sojuzu 28 proniká do vesmíru. Letecký ústav se na přípravě kosmonauta a letu rovněž podílel. O rok později zřizuje ústav speciální pracoviště kosmonautiky. Jeho šéfem se stává právě Vladimír Remek. O rok později je však jeho oddělení zrušeno.

V průběhu osmdesátých let lidé v ústavu intenzivně pracují na vývoji bezpilotních prostředků, mobilních pozemních stanic pro spojení vzduch-země, pozemních energetických jednotek a modernizaci stanovišť řízení letu.

V květnu 1994 vzniká dnešní Vojenský technický ústav letectva a protivzdušné obrany. Po vstupu České republiky do NATO se i ústav začleňuje do hierarchie aliance. V roce 2000 vniká v leteckém ústavu Distribuční a informační středisko NATO.

Dnešní pracovní náplň ústavu pak s člensktvím země v alianci zcela souvisí. Ústav pracuje na vývoji bezpilotních prpstředků a modernizaci vojenských letounů a vrtulníků. Jedním z počinů ústavu je například bitevník L-159 Alca, který armáda zavádí do své výzbroje.

Ústav slouží navíc jako servisní a testovací středisko. Testuje letová zařízení, leteckou výzbroj i avioniku a zbraňové systémy. Přezkušuje vojenské letouny, vrtulníky a pilotní trenažéry, přistávací radiolokátory i padáky a vytřelovací sedadla. Experti se rovněž zabývají i vyšetřováním leteckých havárií.


Video