Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Od vzduchoplavby k bitevníku L-159

  11:21aktualizováno  11:21
Praha - Píše se rok 1922. Před čtyřmi lety dozněly v Evropě poslední výstřely první světové války. Dvojplošníky a vzducholodě brázdí oblohu a tehdejší československý ministr národní obrany si je dobře vědom, že právě ovládnutí vzdušného prostoru sehraje v budoucnosti velkou roli při vojenských operacích na celém světě. V dubnu roku 1922 proto svým výnosem zakládá speciální vojenský útvar - Vzduchoplavecký studijní ústav.

Ten se po desetiletích rozrůstal o letecké experty a vědce, aby vyměnil archaické pojmenování za název Vojenský technický ústav letectva a letos oslavil už osmdesáté výročí své existence.

"Vzduchoplavecký studijní ústav byl založen přesně 25. dubna 1922. Vojáci byli ubytování ještě v kasárnách na pražském Pohořelci. Leteckou základnu měl již na letišti Kbely na okraji Prahy," popsal vznik současný pracovník ústavu Jiří Martinek.

K letošnímu osmdesátému výročí od vzniku podle něj ústav připravil několik speciálních odborných konferencí. "Oslavy by pak měly vyvrcholit 28. května společenským setkáním pro vysoké představitele resortu obrany a armády," doplnil Martinek.

Samotné dějiny ústavu jsou zcela srostlé s historií Československé a později České republiky. Už dva roky po vzniku je ústav přejmenován na Vojenský letecký ústav studijní. V témže roce 1924 získává též svou první pokusnou letku. V roce 1927 je dokončena výstavba budovy ústavu v Letňanech. V té době již ústav pracuje na vývoji letecké techniky pro armádní letectvo. V květnu 1931 navštívil ústav prezident republiky Tomáš G. Masaryk.

S nástupem druhé světové války a okupací Československa je samostaný ústav zlikvidován a převeden pod správu protektorátního ministerstva školství a národní osvěty.

Po válce je ústav vrácen armádě jako Vědecký letecký ústav. "V padesátých letech se ústav významně podílel na přípravě licenční výroby bojových letounů řady MiG (MiG-15, MiG-15 BIS, MiG-15 UTI, MiG-19, MiG-21)," řekl Martinek.

V šedesátých letech prováděl ústav vedl vývoj a zkušební testy cvičného letounu L-29 Delfín. V sedmdesátých letech púřišel na řadu práce na vývoji L-39 Albatros. Kromě samotného letounu experti vyvíjeli mobilní diagnostické a zkušební zařízení k letadlu, letový simulátor i cvičnou pilotní vystřelovací sedačku.  "Útav se podílel také na vzniku letového simulátoru lehkého dopravního letounu L-410 Turbolet," konstatoval Jiří Martinek.

Březen 1978: První československý kosmonaut Vladimír Remek na palubě Sojuzu 28 proniká do vesmíru. Letecký ústav se na přípravě kosmonauta a letu rovněž podílel. O rok později zřizuje ústav speciální pracoviště kosmonautiky. Jeho šéfem se stává právě Vladimír Remek. O rok později je však jeho oddělení zrušeno.

V průběhu osmdesátých let lidé v ústavu intenzivně pracují na vývoji bezpilotních prostředků, mobilních pozemních stanic pro spojení vzduch-země, pozemních energetických jednotek a modernizaci stanovišť řízení letu.

V květnu 1994 vzniká dnešní Vojenský technický ústav letectva a protivzdušné obrany. Po vstupu České republiky do NATO se i ústav začleňuje do hierarchie aliance. V roce 2000 vniká v leteckém ústavu Distribuční a informační středisko NATO.

Dnešní pracovní náplň ústavu pak s člensktvím země v alianci zcela souvisí. Ústav pracuje na vývoji bezpilotních prpstředků a modernizaci vojenských letounů a vrtulníků. Jedním z počinů ústavu je například bitevník L-159 Alca, který armáda zavádí do své výzbroje.

Ústav slouží navíc jako servisní a testovací středisko. Testuje letová zařízení, leteckou výzbroj i avioniku a zbraňové systémy. Přezkušuje vojenské letouny, vrtulníky a pilotní trenažéry, přistávací radiolokátory i padáky a vytřelovací sedadla. Experti se rovněž zabývají i vyšetřováním leteckých havárií.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

Rusko porušuje smlouvu o raketách středního a kratšího doletu, tvrdí USA

Rakety Iskander na mobilním odpalovacím zařízení během vojenské přehlídky v...

Spojené státy znovu obvinily Rusko, že porušuje smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu z roku 1987. Šéf...

Na ochranu Evropy a spojení s Amerikou vytvoří NATO nová velitelství

Otevření nového sídla NATO v Bruselu

Ministři obrany zemí NATO podle očekávání schválili plán na vytvoření dvou nových velitelství. První takzvané...

KLDR je globální hrozbou, vyžaduje globální reakci, tvrdí šéf NATO

Severní Korea odpálila další mezikontinentální balistickou raketu a uvedla, že...

Severokorejské jaderné testy a vývoj balistických střel představují globální hrozbu, tvrdí šéf NATO Jens Stoltenberg....



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.